Izraelsko-arabsky Konflikt

POLITICKO-HISTORICKÉ PRAVDY A STANOVISKO KORÁNU A BIBLE K IZRAELSKO-ARABSKÉMU KONFLIKTU

MEŠITA „AL-AQQSSA – SKALNÁ MEŠITA“ V PALESTINSKÉM KENNANSKÉM MĚSTĚ

URSALÉM = SALÉM = ALQUDDIS

ALIMOOR WALID - 2009

POLITICKO-HISTORICKÉ PRAVDY A STANOVISKO KORÁNU A BIBLE K IZRAELSKO-ARABSKÉMU KONFLIKTU

ALIMOOR WALID

Email: [email protected]

- 2009 -

1

Obsah: 1. Věnování

3

2. Předmluva

4

3. Úvod

5

4. Politicko-historické pravdy

8

5. Sionistické fašismus a nespravedlnost některých Křesťanů, hlavní problém míru

27

6. Náboženské důvody Židů k obsazení Palestiny

34

7. Stanovisko Koránu a Bible k této Problematice

64

8. Závěr

81

9. Literatura

111

2

Věnování: Věnuji tuto skromnou knížku palestinskému lidu žijícímu pod Izraelsko-sionistickou okupací a zvlášť palestinským dětem, které jsou nuceny žít v neustálém strachu. Na obrázku je vidět palestinské dítě, dvanáctiletý Muhammad Al-Durra, který byl v Pásmu Gázy zastřelen při návratu domů izraelskými vojáky. To byl jeden z mnoha příkladů izraelského státního terorismu a izraelského vyvražďování palestinského lidu během více než 50 let okupace palestinských území.

Pozn.: Tyto snímky jsou převzaty z vydání českého deníku „BLESK - 3. 10. 2000“

ALIMOOR WALID, LEDEN 2009.

3

Předmluva: Účelem této práce je seznámit běžného čtenáře s islámským pohledem na židovskou víru a právem Židů na Svatou zemi. Tato kniha se především zabývá údajným vyhnáním Ismaela, Syna Božího proroka Abrahama a jednoho z otců arabského lidu, a židovským odmítnutím jeho práva na dědictví jeho otce, Abraháma. Měla by tato kniha povzbuzovat náboženskou diskusi a sloužit správnému dialogu mezi muslimy, křesťany a židy. Samotný Korán takový druh diskuse doporučuje, ale na základě životně důležitých principů a morálních hodnot (Korán 16:152):

‫ﻋﻦ‬ َ ‫ﻞ‬ ‫ﺿ ﱠ‬ َ ‫ﻚ ُه َﻮ َأﻋَْﻠ ُﻢ ِﺑ َﻤ ﻦ‬ َ ‫ن َر ﱠﺑ‬ ‫ﻦ ِإ ﱠ‬ ُ‫ﺴ‬ َ ْ‫ﻲ َأﺣ‬ َ ‫ﺴ َﻨ ِﺔ َوﺟَﺎ ِدﻟْﻬُﻢ ﺑِﺎﱠﻟﺘِﻲ ِه‬ َ‫ﺤ‬ َ ْ‫ﻈ ِﺔ اﻟ‬ َ‫ﻋ‬ ِ ْ‫ﺤﻜْ َﻤ ِﺔ وَاﻟْ َﻤﻮ‬ ِ ْ‫ﻚ ﺑِﺎﻟ‬ َ ‫ﻞ َر ﱢﺑ‬ ِ ‫ﺳﺒِﻴ‬ َ ‫ع ِإﻟِﻰ‬ ُ ْ‫اد‬ ﴾١٢٥﴿‫ﻦ‬ َ ‫ﺪِﻳ‬ ‫ُﻢ ﺑِﺎﻟْ ُﻤﻬْ َﺘ‬ ‫َﻮ َأﻋَْﻠ‬ ‫ﺒِﻴِﻠ ِﻪ َو ُه‬ ‫ﺳ‬ َ 125. Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími! Pán tvůj zná nejlépe ty, kdož z cesty Jeho zbloudili, a zná dobře i ty, kdož správně jsou vedeni.

Cílem takové diskuse by mělo být pátrání po skutečné náboženské pravdě, Boží pravdě. Zjistíte, že naše kniha se nepokouší prezentovat islámský pohled v celé jeho hloubce a šíři. Místo toho chceme běžnému a vzdělanému čtenáři poskytnout skutečný pohled islámu na ty věci, které tvoří základní příčinu izraelsko-arabského konfliktu, a pomoci mu pochopit zásady, na nichž pohled islámu spočívá. Jestliže u čtenáře probudíme vážnější zájem, může pokračovat v hlubším studiu sám. Tato kniha obsahuje řadu citátů týkajících se těchto problémů

a přestože je pochopitelně pouze úzkým výběrem z rozsáhlého

materiálu, je celkem postačujícím průvodcem na cestě za pravdou pro každého, kdo skutečně po této pravdě touží. V knize jsou použity citace z Bible kralické z roku 1613 a z koránského překladu podle Ivana Hrbka z roku 1991. Doslovné znění citátů ze zmíněné 4

Bible, popřípadě číslování veršů se může lišit ve srovnání s jinými vydáními Bible, což není vůbec překvapující, pokud si uvědomíme, že neexistuje žádný autentický originál biblického textu. Dnešní verze vznikly většinou jako překlady z řečtiny, popřípadě latiny. Dokonce i hebrejský text, až na několik výjimek, vznikl jako zpětný překlad z řečtiny, a nemůže tedy sloužit jako užitečný podklad pro ověřování autentičnosti biblických svědectví. Mnoho křesťanských učenců přiznává, že původní texty nejsou dostupné a že dnešní verze je založena na tisících různých kopií, z nichž žádné dvě nejsou stejné.

5

Úvod: Jako mladý člověk jsem se zúčastnil náboženství jako takového a

některých diskusí týkajících se

jiných týkajících se islámu a jeho vztahu

k judaismu a ke křesťanství. Jedna z těchto diskusí se zabývala izraelskoarabském konfliktu a postojem Islámu, křesťanství a Judaismu k této otázce. Židé, křesťané a zvlášť muslimové věří, že potom, co lidstvo za doby proroka Noe, který žil dlouho před Abrahámem a který nebyl pravděpodobně ani Arab ani Žid, oklamalo Boha, Bůh si zvolil Abraháma za svého proroka a ustanovil s ním smlouvu. Podle této smlouvy měl Abrahám a jeho potomstvo po něm: 1. Sloužit jenom jednomu Bohu, Alláhovi a Jeho Jediného uctívat. 2. Rozšiřovat Boží slovo po celém světě a přivést co největší počet lidí k víře v Jednoho Jediného Boha. 3. Očišťovat Boží chrámy v Svaté zemi a vrátit těmto chrámům jejich náboženské postavení a respekt v srdci lidí. 4. Znamením této smlouvy mezi Bohem a mezi Abrahámem je toto: každý, kdo je mužského pohlaví, musí být obřezán. Židé a křesťané však věří, že tato smlouva se týkala pouze Abraháma, jeho syna Izáka, otce Židů, a jejich izraelských dětí (Izraelců). Oni také věří, že Bůh na základě této smlouvy věnoval celou svatou zemi, od řeky egyptské „Nil“ do irácké řeky „Eufrat“ (včetně Palestiny) Židům a jejich dětem! Křesťané také věří, že skrz Abraháma a jeho syna Izáka měly dojít požehnání všechny pronárody země, což se splnilo jedině příchodem Ježíše (mír budiž s ním), poněvadž žádný z předchozích izraelských proroků nebyl poslán pro celé lidstvo. Židé tuto křesťanskou víru odmítají a označují ji za nesmysl, protože se považují za jediný Boží lid a Ježíše vůbec neuznávají.

6

Abrahámova prvorozeného syna Ismaela,

jak Židé, tak křesťané vůbec

neuznávají a označují ho za nepravého syna, protože jeho matka Hagar byla prý otrokyně matky Izáka, Sáry. Muslimové však věří, že židovští fundamentalisté museli změnit Boží knihy tak, aby byly v souladu s jejich lidskými myšlenkami a touhami! Navzdory tomu věřím, že Bible obsahuje méně či více pravdivých věcí. Tyto pravdy uchoval Bůh, aby spravedliví lidé i přes tato zfalšovaná fakta poznali skutečnou Boží pravdu! Následující dialog mezi Muslimem a jeho křesťanským přítelem jsem pro Vás připravil jako snahu objasnit Vám skutečné postoj Koránu a Bible k Izraelsko-Arabskému konfliktu, daleko od jakýchkoliv špatných záměrů nebo lidských fám a postrachů. Nebudu Vám tady tvrdit, že Muslimové mají pravdu jen proto, že jsem Muslim. Ani Vám nebudu tvrdit, že Židé mají pravdu, protože se bojím obvinění z nějakého antisemtismu jako hodně křesťanských a zapadních lidí. Pokud Vás zajímá pravda, pak jistě Vás bude zajímat jak uvažují a co říkají ti druzi. Přečtěte si, prosím, tento dialog a pak rozhodněte sami na čí straně je Boží pravda a na čí je ta druhá...

7

POLITICKO – HISTORICKÉ PRAVDY

8

Přítel: Proč Arabové odmítají vznik státu „Izraele“?! Muslim: S touto otázkou se často setkáváme, ale musím říct, že už nedává absolutně žádný smysl, protože stát „Izrael“ je už celým světem uznán. Takže mluvit o uznávání či neuznávání izraelského státu arabskými státy nemá logiku. V současné době jde spíše o to, aby Izrael respektoval resoluce „OSN“ (242, 198, 338) a umožnil Palestincům založit svůj samostatný a na dnešním Izraeli nezávislý stát, tj. na území 1967. Přítel: Tak proč předtím odmítli uznat existenci a nezávislost tohoto státu?! Muslim: Arabové k tomu, aby neuznali existenci a nezávislost tohoto státu, mají jak náboženské, tak historicko-politické důvody. JEJICH

HISTORICKO-POLITICKÉ

DŮVODY

LZE

JEDNODUŠE

A

STRUČNĚ

VYSVĚTLIT TAKTO:

Skuteční a původní obyvatelé Svaté země včetně Palestiny jsou Kenaanci, Jebúsejci. Kenaanci přišli z Arabské peninsuly několik tisíc let (kolem 4-5 tisíc) před naším letopočtem a osídleli tuto oblast zvanou mezi Araby jako "BILAD AŠŠÁM", T.J. dnešní Sýrie, Lebanon, Jordánsko a celá historická Palestina. Je dokázano, že Kenaanci hovořili semitským jazykem podobným Arabštiny. Domnívá se, že slovo "Kenaan" znamená "nízkou zemi" protože oblast kde se osídleli Kenaanci je nízká a domnívá se také, že "Kenaan" byl jméno praotce Kenaanců, který je ve skutečnosti synem jednoho ze synů Božího proroka "Noe", mír budiž s ním. Několik tisíc let před Izákem, Božím prorokem (mír s ním) a údájným praotcem Židů a Božího proroka Ježíše Krista, bylo Arabští Kenaanci poprvé založeno město Jeruzalém, které původně nazývali „Sálem“, což je arabské slovo a znamená „Mír“. Sálem byl ve skutečnosti jeden z mnoha Bohů, které

9

uctívali Kenaanci a Jebúsejci. Co se týče kmenu Jebúsejců, pochází původně ze země praotce lidstva Adama, „Dnešní Jemenské a Saudsko-Arabské údolí“, odkud tento kmen emigroval na palestinské (kenaanské) území a kde pro sebe založil království. To bylo hodně dlouho předtím než se Abrahám, praotec Ismaelitů a Izraelců, narodil. Hlavní město království Jebúsejců bylo kenaanské město „Salém“, které znovu přestavěli a pojmenovali „Ur-salém“. Ur-salém je převzato z jeho kenaanského jména „Sálem“ a znamená „Dům míru“ a zároveň/nebo „Hlava sálemu“, Boha Kenaanců a Jebúsejců. Slovo „Ur“ má dva významy: hlava nebo dům. Domnívám se, že oba významy byly pro obyvatele Jeruzaléma stejně důležité. Toto zvláštní jméno pro zvláštní město, které spojilo historický a geografický význam města, tj. dům setkání lidí ze všech koutů světa, kde vládne mír a láska s jeho náboženským významem, který měl pro arabské pohany, obyvatele Jeruzaléma, kteří zbožňovali Boha „saléma“, má zvláštní smysl. Většina členů těchto kmenů, které byly rozptýleny po celé Svaté zemi, od egyptské řeky Nilu až k irácké řece Eufratu, přestoupila později na islám a jsou všichni členové těchto kmenů, ať jsou to křesťané nebo muslimové, známí dnes spíše jako Arabové. A Svatá země, od řeky egyptské až po řeku Eufrat, je dnes spíše známá jako „Arabský svět“. Město „Jeruzalém“ se, po přestupu obyvatelů Palestiny na islám, přejmenovalo na „Al-QQudis“, což znamená Svatost. U Evropanů respektive u Židů je toto město známé jako Jerusalem respekt Uršalajm, což je převzato z jeho arabského (jebúséjského) jména Ursalém. Abrahám, otec Ismaelitů a Izraelců, který původně pochází z Iráku, se narodil hodně dlouho poté. Přestěhoval se do Chebrónu na jihu Palestiny, kde byl moc hezky uvítán skutečnými obyvateli Chebrónu. Jeho děti - Ismaelité - se jednou provždy rozptýlily po celé Svaté zemi, zvlášť po beeršebském údolí,

po

jebúsejském a kenaanském území známém jako Palestina. Tvořily tak další 10

arabský kmen jako předchozí uvedené kmeny, z kterých pak později vznikl palestinský lid. Přítel: Židé ale tvrdí, že oni mají větší právo na Palestinu než Arabové, kteří Palestinu obsadili po vzniku islámu v sedmém století našeho letopočtu. Oni také věří, že toto území jim dal Bůh do věčného vlastnictví, a proto nikdo nemá právo je z něj vyhnat. Muslim: Původní obyvatelé Palestiny jsou konkrétně arabští Kenaanci a Jebúsejci. (jako důkaz viz, prosím, Bible - První Mojžíšova 9:18, 15:18-21 a také Čtvrtá Mojžíšova 13:21-32). Historie a dnes i všechny archeologické nálezy dokazují, že všechny výše uvedené kmeny měly podobnou tradici a zvyky, společný jazyk „Arabština“ a společného otce (Více o archeologických nálezech provedených samotnými Židy a Křesťany lze najít v knize vydané českým Profesorem Milošem Mendlem pod názvem „Náboženství v Boji o Palestinu“. Tyto archeologické výzkumy provedené samotnými Židy a Křesťany za účelem dokazovat, že druhá nejdůležitější islámská mešita stojící v Jeruzalémě „Mešita Al-Aqqssa“ stojí na místě, kde nacházel historický židovský chrám „Šalomounův chrám“, dokazovali s jistotou, že všechny historické památky objeveny ve městě Jeruzalém a přímo pod islámskou mešitou „Al-Aqqssa“ jsou buď islámské nebo kenaanské a že Židovský národ nemá z hlediska civilizace s Jeruzalémem co do činění. Historie dokazuje, že Šalomounův chrám byl ze dřeva a jeho místo v Jeruzalémě není vůbec známo. Arabové mají i dnes společný a jednotný jazyk „Arabština“, který je složený z několika od sebe málo-odlišných nářečí. Např. první text v Koránu „Otvíratelka Koránu“ začíná slovy: „Al-hamdu Lil-lahi Rab-ila´lamín“, což znamená: „Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého,..“. Arabské slovo „ila´lamín“ je ve skutečnosti podle jebúsejského a kenaanského nářečí a znamená, jak je výše uvedeno, „veškeré lidstvo“. I pro 11

Araby z arabského zálivu bylo toto slovo před islámem pravděpodobně neobvyklé. Takže je vidět, že Korán respektoval i nepatrnou odlišnost jazykových nářečí jednotlivých arabských kmenů nejenom v Arábii, ale i v Bilad Iš-šámu (Sýrie, Libanon, Jordánsko a Palestina). Jinými slovy Korán obsahuje v sobě několik nářečí, která dohromady tvoří jednotný jazyk „Arabština“. Mnoho dalších důkazů o tom, že pra-původní obyvatelé celého Bilad Iš-šámu (Sýrie, Libanon, Jordánsko a Palestina) byli Arabové a že mluvili arabsky, lze najít i v nebeských knihách Židů a Křesťanů. Mnoho příběhů v židovském talmudu a v Bibli dokazují totiž. Přítel: Ano, ale hodně Židů a křesťanů věří, že Arabové přišli do Palestiny až v sedmém století a že Kenanský lid úplně zanikl a už neexistuje!!! Muslim: Někteří zapadní, křesťanští a židovští historikové se neustále snaží obelhávat světu, že Arabové přišli do Palestiny až v roce 632 našeho letopočtu. Je to rok porážky římské Říše v Palestině arabskými muslimy z Arábie. Tito sami hitorikové, kteří tady v souvislostí s izraelsko-arabským konfliktem rozšířují takové lživé fámy ve svých společnostech, jinde ve svých knihách a v jiné souvislosti tvrdí úplně něco jiného!! Oni vysvětlují proč Muslimové dokázali snadno a rychle zničit římskou říši v roce 632 podivným způsobem. Odmítají jakoukoliv Alláhovou pomoc v této věci a tvrdí, že za to mohou původní obyvatelé Biladu Aššámu, Arabští Křesťané, kteří se vzbouřili proti římanům když dozvěděli, že na druhé straně stojí

jejich

pokrevní

bratří

z

Arábie

,

viz

např.

http://www.gjp.cz/kovar/634.htm). Jak vidíte, když jim vyhovuje tvrzení, že Arabové neměli nic společného s Kenaanskou Palestinou, tak nevahají o tom psát knihy a uspořádat sem tam přednášky a když potřebovali vyvrátit tvrzení, že Alláh pomohl Muslimům proti

12

Římanům v roce 632, tak neváhali tvrdit, že původní obyvatelé Palestiny, Arabové, byli skutečnou příčinou této porážky. Arabové věří, že Abrahám, jehož původ není stoprocentně znám a který přišel do Palestiny z Iráku, začal mluvit arabsky. Abrahámův syn, Ismael a jeho děti se pak stáli součástí arabského světa, a proto i oni mohli mluvit arabsky. Také Abrahámovy děti, Izraelci zůstali Arabštině věrné i při své dlouhé existenci na území Faraónů. Vsadím se s Vámi, příteli, že tato slova, která přinesl Boží posel, židovsko-palestinský Ježíš na kříži, skoro žádnému Izraelcovi v současné době vůbec nic neříkají. Ale nám Arabům tato slova hodně říkají. Neříkají jim nic tato slova, protože většinu izraelského lidu dnes tvoří Aškenázové, nekrevní Židé, pocházející z bývalého Sovětského Svazu a z východní Evropy. Starý i Nový zákon obsahují hodně dalších podobných jazykových příkladů, jaké jsem uvedl a které Arabům hodně říkají. Takové příklady nám Arabům říkají, že pra-původní obyvatelé Palestiny mluvili arabsky, protože byli Arabové. Arabové také právem věří, že mnoho izraelských proroků, jako např. Ježíš, museli, vlivem své existenci na arabských územích, mluvit arabskými nářečími. Takže historie dokazuje, že Arabština a nikoliv Hebrejština, jak někteří tvrdí, je jediný jazyk na světě, který aspoň od doby Abraháma do dnešních časů se skoro vůbec nezměnil. Písmeno „chth“ ve slově „Sabachthani“, které údajně měl Ježíš pronést na kříži, dnešní Hebrejština vůbec nezná, ale Arabština až moc dobře. Přítel: Dobře, ale co židovský národ a jeho vztah k Palestině, pochopitelně podle vašeho názoru?! Muslim: Co se týče vztahu Židů k dávné historii Palestiny, Arabové (muslimové, křesťané a původní Židé) mají silnější kořeny v Palestině než emigrující Židé propagující myšlenku, že bydleli v Palestině dříve než Arabové, a že měli svou říši. Ovšem historicky je potvrzeno, že Židé měli svou říši v Palestině na krátkou dobu kolem 923 před n.l.) a to ještě byli rozděleni na 2 13

království: Samaří na severu a Judea na jihu. Tyto dva státy neměly kontrolu nad celou rozlohou historické Palestiny a měly špatné vztahy s okolními Velmocemi tehdejší doby v Iráku a Egyptě. Jejich vznik se datuje dlouho dobu poté, co tato Území osídlili Arabové. Tato jejich krátkodobá říše byla pro skuteční obyvatele Palestiny chápana jako okupační noční můrou proti které bojovali všemi prostředky. Izraelci tam ničili, vraždili a ani stromy ani zvířata nebyla šetřena (Bible - Jozue 6-8). Tyto výše uvedené skutečnosti jsou potvrzeny i samotnou Biblí (Bible - První a Pátá Mojžíšova, Jozue 6-8, židovská válka I, II). Dá se říct, že Izraelci vedli spíše kočovný život, protože se neustále stěhovali z jednoho místa do druhého. Neustále se stěhovali mezi Palestinou, Irákem, Egyptem, Saudskou Arábií, Řeckem, Persií a Španělskem. Vzpomeňme si např. na proroka Jakoba, skutečného praotce Izraelců, který se dobrovolně přestěhoval se svými syny do Egypta, do země Faraónů, kde jeho syn, Boží prorok Josef (mír budiž s ním a s jeho otcem) měl velmi dobré postavení. Na konci Izraelci skončili v Evropě a to na dlouhou dobu až do minulého století, dvacátého století. Později hodně lidí z Ruska a jeho okolí a z dalších zemí Evropy přestoupili na Judaismus, a proto nemůžete mi říkat, že takoví novodobí židé mají na Palestinu větší právo než Arabové. Přítel: Ale Židé tvrdí, že Arabové přišli do Palestiny až v sedmém století po vznik Islámu v Saudské Arábii! To už jste řekl, ale nezdá se Vám, že je to absurdní tvrzení?! Znovu opakuji, abyste se zeptal jakéhokoliv židovského nebo křesťanského historika na to, jak dokázali arabští Beduiné ze Saudské Arábie tak snadno a rychle porazit a úplně zničit peršskou a potom římskou říši, která měla tenkrát v sedmém století vsechny státy středního východu pod kontrolou!!!!! Není to proto, že Alláh byl na jejich straně a že jejich Islám je to pravé Boží náboženství?!!!! Většina těchto historiků říkají, že to bylo spíše z následujících dvou hlavních důvodů: 1. Římané už byli unavení z neustálého válčení všude na světě. 14

2. Během té války mezi Muslimy a Římany, při které byli Římané poraženi, bylo na straně Muslimů několik tisíc vojáků a na straně Římanů mnohonásobek toho, pulka jejich vojáků byla římská a zbytek byli Arabští obyvatelé Palestiny a dnešního Jordánska, kteří žili pod okupací Římanů. Tito Arabové, když viděli, že jejich nepřátelé stojící na druhé straně jsou jejich bratři pocházející z dnešní Saudské Arábie, tak se obrátili proti Římanům a to byl hlavní a skutečný důvod proč Římané byli tak snadno a rychle poraženi a vyhnáni jednou provždy z Palestiny. Jak dokázali Římané shromáždit tolik mladých arabských vojáků z Palestiny a z Jordánska, aby bojovali na jejich straně, pokud Palestina a dnešní Jordánsko nebyly od samého počátku jejich vzniku plné Arabů?! Milý přiteli, Tato propaganda, že Arabové přišli do Palestiny až v sedmém století, je přinejmenším zavádějící a s pravdou nemá nic společného. Zeptejte se jich, kdo jsou emorejci, Chetejci, Jebusejci, Kenaanci, kteří žili v Palestině dlouho předtím než vznikl židovský národ a odkud přišli?!! A kdo žil

v

Palestině když ji Židé opustili a přestěhovali se do Egypta, později do Babylonu a na konci do Evropy?! Byla snad prazdná a čekala na návrat tzv. Božích dětí, Židů?!

15

Velká Sýrie

Přítel: Říkáte, že do začátku minulého století, dvacátého století našeho letopočtu, Palestina byla Arabská a že tam žilo velice málo Židů! Jak dokázali Židé během tak krátké doby, během desítek let, obsadit celou historickou arabskou kenaanskou Palestinu a založit pro sebe stát?! Muslim: Většina Arabského světa včetně Palestiny byla do roku 1909 pod Osmanskou říší. Tato říše byla potom poražena a vzápětí zničena Francií, Anglií a SSSR. Britům se vskutku zázračně podařilo přesvědčit arabské vůdce, aby s nimi bojovali proti Turkům a Němcům! Vysvětlili jim, že je to v zájmu obou stran, britské i arabské, a slíbili jim, že po osvobození arabského světa z tzv. turecké okupace a osvobození některých evropských států z německé okupace, pomůžou Arabům, aby si založili samostatný a jednotný stát!

16

P a le s tin a p ř e d rok em 1947

PALESTINA PŘED ROKEM 1947 Potom, co se jim podařilo s pomocí Arabů zničit osmanskou říši, většina Arabského světa musela být pod nadvládou buď Britů nebo Francouzů, kteří si tento svět rozdělili. Na základě britsko-francouzské dohody byla Palestina pod britským mandátem, který usnadnil přestěhování židů do Palestiny a umožnil jim přivlastnit si domovy a veškerý majetek Palestinců. Propaganda, kterou rozšiřují

17

Židé, že Britové jim nijak v jejich přestěhování a přivlastnění palestinských území nepomohli, je falešná a nepravdivá a to z následujících důvodů: 1. Vzpomeňme si na Balfourovu deklaraci z roku 1917, podle které Britové (tehdejší britská vláda) dávají Židům právo na založení jejich samostatného státu na palestinských územích. Tato deklarace dokazuje, že Britové byli od samého počátku odhodláni tento britsko-židovský sen všemi prostředky uskutečnit. 2. Do roku 1917 byla Palestina součástí tzv. Velké Sýrie, kde v roce 1918 došlo podle výše uvedené deklarace a na základě dohody mezi Francouzi a Brity k jejímu praktickému oddělení od Sýrie. 3. Kolem roku 1914 byl Herbert Samuel, který je židovského původu, zvolen britskou nadvládou jako hlavní předseda a představitel britského mandátu v Palestině. 4. Po svém příchodu do Palestiny v roce 1914 zavedl tento Samuel nové zákony a reformy, které umožnily Židům snadný přechod do Palestiny a rychlé přivlastnění všech státních institucí, podniků, pozemků atd. Jeden z těchto zákonů říká: „Hlavní představitel britského mandátu má plné právo dávat nebo pronajímat jakýkoliv státní pozemek, instituci nebo továrnu a to podle toho, jak sám uznává za vhodné…“. Židé dobrovolně žili dva tisíce let mimo Palestinu, protože tam neměli nic ve vlastnictví, dokud nepřišel tento Samuel. 5. K upevnění pozicí židovských přistěhovalců v Palestině a kvůli jejich trvalému pobytu tam, začala pro ně britská vláda zřizovat různá střediska, instituce, základní školy, ministerstva atd. Např. v roce 1921 přijel do Palestiny britský ministr osad, Winston Churchil, jen aby položil základní kámen pro stavbu „Hebrejské university“ na Olivové hoře, která patřila Palestincům (křesťanům a muslimům).

18

Britská vláda se tímto způsobem chtěla zbavit Židů v Evropě, což se jí podařilo, ale na úkor palestinského lidu. Aby mohli Britové (tehdejší britská vláda) uskutečnit své plány, museli zničit osmanskou říši, pod jejíž kontrolou byly všechny arabské státy včetně Palestiny. Pod záminkou, že chtějí osvobodit Araby z turecké okupace, přesvědčili Araby, aby se připojili k jejich plánům. Zatímco Arabové důvěřovali Britům a splnili své sliby, které jim dali, Britové nejenom, že je nesplnili, ale tento lid v širokém smyslu slova zradili. Oni, stejně tak jako v jiných oblastech světa (jako v Indii, Číně atd.), Araby barbarským způsobem masakrovali a okrádali o všechno, co se dalo. Kvůli vystěhování maximálního počtu Židů z Evropy do Palestiny, zavedli tam Britové (tehdejší britská vláda) nové zákony a reformy místo těch, které tam platily až do okamžiku než tato země jimi byla okupována. Od roku 1919 do roku 1938 se, díky těmto zákonům, přestěhovalo do Palestiny kolem dvou set tisíc Židů. Předtím jich zde žilo pouze 10% z celkového počtu obyvatelstva a měli ve vlastnictví pouze 2,5% z celé rozlohy Palestiny. Jak sámi přiznávají žili s ostatními obyvateli Palestiny v míru a pokoji dokud nepřišli Britové a okupanti z Evropy. Tito okupanti, stejně tak jako za doby Ježíše, přivedli do Palestiny jedině smrt, rozdělení a zoufalství!!! Britové též zavedli zákony, které Židům umožnili převzít od Palestinců jejich území a domovy. Oni se totiž řídili podle pravidla, které říká: „Pokud člověk nemá tam, kde žije, pozemek, na kterém by mohl pracovat, a domov, kde by mohl bydlet, není potom důvod, proč se tam zdržovat“. Na základě těchto zákonů nutili Palestince platit vysokou daň za všechno, co měli ve vlastnictví (za jejich domovy, za jejich farmy i za jejich nábytek). Palestinec, který nemohl daň platit, musel pak svůj domov nebo svou farmu opustit a svůj nábytek prodat Britům nebo Židům za velmi nízké ceny. Propaganda, kterou Židé a Britové rozšířili po celém evropském světě, že 19

Palestinci dobrovolně prodali své domovy nebo se jich vzdali, je přinejmenším zavádějící. Dokážete si představit, že by si Němci koupili celé západní Čechy včetně českých údolí, hor, řek , domů a další věcí?! Navzdory všem britským a židovským tlakům do roku 1948 stále patřilo 93,79% z veškerého palestinského území jeho lidu, jenom 5,67% z tohoto území patřilo Židům a 0,54% ostatním občanům Palestiny.

Jakmile v roce

1947-48 Britové odešli z Palestiny, převzali Židé, pod hrozbou zbraní, veškerý státní majetek, který byl do této chvíle pod kontrolou britského mandátu. Do konce roku 1948 se do Palestiny přestěhovalo více než 200 tisíc Židů. Většinu těchto přistěhovalců tvořili mladí lidé, kteří byli trénováni v Evropě s těmi tehdy nejmodernějšími zbraněmi a kteří byli silně ovlivněni tím, co se jim během obou světových válek stalo. Některé sionistické a extremistické skupiny využili těchto mladíků k uskutečnění svých plánu v Palestině. Jejich úkol byl jednoznačně připravit pro svůj lid potřebnou půdu a domovy. Tito noví přistěhovalci napadali pod ochranou anglických vojsk města a vesnice na severu Palestiny, pod hrozbou zbraní pak vyhnali nebo vyvraždili obyvatele těchto měst a převzali si jejich domovy a veškerý majetek. Palestinský lid v tehdejší době byl lid mírumilovný, neznal ani pušky a dlouhou dobu neměl žádné zkušenosti s válčením. Díky tomu byli Palestinci pro Brity a Židy snadným terčem. V roce 1947 se evropské státy, členové Valného shromáždění OSN, rozhodly rozdělit Palestinu na dva státy. Na severní, bohaté a lepší části (oblast Středozemního moře) se rozhodly založit pro nové okupanty, kteří byli vyhnáni z Evropy, předtím neexistující stát „Izrael“. Na zbývající jižní a pouštní části měli mít původní a skuteční obyvatelé Palestiny svůj náhradní a chudý stát „Palestina“. Jeruzalém měl být dán pod mezinárodní správu. Jak Arabové, tak Izraelci toto řešení kategoricky odmítli. 14. 5. 1948 byl přesto vyhlášen nezávislý stát Izrael. Palestinský stát vyhlášen

20

nebyl. USA a SSSR uznaly Izrael. Palestinci se svého nového státu ještě dodnes nedočkali. V roce 1948/49 pak Izrael s pomocí Britů napadl a obsadil velkou část území určeného Valným shromážděním OSN palestinskému státu včetně západního Jeruzaléma a připojil tuto novou část k svému státu. To vše navzdory nesouhlasu OSN. Izraelci znovu s pomocí anglických vojsk vyvraždili většinu neozbrojeného a primitivního palestinského obyvatelstva žijícího v této oblasti a zbytek vyhnali někam do neznáma. Samotní izraelští vojenští generálové a historikové dnes přiznávají, že Židé a Britové byli ti kdo válku v roce 48 a 67 provokovali (viz. Např. Židovský historik Dan Yahev, nebo Stephen J. Sniegoski: Válka proti Iráku - zplozená v Izraeli, Ralph Schoenman, The Hidden History of Zionism, Tom Segev, One Palestine, Complete: Jews and Arabs Under the British Mandate). Tvrzení, že arabské státy byly ty, kdo tuto válku provokoval, nemá žádnou logiku, protože, jak už jsem řekl, všechny okolní arabské státy, Egypt, Sýrie, Libanon a Jordánsko, byly pod francouzskou nebo britskou nadvládou. Tyto státy neměly tehdy ani armádu, aby mohly bojovat. Představte si, že v této válce měl Izrael více než 120 tisíc vojáků, kteří byli ozbrojeni těmi nejmodernějšími zbraněmi, ale tyto všechny velké arabské státy měli pouze 25 tisíc vojáků, kteří pušku neuměli pořádně ani držet. Byli to převážně farmáři, kteří strávili většinu svých životů staráním se o své pozemky a své velbloudy a v této oblasti neměli žádné zkušenosti. (viz např. Nur Masalha, Expulsion of the Palestinians: The Concept of 'Transfer' in Zionist Political Thought, 1882-1948, Norman Finkelstein, 'Image and Reality of the Israel-Palestine Conflict,' Introduction to German edition (10 July 2002), http://www.normanfinkelstein.com/id127.htm (Představa a realita Izraelsko-Palestinského konfliktu), Ralph Schoenman, The Hidden History of Zionism,

Chapter

12,

'Strategy

21

for

Conquest,'

1988,

http://www.balkanunity.org/mideast/english/zionism/ch12.htm

(Strategie

výboje), Yehoshafat Harkabi, Israel's Fateful Hour (New York: Harper & Row, 1988), pp. 57-58. (Osudová hodina Izraele).

Š ip k y u k a z u jí n a Z á p a d n í B ře h J o rd á n u a P ásm o G ázy, Ú zem í d á n o v ro c e 1 9 6 7 „ O S N “ , o v lá d a n é A m e rič a n y a B rity , P a le s tin c ů m ja k o n á h ra d n í s tá t z a je jic h h is to ric k o u P a le s tin u , B ílá o b la s t m á b ý t Iz ra e l. C e lá h is to ric k á P a le s tin a je a le v to m o k a m ž ik u p o d o k u p a c í Iz ra e lc ů .

1. ZELENÉ TEČKY CHARAKTERIZUJÍ ZNIČENÁ PALESTINSKÁ MĚSTEČKA A VESNICE V ROCE 1948

2. ORANŽOVÉ TEČKY CHARAKTERIZUJÍ ZNIČENÁ PALESTINSKÁ MĚSTEČKA A VESNICE V ROCE 1967

3. ČERVENÉ TEČKY CHARAKTERIZUJÍ HLAVNÍ MĚSTA

22

Sionisté místo toho, aby se řídili podle přísloví, které říká: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“, dobyli v roce 1967 pod záminkou bezpečnosti svého nového státu a s pomocí Angličanů a Američanů zbytek Palestiny Není se čemu divit, protože oni se spíše řídí podle svého Starého zákona, který jim nařizuje, aby vyvraždili všechny Palestince a převzali pro sebe jejich domovy a majetek (viz Pátá Mojžíšova 1, 2). Izraelská vláda začala pro sebe a pro své nové přistěhovalce z celého světa a zvlášť z bývalého Sovětského svazu stavět osady na okupovaném území z roku 1967. V některých městech na tomto území jako např. v centru města Hebronu (Chebrónu) vyhnali a neustále pod hrozbou zbraní vyhání Palestince z jejich domovů a nechávají tam místo nich bydlet své osadníky a své přistěhovalce, kteří přijeli do Palestiny žít z Evropy a z byvalého sovětského svazu. (jeďte, prosím, navštívit toto město, abyste viděli na vlastní očí, co tam Židovští osadníci a vojáci provádějí). Snaží se tím mít celou Palestinou pod kontrolou. V roce 1987 vypukla v Palestině „Intifáda - lidové neozbrojené povstání“ proti izraelské okupaci palestinského území z roku 1967. Palestinci se totiž vzdali naděje na uskutečnění rezoluce OSN z roku 1947 a vracení oblastí okupovaných Izraelci v roce 1948, neboť OSN je pod kontrolou USA a Anglie, které neváhají použít své veto proti jakémukoliv rozhodnutí ve prospěch Palestinců. V roce 1989 začala nová přistěhovalecká vlna evropských Židů. Do konce roku 1994 přijely do Palestiny stovky tisíc nových židovských přistěhovalců, z toho většina našla své nové domovy v židovských osadách postavených na palestinských územích z roku 1967 nebo přímo v domovech Palestinců, kteří museli pod hrozbou zbraní nebo pod hrozbou znásilnění jejich žen a vyvraždění jejich dětí uvolnit své domovy pro tzv. Boží děti. V roce 1993 se Palestinci a Izraelci sešli u jednacího stolu, aby jednou provždy vyřešili tento izraelsko-arabský konflikt. Na základě těchto jednání se 23

měli Palestinci vzdát svých práv na území okupované v roce 1948 a uznat nezávislost a existenci Izraele na tomto území. Izraelci pak měli uznat rezoluce OSN číslo 242, 338, 181 a 194 a postupně stáhnout svá vojska a své osadníky mimo „území 1967“, aby na tomto území mohli Palestinci založit svůj samostatný stát. Palestinci Izrael uznali před celým světem. Navzdory všem palestinským ústupkům a navzdory tomu, že Izraelci už mají pod kontrolou více než 77 % z celé rozlohy Palestiny, Izraelci svou část dohody dodnes neplní. Neustále vraždí Palestince a vyhánějí je z Území, které jim bylo na základě rezoluce „OSN“ z roku 1967 dáno, staví na tomto Území další a další osady, nová města pro nové židovské osadníky přicházející do Palestiny ze všech koutů světa, zvlášť z Ruska, Etiopie atd. Tito noví osadníci ani Hebrejsky neumí a lze snadno dokázat, že židovský původ vůbec nemají, hodně z nich se přestoupilo na judaismus až v posledních letech kvůli lepším životním podmínkám, které Izrael poskytuje svým obyvatelům, nové domy, novou práci, lepší sociální podmínky a to všechno zadarmo, pravděpodobně z peněz, které získává Izrael od Američanů a od Evropanů za holocaust, aby podobný holocaust udělal palestinskému lidu!!!!!!!!!!! Jak můžete věřit, že Izraelci chtějí s Palestincema mír, když s nimi o míru jednají, ale zároveň na palestinských Území, na Západním Břehu Jordánu a v Pásmu Gázy, staví další a další osady?!!!!!!! Počet židovských osad na západním Břehu Jordánu a v Pásmu Gázy během mírových jednání z roku 1993 stoupl dvojnásobně!!! „Hle, vypudím před tebou Emorejce, Kenaance, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce. Dej si pozor, abys neuzavíral smlouvu s obyvateli té země, do které vejdeš (Palestiny), aby se nestali uprostřed tebe léčkou. Proto jejich oltáře poboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte a jejich posvátné kůly pokácíte.“ (Starý zákon - Tóra - Druhá Mojžíšová 34:11-13).

24

(Milý příteli Čti, Ralph Schoenman, The Hidden History of Zionism, Chapter 12, 'Strategy for Conquest,' 1988, http://www.balkanunity.org/mideast/english/zionism/ch12.htm (Strategie výboje) Takže v roce 1948 byl rozhodnutím evropských států vyhlášen a založen na palestinských územích nový stát pro nové přistěhovalce z východní Evropy, kteří nemají s Božím prorokem, Abrahámem a s Judaismem absolutně nic společného. Mimochodem, většina Židů v Izraeli Boha vůbec neuznává a víra v Něj je poslední věc, která je zajímá. Takže, aby Izrael, který tehdy neexistoval, mohl být založen, museli židovští fundamentalisté a jejich britští přátelé vyvraždit desítky tisíc Palestinců a stovky tisíc dalších vyhnat někam do neznáma. Více než pět milionů jich dnes žije v cizině v uprchlických táborech v těch nejhorších lidských podmínkách. Palestinci museli jinými slovy zaplatit a neustále platí tvrdou daň za podivné náboženské názory židovských extremistů a za to, co Evropané Židům provedli! Problém je v tom, že židovští sionisté, kteří jsou pevně zakořeněni v euroamerické společnosti a kteří se skrývají pod nežidovskými jmény, odmítají jakýkoliv mír nebo dohody s Palestinci a neustále obelhávají světu, že Arabové chtějí zničit Izrael a vyhodit Židy do moře. Snaží se tím získat podporu euroamerického člověka pro úplnou likvidaci palestinského lidu. Vycházejí přitom z přesvědčení, že likvidaci palestinského lidu a neuzavření jakýchkoliv dohod s Araby přeje jejich bůh. Podle jejich vysvětlení Tóry, bůh prý řekl Mojžíši následující: „Hle, vypudím před tebou Emorejce, Kenaance, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce. Dej si pozor, abys neuzavíral smlouvu s obyvateli té země, do které vejdeš (Palestiny), aby se nestali uprostřed tebe léčkou. Proto jejich oltáře poboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte a jejich posvátné kůly pokácíte.“ (Starý zákon - Tóra - Druhá Mojžíšová 34:1113).

25

Už víte proč Izrael více než 50 let odmítá respektovat jakékoli rezoluce a jakékoliv mezinárodní dohody?! Ale co tomu říká Abrahám, jeden z praotců Arabů a praotec Izraelců: „Pak od zemřelé (Abrahámovy manželky Sáry) vstal a promluvil k Chetejcům (obyvatelům Palestiny): „Jsem tu u vás host a přistěhovalec. Dejte mi u vás do vlastnictví hrob, kam bych zemřelou pohřbil.“

(viz Bible - První

Mojžíšova 23: 1-16). Takže Abrahám říká, že byl v Palestině jenom a jenom hostem a nikdy netvrdil, že by mu Bůh dal právo vyhladit obyvatele Palestiny a vzít si jejich území pro sebe. Z těchto výše uvedených důvodů a za těchto podmínek nemohli arabské vlády uznat existenci a nezávislost státu Izraele na území, které mu vůbec nepatří. Přítel: Dobře, teď chápu Váš názor, ale nemohu pochopit, jak mohou křesťané věřit, že tyto ruští Aškenazové mají na Palestinu větší právo, než arabští Palestinci, kteří se narodili tady v Palestině? Pokud je pravda, co říkáte o těchto Aškenazech, pak si myslím, že je to nespravedlivé a hanba pro každého, kdo se domnívá, že Palestina je svatá půda dána od Boha pro tyto Aškenazy! Neumím si představit, jak mohou potom tyto křesťané zpívat písně o spravedlnosti a lásce a potom

tvrdit takové věci?! Řekněte mi, prosím, kdy a jak začala první

emigrace Židů do Palestiny?!

26

SIONISTICKÝ FAŠISMUS A NESPRAVEDLNOST NĚKTERÝCH KŘESŤANŮ, HLAVNÍ ROBLÉM MÍRU!!

27

Muslim: Přítele, musíte vědět, že hlavní překážkou míru mezi Araby a Židy jsou sionisté. Většinu obyvatelstva v Izraeli tvoří židovští aškenazové. Tito Židé, kteří přicházeli do Palestiny z východní Evropy a byvalého Sovětského Svazu, z počátku nebyli praví krevní Židé, ale přestoupili na Judaismus v době (740 – 900) našeho letopočtu. Takoví Židé na Palestinu nemají absolutně žádný nárok. Přítel: Počkejte, vy si myslíte, že Aškenazové nejsou praví Židé nebo co?! A co si myslíte o vztahu evropských židů k Palestině? Muslim: Pokud jde o vztah evropských Židů k Palestině, tak musím říct, že Arabové pocházející z Palestiny (muslimové, křesťané a Židé) mají silnější kořeny než Židé v Palestině, kteří propagují myšlenku, že přišli do Palestiny dříve než Arabové. Ve skutečnosti židovský lid je rozdělen do tří hlavních skupin: Aškenazové, Sefardové a Falašové (Židé z Etiopie). Histoprické zdroje uvádí, že Aškenazové nejsou původně Židé, ale většina z nich patří do kaspického národa, který pochází z východní Evropy (Rusko, Polsko), a který přestoupil na židovství až v 9. století na příkaz svého krále tehdejší doby. Přestože Aškenazové tvoří více než 40% z celkové židovské populace, která žije v Izraeli na okupovaném území Palestiny, tito Aškenazové mají naprostou kontrolu nad vládou, armádou, politickými stranami a hospodářství což způsobuje sociální nerovnosti mezi výše uvedenými Židovskými skupinami na okupovaných územích Palestiny. Existuje mnoho tvrzení a teorií o historii tohoto lidu Kaspického. Nejdůležitější studia byla připravena některými Arabskými, židovskými a starověkými čínskými historiky. 28

Arabské zdroje nejsou významně moc odlišné od židovských, které tvrdí o přestupu Aškenazů k židovství, že Kaspický král "Khaqan" přestoupil na judaismus v 740 AD poté co měl vidění , a že možná byl zapojen do dialogu a sebehledání, které ho vedly k judaismu. Jsme přesvědčeni, že většina západních Aškenazů se považují za lidi z kaspické oblasti, jejíž vládci a vůdci přestoupili na židovství v devátém století našeho letopočtu, a museli se usadit v oblasti známé dnes jako Uzbekistán, Ázerbajdžán, Turkmenistán , Kyrgyzstán, Kazachstán, Turkistan v Číně. Je jisté, že lidé Kaspického národa nepatřili k jedné rase nebo do určitého kmene, ale patří k různým kmenům a skupinám se stejným politickým a vojenským názorem a se stejným cílem. Židovské náboženství bylo hlavním faktorem, který dal vůdce těchto skupin dohromady. Později tito lidé, dnes známí jako "židovští Aškenazové", začali emigrovat směrem na východ než se usadili v desátém století našeho letopočtu ve východní Evropě. A pak získali úplnou nezávislost, a založili vlastní stát, který prý neustále měl různé problémy s Ruskem na jedné straně a s Tureckem na straně druhé. Kaspický stát byl mnohem silnější než všechny jeho sousedi, a byl považován za třetí největší mocnost v oblasti po Byzantské říši a islámském chalífátu. Avšak tento mocný stát začal zanikat, snad díky náboženské absenci a kulturní nesoudržnosti mezi obyvately, kteří byli převážně muslimové, křesťané i pohané. Zdá se, že politická a vojenská slabost jejich státu v té době byla příčinou vzniku nové organizace a hnutí jako jsou: židovské reformy, udržování židovské národnosti, a nakonec sionistické hnutí, které žádalo shromáždění Židů a proto hledali pro svůj lid jinou alternativu a nový domov. A proto se rozhodli vytvořit plány jak přesvědčit evropské země pro podporu vytvoření náhradní vlasti pro Aškenazy někde jinde ve světě, zejména v Africe, 29

v Keni a Ugandě. V roce 1825, Mordechai Emanuel Noah koupil pozemky na Islandu "Grand Island", nedaleko Buffalo New York, aby tam připravil nový domov pro Židy (pokrevní i neoriginální jako Aškenazové), ale neuspělo to. V roce 1903 navrhli Britové těmto Aškenazům, že jim dají Súdán jako národní domov. Všechny tyto plány byly sionistickou oragainzací Aškenazů zamítnuty. Na konci jejich výběr padl na Palestinu i přesto, že hlavní vůdce sionistického hnutí, Theodore Hertzel a všichni její členové se považovali za nevěřící což vylučuje jakýkoliv náboženský záměr. Vzhledem k tomu, že Evropané se už dávno chtěli zbavit Židů z Evropy, tak souhlasili pomoct jim s jejich plány. Po okupaci Palestiny britskou nadvládou a po následném zřízení státu "Izraele" na arabské půdě "Palestina" pro židovské přistěhovalce, začali členové sionistické organizace hledat způsob jak nutit Židy (pokrevní i ne-originální) přesídlit do nového domova na palestinských územích a to z několika hlavních důvodů: 1. Během třiceti let, 1918 – 1948, emigrovalo do Palestiny jen 483 tisíc Židů, a během války v roce 1948 jejich počet dosáhl 650 tisíc (tj. 31,9% z celkového počtu obyvatel), zatímco palestinští Arabové tvořili jeden milion a 390 tisíc lidí (68,1% z celkového počtu obyvatel). Židé měli pod kontrolou v té době jen asi 6% z území Palestiny. Sionisté se ocitli tváří v tvář skutečnosti, že v tomto regionu bylo více Arabů než Židů, a za předpokladu, že nedojde k válce, pak počet Arabů vlivem rzchlého přírůstku bude několikanásobně vyšší než počet Židů a to během několika málo let, a proto nebude příležitost vytvořit židovský stát. Sionisté se rozhodli řešit tento "demografický problém" prostřednictvím provádění jedné z nejhorších etnických čistek a masakrů z dvacátého století, a díky tomu dostali potom pod kontrolu asi 77% půdy v Palestině, a dokázali vyhnat více než 850 tisíc Palestinců z regionu. 30

2. Nevěřící sionisté, aby přesvědčili evropské daňové poplatníky, že hlavní důvod okupování Palestiny je náboženství a aby je přesvědčili finančně podpořit založení tohoto státu na území historické Palestiny, začali i použitím násilím v mnoha oblastech Arabského světa jako v Sýrii, nutit východní Židy, aby se přestěhovali do okupované Palestiny (viz, Israel Shahak, autor knihy "Fundamentalismus in Israel" a také kniha "Sionismus"). Později, Židé z východu, známí jako "Sefardové", začali ochotně i pod tlakem sionistického hnutí emigrovat do nového státu Aškenazů. Jakmile po roce 1948 začaly masové vlny emigrace Sefardů do Palestiny, izraelské úřady a instituce pod kontrolou Aškenazů začaly vykonávat perzekuční politiku vůči východní kultuře Sefardových Židů, a to nejenom ve školních osnovách, ale také ve všech ostatních aspektech života, jako jsou: rozhlas, televizní vysílání, literatura, divadlo, atd. Co se týče demografické úrovně v Izraeli, tak nové emigrace ruských Aškenazů do Palestiny od počátku devadesátých let způsobily, že Aškenazové ve státu "Izrael" tvoří většinu obyvatelstva. Přítel: Ok, ale co Sefardové, neříkej mi, že i oni nejsou pokrevní Židé! Muslim: Pokud jde o Sefardy, tak podle různých arabských a židovských zdrojů, jako autor knihy "Východní Židé v Izraeli", pan Adeep Audi, a židovský lékař pan Oren Yiftachel, který od roku 1993 bojuje za sociální a politická práva Sefardů v Izraeli a který byl aktivním členem několika organizací bojující pro mír mezi Araby a Židy a anti-kolonialismus, můžu říct, že Sefardovští Židé tvořili v roce 1998 pouze 34,2% ze všech Židů v Izraeli (t.j. 1.564.000 obyvatel), a tento počet se velmi snížil v důsledku vysoké míry židovského vystěhovatelství ze Sovětského svazu.

31

Co se týče původu těchto Židů, tak předeveším slovo Sefardové znamená lidé ze Španělska a byl tento termín využíván zejména pro Maročany a pak se začal používat i pro všechny východní Židy pocházející z Asie a Afriky, a pro židovské skupiny přistěhovalců, kteří přišli z východních zemí, zejména z Maroka, Egypta a Iráku, a také pro Židy, kteří přišli z Jemenu, Sýrie a Iránu. Tito východní Židé žili s Araby ve Španělsku dlouhá staletí podle islámského řádu v míru a byli součástí arabské a islámské kultury tam. Muslimové ve Španělsku jim poskytli úplnou ochranu před fašisty v Evropě a tak neměli ty špatné zkušenosti, které se přihodily Aškenazovým Židům. Vzhledem k tomu, že Izrael byl založen na bázi rasové diskriminaci vůči Židům z východu, což způsobilo dnes negativní odraz na židovské Sefardy a na jejich vztah k Arabům, původním obyvatelům Palestiny. Orene Yiftachel věřil, že východní židé, Sefardové jsou nuceny žít na hranicích se Západním Břehem Jordánu, kde má být náhradní Palestina a v přímém styku s arabským obyvatelstvem jako pokračování procesu koloniálního řešení na palestinských územích. Yiftachel zdůrazňuje, že aškenazová izraelská politika využívá sefardy jako hnací silu koloniálního projektu, jehož hlavní záměr je vyhnání palestinských občanů a vyvlastnění jejich pozemků kvůli budování dalších izraelských osad v Palestině. Tento fakt by mohl vysvětlit vznik politické strany "Šás" v devadesátých let dvacátého století v Izraeli, která není jenom politickou stranou, ale také se snaží odrazit tradiční pocit odcizení, vzteku a protest proti izraelským státním orgánům ze Západu (Aškenazům), kteří se chovají fašistickým způsobem k Židům z východu. Pokud jde o židy z Afriky a zvlášt z Etiopie "Flašové" a podle knihy "Etiopie: tři tisíce legend a historie" a "Historie černé Afriky" od profesora Joseph Ki Zerbo (1922-2006), prvního držitele profesorského titulu v Africe, v roce 1956, který tvrdí, že jedna velká říše byla vytvořena v Etiopii v době egyptských Farónů. 32

Toto impérium, které spadá hluboko v historii, mělo silné obchodní a diplomatické vztahy s Faróny v Egyptě, a etiopské legendy praví, že jedna etiopská královna nazývana "Makita" měla dobré vztahy s prorokem a králem Šalamonem, protože jejich země měli silné obchodní vztahy mezi sebou. A proto kořeny Falašových Židů v Etiopii mohou spadat do tohoto období.

33

NÁBOŽENSKÉ DŮVODY ŽIDŮ K OBSAZENÍ PALESTINY!!

34

Přítel: JAKÉ JSOU ALE NÁBOŽENSKÉ DŮVODY, KVŮLI KTERÝM ARABSKÉ STÁTY ODMÍTLY UZNAT EXISTENCI IZRAELE?!

Muslim: Abyste pochopil náboženské důvody Muslimů, je třeba, abychom to trošku detailněji rozebírali. Všichni známe historii Abrahámovy oběti, kterou si připomínají muslimové každoročně během islámského rituálu „hadždž“ (pouť do Mekky). Alláh praví v Koránu 37: 102-112: „A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abrahám: „Synáčku, viděl jsem ve snu, že Tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?“ I odvětil: „Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno a bude-li Alláh chtít, mne věru neochvějným shledáš.“ A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: „Abraháme, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl - a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme - vždyť byla to jen zjevná zkouška!“ A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili a u posledních jsme mu požehnali: „Mír budiž s Abrahámem!“ Takto odměňujeme dobro konající, vždyť on byl služebník Náš věřící!

A oznámili jsme radostnou zvěst o Izákovi , jenž prorok byl,

k bezúhonným patřící.“ V těchto koránských verších se Abrahám dozvídá o Izákově narození poté, co je mu přikázáno obětovat Ismaela. Alláh si vybral Abrahámova potomka jako svého proroka. Většina proroků, kteří přišli po něm, patří mezi jeho potomstvo a jsou buď dětmi Ismaela, nebo Izáka. Ismael se stál jeden z předků Arabů, protože se svým otcem Abrahámem a se svojí matkou Hagar emigroval do údolí „Mekky“, kde vybudoval první Boží mešitu „Ka`bah“. Přiženil se pak do arabského kmene Gurhumů, pocházejícho původně z Jemenu, a stál se jedním z nich. Z této linie pochází řada arabských proroků, mezi nimi i pečeť proroctví Muhammad (mír budiž s ním). Izák měl syna Jakuba, kterému se také přezdívalo Izrael, a z jeho potomstva pocházejí všichni izraelští proroci.

35

Židé ale tvrdí úplně něco jiného! Podle nich Abrahámův syn, který měl být obětován a skrz kterého měly dojít požehnání všechny pronárody země, je Izák, otec Židů. Oni se přesto považují za jediný Boží lid a nikdy se nesnaží přivést kohokoliv jiného ke svému náboženství. Oni také věří, že Bůh jim dal Palestinu nebo spíše celou svatou zemi do věčného vlastnictví. Ismaela nejenom Židé, ale i křesťané vůbec neuznávají a považují ho za nepravého syna! Aby své názory dokázali ostatním lidem, museli židovští fundamentalisté své nebeské knihy zfalšovat, a proto neustále dostávali do konfliktu s Božími proroky. Tento fakt lze snadno dokázat. Přítel: Zaleží na tom, jak to budete dokazovat. Můžete začít… Muslim: Proč si myslíte jako křesťan, že Ismael a jeho matka Hagar odešli od Sáry, matky Izáka? Přítel: Židé říkají, že Ismael a jeho matka neodešli, ale byli vyhnáni! Potom, co byl Izák odstaven, viděla jeho matka Sára Ismaela, jak se mu posmívá. Nechtěla, aby byl Ismael dědicem s jejím synem Izákem: „Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den kdy Izáka odstavili, vystrojil Abrahám veliké hody. Sára však viděla, že syn, jehož Abrahámovi porodila Hagar Egyptská, je poštívač. Řekla Abrahámovi: Zapuď tu otrokyni a jejího syna! přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem.“ (Bible - První Mojžíšova (Genesis) 21:8-10) Muslim: Nezdá se Vám, že důvody vyhnání Ismaela a jeho matky jsou absurdní?! Jak by mohl člověk, kterého zvolil Bůh za svého proroka a za učitele spravedlivosti a lásky vyhnat svého syna a jeho matku někam do pouště jen proto, že jeho matka byla otrokyně! Přítel: Židovský Starý zákon (Tóra) říká, že Ismael byl poštívačem, a proto byl vyhnán. On nebyl vyhnán jenom svým otcem, ale i Samotným Bohem. Byl starší než jeho bratr Izák, ale choval se k němu velice nevhodně a neslušně! Stejně tak se chovala předtím jeho matka Hagar ke své paní Sáře, když nemohla 36

mít dětí. Židovský Starý zákon (Tóra) říká: „Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar. Jednou řekla Sáraj Abramovi: „Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní.“ Abram Sárajiny rady uposlechl. Vzala tedy Abramova žena Sáraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kennanské zemi, a dala ji svému muži Abramovi za ženu. I vešel k Hagaře a ona otěhotněla. Když viděla, že je těhotná, přestala si své paní vážit.“ (Bible - První Mojžíšova 16:1-5) Muslim: Chcete říct, že Bůh a jeho spravedlivý prorok vyhnali Hagaru, matku Ismaela a potrestali ji za to, co udělala před 14 lety?! Přítel: Ano! Muslim: Ale co to je potom za odpouštějícího Boha, o kterém mluvíte, když jedná s lidmi takovým hrubým způsobem?! Víte přece, že konflikt mezi Hagarou a Sárou, o kterém mluvíte, byl dlouho předtím, než se Izák narodil. Ismaelovi bylo totiž již 14 let, když se Izák narodil. Samotná Bible potvrzuje, že Sára svému muži Abrahámovi nerodila dětí, a proto se oženil se svou služebnicí Hagarou. Bible také říká, že když Sára viděla, že Hagar je těhotná, tak ji pravděpodobně samou žárlivostí pokořovala tak, až Hagar od ní musela uprchnout. Anděl Boží pak nalezl Hagar nad pramenem vody při cestě do Šúru a přikázal jí, aby se navrátila ke své paní a řekl jí také: „Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.“ (Bible - První Mojžíšova 16:7-11) Takže Starý zákon v Bibli potvrzuje, že i Hagar byla Sárou pokořována a ne jenom to, ale také, že Bůh byl spíše na straně Hagary a nikoliv na straně Sáry. A proto Bůh osobně dal jejímu budoucímu dítěti jméno „Izmael, to je Slyší Bůh“. To bylo dlouho předtím, než se Izák narodil. Nezdá se Vám, že Vaše obvinění Boha a Abraháma z vyhnání Ismaela a jeho matky nemůže být ani spravedlivé ani pravdivé?! 37

Přítel:Chcete říct, že starozákonní biblický příběh o vyhnání Ismaela a jeho matky je nepravdivý?! Muslim: Opravdu si myslíte, že Milující a Laskavý Bůh nechal vyhnat malého chlapce Ismaela a jeho nevinnou matku Hagaru někam do pouště jen proto, že on byl poštívačem a jeho matka byla otrokyně?! Věříte také, že otec, Boží prorok, učitel lásky a spravedlnosti připravil kvůli tak absurdním důvodům své prvorozené dítě, které předtím tolik chtěl, o dědictví ?! Každý příběh z Boží knihy by měl mít svůj smysl, logický účel a morálku, aby z něj mohlo lidstvo načerpat poučení pro svůj život. Jakou morálku by mohlo lidstvo načerpat z tohoto biblického příběhu o vyhnání Ismaela a jeho matky kvůli tak absurdním důvodům?! Přítel: Musím si přiznat, že důvody vyhnání Ismaela a jeho matky se jeví jako moc nespravedlivé, ale Vy stejně nemáte žádné důkazy o tom, že tyto důvody jsou absurdní a vymyšlené?! Muslim: Ale mám. I samotní bibličtí znalci dnes uznávají, že židovský Starý zákon je snůška pravdivých i nepravdivých věcí! Jenom Bůh ví, které příběhy z tohoto zákona jsou pravdivé a které ne! Potom samotný příběh o vyhnání Ismaela vzbuzuje u člověka nedůvěru a pochybnosti. Přítel: To už jste řekl, ale jak to můžete dokázat?! Muslim: Izákovi bylo pravděpodobně kolem dvou let, když přestal být kojen. Ismaelovi muselo pak být 16 let, protože Abrahamovi bylo 86 let, když mu Hagar porodila Ismaela a bylo mu 100 let, když se Izák narodil. Bible - První Mojžíšova 16:16 říká: „Abrahámovi bylo 86 let, když mu Hagar porodila Ismaela.“ Ale První Mojžíšova 21:8-10 je potom v rozporu s První Mojžíšovou 21:1421, kde Ismael představoval dítě na rameni své matky, nazýván dítětem, když oba opustili Sáru. Bible přece říká: „Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a

38

splnil jí, co slíbil. Sára otěhotněla a Abrahámovi, ačkoliv byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl. Abrahám dal svému narozenému synu, kterého mu Sára porodila, jméno Izák. Když mu bylo osm dní, Abrahám svého syna Izáka obřezal, jak mu Bůh přikázal. Abrahámovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil. Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den kdy Izáka odstavili, vystrojil Abrahám veliké hody. Sára však viděla, že syn, jehož

Abrahámovi

porodila

Hagar

Egyptská,

je

poštívač.

Řekla

Abrahámovi: Zapuď tu otrokyni a jejího syna! přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem.“ Ale Abrahám se tím velmi trápil; vždyť šlo o jeho syna. Bůh však Abrahámovi řekl: „Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; Poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka. Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem.“ Za časného jitra vzal Abrahám chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí dítě na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po beeršebské stepi. Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedním křoviskem. Odešla a usedla opodál, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla tam, zaúpěla a rozplakala se. Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: „Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je. Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ.“ Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít. A Bůh byl s chlapcem. Když vyrostl, usadil se ve stepi a stal se lučištníkem. Usadil se v Páranské stepi a jeho matka mu dala ženu z egyptské země.“ (Bible - První Mojžíšova 21:1-21) Toto byl biblický příběh narození Izáka a následného vyhnání Ismaela a jeho matky Hagary. Zajímavé je, že na začátku tohoto příběhu se mluví o Ismaelovi jako o dospívajícím chlapci, což je logické, pokud si uvědomíme věkový rozdíl mezi Ismaelem a Izákem (14 let). Znovu opakuji, že Ismaelovi bylo kolem šestnácti let, když byl Izák odstaven. 39

Ale na konci tohoto příběhu Ismael je představován jako novorozenec: „Vložil jí dítě na ramena a propustil ji ... odložila dítě pod jedním křoviskem … Bůh uslyšel hlas chlapce … vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj...“ Toto byl portrét dítěte, a ne dospívajícího podle První Mojžíšovy 21:8-10. Všimněte si, že první polovina tohoto příběhu mluví o tom, jak Sára přikazuje Abrahámovi, aby vyhnal svého dospívajícího syna Ismaela s jeho matkou. Žádala ho také, aby svého dospělého syna připravil o dědictví. Milující Bůh pak přikazuje Abrahámovi, aby poslechl Sáru ve všem a aby vyhnal svého dospělého syna! Druhá polovina tohoto příběhu pocházejícího prý od spravedlivého a pravdomluvného Boha pak popisuje děj vyhnání malého dítěte Ismaela a nikoliv dospělého Ismaela! Co to je za zmatek v Boží knize?! Odešel Ismael od svého otce jako dítě, nebo jako dospívající chlapec?! Odešli Ismael a jeho matka před narozením Izáka, nebo až po jeho narození ?! Byl Ismael se svou matkou vyhnán Sárou, nebo museli odejít podle Božího plánu?! Věříte opravdu, že tento příběh přichází od Boha?! Mohl byste odpovědět na tyto jednoduché otázky?! Přítel: Musím si přiznat, že ačkoliv jsem četl Bibli několikrát, nikdy jsem si nevšiml těchto rozporů! Vždycky jsem věřil, že Bible je Boží slovo a že od Boha lze všechno očekávat, ale tyto chyby neumím vysvětlit?! Nedokážu si představit, že kniha pravdivého Boha obsahuje takové sporné věci. Muslim: Někomu by se mohlo zdát, že takové spory v Bibli nejsou tak důležité, ale ve skutečnosti jsou hlavní příčinou dlouholetých vzájemných konfliktů Židů, křesťanů a muslimů. Pokud se neujasní mnoha lidem skutečný Boží postoj vůči Židům a celému lidstvu, pak budou neustále vznikat nespravedlivé války, konflikty a spory. Také díky tomu, že lidé z křesťanského světa málo znají svou Bibli a podporují Izraelce v jejich boji proti Palestincům, stovky tisíc Palestinců přišlo o své domovy a o svou svobodu. Stovky tisíc dalších Arabů přišlo o život 40

při izraelském napadení Palestiny podporovaném evropskými vojsky, protože si Evropané myslí, že Bůh věnoval Palestinu Židům. Židovští extremisté tvrdí, že Bůh jim nařídil, aby vyvraždili všechny Palestince a převzali jejich domovy (viz Bible – pátá Mojžíšova 2)! Dokážete si představit takového Boha, který jedná s lidmi takovým způsobem?! Přítel: Chápu Vaše pocity, ale přesto věřím, že odpověď na Vaše otázky musí existovat! Muslim: Ano, existuje! Alláh říká v Koránu 2:79-82: „Běda těm, kteří Písmo vlastníma rukama sepisují a potom hovoří: „Toto od Boha pochází!“ aby tak nakoupili za nízkou cenu. Běda jim za to, co psaly ruce jejich! Běda jim za to, co provádějí. A říkají: „Oheň se nás nedotkne, leda na dobu omezenou.“ Rci: „Uzavřeli jste snad o tom smlouvu s Bohem? Bůh nikdy nezruší smlouvu Svou; anebo říkáte o Bohu něco, o čem nemáte ponětí?“ Ba naopak ti, kdož zlého se dopustili, a ti, kdož obklopeni jsou hříchy svými, ti stanou se ohně obyvateli a budou v něm nesmrtelní. Ti však, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ti budou ráje obyvateli a budou tam nesmrtelní.“ (Korán 2:79-82) Muslimové věří, že země od řeky egyptské, Nilu, až do řeky irácké, řeky Eufratu, má u Boha velký náboženský i historický význam. Svatá země zmíněná v Bibli představuje celý Arabský poloostrov, od řeky egyptské až do řeky Eufratu,

a nikoliv jenom Palestinu, jak si někteří laici myslí. Z této země

pochází většina Božích proroků jako Adam, Noe, Abrahám, Ismael, Izák atd. Na této zemi postavil Boží prorok Adam, na příkaz Boží, vůbec první mešitu (Boží chrám). Tato mešita, která byla postavena na území současné Saudské Arábie, byla později několikrát zničena a pokaždé přestavěna dalšími proroky, kteří přišli až po odchodu Adama z tohoto světa (mír se všemi proroky). Bible hovoří o Svaté zemi takto: „V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece

41

Eufratu, zemi Kénijců, Kenazejců a Kadmónců, Chetejců, Perizejců a Refájců, Emorejců, Kenaanců, Gírgašejců a Jebúsejců.“ (Genisis 15:18) Podle islámské verze skutečný důvod přestěhování (odchodu) Ismaela a jeho matky do beeršébské pouště blízko dnešní Saudské Arábie byl součástí Boží smlouvy s Abrahámem a s jeho syny. Protože jeho první manželka Sára mu nemohla rodit dětí, tak Boží prorok Abrahám vzal za ženu svou služebnici, Hagaru. Ona byla předtím jejich služebnice a nikoliv otrokyně, protože Bůh zakazuje otroctví v dnešním smyslu slova. Hagar pak Abrahámovi porodila syna Ismaela. Součástí Božího plánu s Abrahámem a s jeho dětmí bylo poslat Ismaela a jeho matku žít do Zěmě praotce lidstva, Božího proroka Adama. Toto bylo dlouho předtím, než se Izák narodil. Měl tam připravit půdu pro příchod posledního a největšího Božího proroka Muhammada, který pochází přímo z linie Ismaela. Muhammad (mír budiž s ním a s každým prorokem) byl několik tisíc let později Bohem poslán jak absolutně poslední prorok a nejenom pro Araby ale pro celé lidstvo což Křesťané a Židé odmítají (spíše z šovinistických důvodů). Korán o tom mluví takto: „A hle, pravil Abrahám: „Pane můj, učiň město toto bezpečným a oddal od nás, ode mne i synů mých, model uctívání, neboť, Pane můj, ony zbloudit daly již mnohým z lidí. Ten, kdo následovat mne bude, ten bude z mých jedním, však kdo se proti mně postaví…vždyť Tys věru slitovný i odpouštějící, Pane můj, usadil jsem část potomstva svého v údolí bez polí obilných poblíže chrámu Tvého posvátného, Pane náš, aby zde modlitbu konali. Učiň, aby srdce lidí se k nim přiblížila, a uštědří jim plody co obživu – snad budou vděční! Pane náš, Ty dobře víš, co skrýváme i co najevo dáváme, a nic neskryje se před Bohem ani na nebi, ani na zemi. Chvála Bohu, jenž daroval mi přes stáří mé Ismaela a Izáka a Pán můj věru dobře slyší vzývání.“ (Korán 14:35-39)

42

Cítíte tu pravdu, která je cítit z koránských veršů?! Cítíte tu pravou otcovskou lásku, Abrahámovu, která vyzařuje z těch koránských veršů vůči jeho synům?! Abrahám se modlí za obě své děti bez rozdílu. To je skutečný Abrahám, pravý prorok Boží. Cítíte ten rozdíl mezi koránským příběhem a mezi příběhem ve Starém zákoně?! Koránské verše se zmiňují o Božím chrámu, který byl poprvé postaven Božím prorokem Adamem v údolí, kam byl právě přestěhován Ismael a jeho matka: „poblíže chrámu Tvého posvátného“. Abrahám žádal Boha, aby se mu postaral o Ismaela a o jeho matku, což Bůh dobře učinil a což dokazuje i přes svůj zmatek Starý zákon. Druhá polovina výše uvedeného biblického příběhu (První Mojžíšova 21:14-21), která hovoří o přestěhování Ismaela a jeho matky, potvrzuje, že Ismael byl přestěhován jako malé dítě, což muselo být dlouho předtím, než se Izák narodil. Tato polovina také potvrzuje, že Bůh se postaral o Ismaela a o jeho matku, když je zachránil před samotnou smrtí. Přítel: Chcete říct, že přestěhování Ismaela do pouště současné Saudské Arábie bylo kvůli tomu, aby v budoucnosti vrátil zemi, ve které žil praotec lidstva Adam, její duchovní význam?! Muslim: Řekl jsem, že jedním z hlavních bodů smlouvy, kterou ustanovil Bůh s Abrahámem, je i to, že měl Abrahám vrátit Svaté zemi od řeky Egyptské až k řece Irácké, Božím chrámům a Božím zákonům jejich náboženské postavení a respekt v srdci všech lidí. Boží zákony a svatá místa přišla o svůj respekt v srdci mnoha lidí díky neustálému porušování Božích zákonů a zneuctívání Jeho chrámů za doby Noa. Přestěhování Ismaela a jeho matky do oblasti, kde předtím žil praotec lidstva Adam a kde se nacházel vůbec první Boží chrám, bylo také součástí Božího plánu s Abrahámem a s jeho synem Ismaelem. Později Abrahám a jeho syn Ismael přestavěli na tomto území Boží chrám, který je dnes znám jako Ka´bah a kam ročně jezdí konat islámský rituál „poutě“ miliony 43

muslimů: „A hle, Pán zkoušel Abraháma slovy, a když je on splnil, řekl Pán: „Věru tě učiním vůdcem pro lidi.“ I zeptal se: „A co potomstvo mé?“ Pravil: „Úmluvu Má je pro nespravedlivé neplatná.“ A hle, učinili jsme chrám tento (Adamův chrám) místem návštěv i útočištěm pro lidi a řekli jsme: „Učiňte si místo Abrahámovo modlitebnou!“ A uložili jsme Abrahámovi a Ismaelovi v úmluvě, aby udržovali chrám Můj v čistotě pro ty, kdož obcházení konají, kdož se u něho zdržují a kdož se sklánějí a na tvář padají.“ A hle, pravil Abrahám: „Pane, můj, učiň zemi tuto bezpečnou a obdaruj obyvatele její plody - ty z nich, kdož v Boha a v den soudný uvěřili!“ I odvětil Pán: „Těm pak, kdož neuvěřili, těm krátké užívání poskytnu a potom je do trestu pekelného uvrhnu. Jak hnusný to bude cíl konečný!“ Když pak Abrahám a Ismael kladli základy chrámu, zvolali: „Pane náš, přijimi jej od nás, vždyť Tys věru slyšící, vševědoucí!“ (Korán 2:124 – 127) Korán tady potvrzuje, že Abrahám byl neustále ve spojení se svým synem Ismaelem a se svou novou manželkou Hagarou a neustále je navštěvoval v jejich nové osadě v Adamově zemi, což dokazuje i Bible. Bible dokonce říká: „I zesnul Abrahám a zemřel v utěšeném stáří, stár a sytý dnů, a byl připojen k svému lidu. Jeho synové Izák a Izmael ho pochovali do makpelské jeskyně na poli Efróna, syna chetejce Sóchara, naproti Mamre.“ (Bible – První Mojžíšova 25:8 – 9) Tady je jasný důkaz, že Ismael nepřestával být synem svého otce ani na okamžik a že byl s ním neustále ve spojení. V této pouštní oblasti (současné Saudské Arábii), kam se později uchýlila Hagar se svým dítětem Ismaelem a kde dnes žijí miliony lidí, nebyl tehdy vůbec nikdo. Není to důsledkem Božího plánu s lidstvem?! Není to důkazem toho, že Bůh vyslyšel modlitby Abraháma a postaral se o jeho rodinu, o Ismaela a jeho matku. Výše uvedené koránské verše uvádějí také pravý důvod přestěhování Ismaela a jeho matky do Mekky (do Páranského údolí). Jiný koránský verš

44

mluví o tomto důvodu takto: „ Pane můj, usadil jsem část potomstva svého v údolí bez polí obilných poblíže chrámu Tvého posvátného, Pane náš, aby zde modlitbu konali.“ Přítel: Musím obdivovat tu lidskost, která vyzařuje z koránských veršů, ale Bible se o tomto Božím plánu s Abrahámem a s jeho synem Ismaelem vůbec nezmiňuje! Jak můžete dokázat, že koránská tvrzení jsou pravdivá?! Muslim: Už jsem Vám přečetl biblické verše, které mluví o svěřování Svaté země Abrahámovi a jeho synům, ale pro jistotu Vám je přečtu znovu: „V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: „Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu, zemi Kénijců, Kenazejců a Kadmónců, Chetejců, Perizejců a Refájců, Emorejců, Kenaanců, Gírgašejců a Jebúsejců.“ (Genesis 15:18) „V ten den …“, o jakém dni tady Bible mluví?! Pokud si vzpomínáte na Abrahámovo vidění v Bibli, kde si Abrahám stěžuje Bohu, že nemá dětí, pak musíte znát Boží odpověď na Abrahámovu stížnost! Abych Vám osvěžil paměť, tak Vám celý příběh přečtu z Bible: „ Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“ Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ (Bible - První Mojžíšova 15:1-4) Ale jaká byla Boží odpověď na Abrahámovu stížnost?! Bůh řekl Abrahámovi: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna. Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ (Bible - První Mojžíšova 15:4-6)

45

Za nedlouho si Abrahám vzal za ženu svou služebnici Hagaru, protože jeho první žena Sára nemohla dětí rodit. Boží Anděl pak přišel k Hagaře a řekl jí: „Dále jí řekl: „Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat.“ A dodal: „ Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.“ (Bible - První Mojžíšova 16:10-11) Všimněte si, že to, co řekl Boží anděl Hagaře, je přesnou kopií toho, co Bůh řekl Abrahámovi v jeho vidění!!! Není to splněním Božího slibu daného Abrahámovi o tom, že jeho dědicem bude ten, který vzejde z jeho lůna?! Nebylo snad otěhotnění Hagary a narození Ismaela splněním toho, co Abrahámovi Bůh slíbil?! Z kapitoly „První Mojžíšova 15“ je jasné, že Abrahám slušně odmítl jakoukoliv nabídku ze strany Boha, dokud mu nedal syna. Teprve až po narození Abrahámova prvorozeného syna Ismaela Bůh ustanovil svou smlouvu s Abrahámem. V této chvíli nás zajímá to, že Boží smlouva byla ustanovena s Abrahámem a s jeho synem Ismaelem dlouho předtím, než se narodil Izák, což dokazuje jak Bible, tak Korán (viz První Mojžíšova 15, 16, 17 a také Korán 37:101-112). Takže Ismael a jeho matka Hagar opustili Sáru dlouho předtím, než se Izák narodil. Ale kvůli šovinismu židovští extremisté čas od času měnili Boží slovo, aby se splnily jejich myšlenky o jediném Božím lidu a o nějaké zaslíbené zemi. Přítel: Ale vy jste také řekl, že Bůh s Abrahámem uzavřel nějakou smlouvu a že podle této smlouvy mu dal nějakou zemi do vlastnictví?! Muslim: Dávání někomu nějaké země do vlastnictví připomíná židovský Starý zákon a nikoliv Korán nebo já! Korán o žádné zaslíbené zemi nemluví ani si nikomu nedovolí dát do vlastnictví majetek druhých! Musíte rozlišovat mezi islámskou a židovskou vírou! My muslimové, stejně tak jako Boží proroci, věříme, že Bůh není nikdy stranický a je Bůh všech! My také věříme, že 46

Abrahám se přestěhoval do této země kvůli problémům, které měl se svým lidem z Iráku. Bůh tuto zemi Abrahámovi pak svěřil a nikoliv dal, aby ji vyčistil od zla a nikoliv od jejích původních obyvatel. Jinými slovy Bůh chtěl po Abrahámovi, aby se snažil osvobodit obyvatele této země od víry v různé pověry a od uctívání různých model a aby je konvertoval na Boží náboženství. To se týká celé zeměkoule a nejenom Svaté země. Dokonce tento fakt potvrzuje i samotný Boží prorok Abrahám v Bibli (v Starém zákoně). Bible říká: „Sára byla živa sto dvacet let; to jsou léta Sářina života. Zemřela v Kirjat - arbě, což je Chebrón (dnešní Hebron) v kenaanské zemi. Abrahám přišel, aby nad Sárou naříkal a oplakával ji. Pak od zemřelé vstal a promluvil k Chetejcům: „Jsem tu u vás host a přistěhovalec. Dejte mi u vás do vlastnictví hrob, kam bych zemřelou pohřbil.“ (viz Bible - První Mojžíšova 23: 1-16) Abrahám si pak od Chetejců koupil pole, kam svou ženu Sáru pohřbil. On jim neřekl, jak dnešní židovští extremisté říkají Palestincům: „Váš Chebrón a celé vaše území nám patří, protože jsme Boží děti. Bůh nám to dal do věčného vlastnictví“, ale jednal s nimi jako rozumný člověk a jako spravedlivý Boží prorok. Řekl jim: „Jsem tu u vás host a přistěhovalec.“ Potom také řekl: „Přimluvte se za mě u Efróna, syna Sócharova, ať mi přenechá svou makpelskou jeskyni, která je na konci jeho pole; ať mi ji před vámi přenechá za plnou cenu stříbra, abych měl vlastní hrob.“ Takže poté, co patnáctá kapitola Starého zákona nás informovala o dávání Abrahámovi Svaté země do vlastnictví, další kapitola tohoto zákona, dvacátá třetí připomíná, že Abrahám potvrdil, že k ničemu takovému nedošlo a že je stále v zemi Palestinců jenom a jenom hostem. Abrahám potvrdil, že toto území patří především svému původnímu obyvatelstvu, palestinskému lidu. Přítel: Chcete říct, že patnáctá kapitola Starého zákona je také zfalšovaná?!

47

Muslim: Díky neustálému překládání a měnění Starého zákona, náboženské knihy Židů, došlo k různým chybám a zmatkům v tomto překladu. Jejich kniha se několikrát ztrácela a několikrát byla zničena jejich nepřáteli, a proto jedině Bůh ví, které věci z této knihy jsou Jeho a které ne! Přítel: Dobře, ale jak Vy jako muslim chápete přes tyto rozpory skutečné stanovisko Bible k této problematice?! Muslim: Řekl jsem, že Starý zákon byl zfalšován, ale přesto věřím, že stále lze skutečnou Boží pravdu v Bibli nalézt. Přesně poté, co se narodil Ismael, Bůh předložil Abrahámovi přesnou formulaci své smlouvy. Tato smlouva zní v Bibli takto: „Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný! Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím.“ Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil: „Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů. Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou. Smlouva mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvu věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu. A tobě i tvému potomstvo dávám do věčného vlastnictví zemi v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem.“ Bůh dále Abrahámovi řekl: „ Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních. Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem, kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví, bude obřezán… .“ (Bible - První Mojžíšova 17:1-11) Tato smlouva byla uzavřena mezi Bohem a mezi Abrahámem a jeho potomstvem, kterým v tuto chvíli nemohl být nikdo jiný než Ismael. Izák se totiž narodil až mnohem později. Je jasné, že Bůh na základě této smlouvy nařizoval Abrahámovi následující:

48

1. Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů… což znamená, že Abrahám je od této chvíle zodpovědný za rozšíření Božího slova a jeho náboženství (zákona) do celého světa a nikoliv jenom do Svaté země. 2. Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody… což znamená, že na základě této smlouvy Bůh rozmnoží potomstvo Abraháma tak, že je nebude možno spočítat. 3. A tobě i tvému potomstvo dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou… díky neustálému překládání Božího slova z jednoho stylu do druhého a z jednoho jazyka do jiného je tato věta špatně přeložena. Pochopil bych tuto větu tak, že Bůh dává Abrahámovi a jeho potomstvu, kterým je v tuto chvíli jenom Ismael, otec Arabů, do věčného vlastnictví celou Svatou zemi od řeky Egyptské až k řece Eufratu. Toto vysvětlení by nám, muslimům, mělo vyhovovat, ale bylo by to proti Boží vůli. Ve skutečnosti Bůh nechtěl po Abrahámovi, aby vyhnal Kenaance ze své země a vzal ji pro sebe a své potomstvo, ať jsou to Arabové či Židé. Bůh chtěl po Abrahámovi, aby obyvately této země osvobodil od uctívání model, od podvodů a lží a aby je přivedl ke svému skutečnému Bohovi. Nějací Židé se neustále snaží obelhávat svět, že Bůh je nepodmíněně vyvolil mezi celým lidstvem a že jim dal do věčného vlastnictví zemi, od řeky Egyptské až k řece Eufratu. Pokud Židé jsou Boží vyvolení lidé, tak proč se nedokázali dohodnout s Božím milovaným poslem, Ježíšem?! A nebo s Mojžíšem (mír s oběma)?! My muslimové věříme, že Bůh si vyvolil Adama, Noa, Abraháma, Ismaela, Izáka, Izákova prvního syna Jakoba, Mojžíše, Ježíše, arabského proroka Saliha, Šuajba, Muhammada a další proroky, kteří byli posláni k jiným lidem, k Indům nebo k Číňanům atd. …a nikoliv celý národ židovský nebo arabský či český. Druhého syna Jakoba, Ezaua si Bůh např. nevyvolil. Pokud byl Marx, hlavní autor komunistického socialismu, Židem, 49

pak v žádném případě nemohl být takový nevěřící Bohem vyvolený. Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Jinými slovy každý dobrý věřící, ať je to Arab, Čech nebo Žid je povolán k tomu, aby dodržoval Boží zákon a rozšiřoval Jeho slovo do celého světa. Islám však zastává názor, že každý správný věřící je Božím člověkem. 4. A budu jim Bohem. Bůh dále Abrahámovi řekl: „ Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních… což znamená, že Abrahám a Jeho potomstvo mají, podle této smlouvy, uctívat jenom a jenom Boha a nesmí nikdy jeho smlouvu rušit. Ale moje otázka pro Vás je: dodržují Židé Boží smlouvu, nebo ne?! Je opravdu jejich dnešní náboženství ve své dnešní formulaci v souladu s učením Božích proroků, Izáka, Mojžíše, Davida a v neposlední řádě Ježíše?! Přítel: Nevím, ale Vy určitě máte nějakou odpověď na svou otázku! Nemyslíte si ale, že to přeháníte se svou kritikou a se svým očerněním Židů?! Muslim: Já se nesnažím nikoho očernit, ale snažím se jenom ukázat na to, na co už ukázali izraelští proroci. Měl byste si uvědomit, že já neobviňuji židovský národ jako takový ze zfalšování Božího slova nebo z jakýchkoliv dalších nelidskostí, ale snažím se jenom ukazovat na konkrétní skupinu židovských extremistů. Je nutné připomenout, že hodně Židů bojuje proti těmto židovským fundamentalistům. Jako příklad uvedu dva známé židovské profesory, profesora Israela Shahaka a profesora Nortona Mezivinsky, kteří společně napsali jednu knihu (Jewish fundamentalism in Israel 1999 - „Židovský fundamentalismus v Izraeli“, Israel Shahak a Norton Mezivinsky, 1999) kde se zabývají židovským fundamentalismem v Izraeli. O této knize a o jejích autorech píše Allan C. Brownfeld na Internetu pod „http://www.washington=report.org/baokissues/0300/0003105.htrnl“ následující: „Autoři poukazují na to, že přívrženci židovského fundamentalismu 50

v Izraeli tvrdě bojují za rovnost všech občanů Izraele. V této důležité nové knize Israel Shahak a Norton Mezivinsky poskytují důkladný odhad tohoto jevu v moderním Izraeli. Autoři stopují historii a vývoj židovského fundamentalismu, zkoumají různé rázy, a identifikují mesiášský směr, který oni považují za nejnebezpečnější.“ Allan dále píše: „Israel Shahak je jeden z těch Židů, kteří přežili Holocaust a je vysloužilý profesor na hebrejské univerzitě a důležitým aktivistou pracující pro organizaci pro boj za lidská práva. Norton Mezivinsky, který intenzivně píše a přednáší o moderním Středním Východě, je profesor historie na Universitě "Central Connectiut state" v USA. Co zvláště znepokojují

autory je naprosté opovržení, které židovští

fundamentalisté projevují vůči ne-židům.“ Allan říká, že Autoři píšou, že: „Rabín KOOK, starší, ctěný otec spasitelského směru židovského fundamentalismu, řekl: „rozdíl mezi židovskou duší a duší ne-židů - všichni z nich na všech různých rovinách - je větší a hlubší než rozdíl mezi lidskou duší a duší chovů.“ Učení Rabína Kooka, který je zbožňován a hojně respektován mezi těmi, kdo hrají hlavní roli v osídlení a okupování palestinských území na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gáze, se zakládá na lurianické kabale, škola židovské mystiky, která dominuje židovství (Judaismu) od konce 16.století až k rannému 19. století.“ „Jeden ze základních principů Lurinické kabaly je naprosto nadřazenost židovské duše a židovského těla nad ne-židovskou duší a tělem. Podle lurianické kabaly byl svět stvořen pouze kvůli Židům; existence ne-Židů byla pouze pomocná. Kdyby nějaký vlivný křesťanský biskup nebo islámský učenec argumentoval, že rozdíl mezi vznešenou duší ne-židů a méněcennou duší židů je větší než rozdíl mezi lidskou duší a duší dobytků, přivolal by hněv všech a je potom většinou židovských učenců viděn jako antisemita, nehledě na cokoliv 51

méně smysluplného nebo kladného řekl.“

Píši autoři knihy „Jewish

fundamentalism in Israel“, říká Allan. „Podle ideologie, která tvoří základ myšlení Gush Emunim, militantní skupina osadníků na západním břehu Jordánu a Pásmu Gázy, ne-Židé mají „satanskou duši“. Shahak a Mezivinsky poukazují na to, že „ role ďábla, jehož pozemské ztělesnění -podle této kabaly (skupiny)- je každý ne-Žid, byla ignorována, nebo minimalizována autory, kteří nepsali o této kabale v hebrejštině. Takoví autoři, proto, nedávali čtenáři přesné popisy generální NRP (národní náboženské společnosti) nebo jejího tvrdého proudu, Gush Emunim.“ „Členové Gush Emunim argumentují, že: „to, co se zdá být zabavení a přivlastnění arabských pozemků židovskými osadníky není ve skutečnosti zločin, ale spíše svatost. Podle jejich perspektivy, země je přemístěna z rukou satanů a ze satanské sféry k božské sféře ... Rabínové Gush Emunim tvrdí, že: „použití síly je dovolené tam, kde je nezbytné. Židovští fundamentalisté věří, že Bůh dal celou svatou zemi (včetně nynějšího Libanonu a další oblasti jako Kuvajt, část Iráku a Sýrie) Židům a že Arabové žijící v Izraeli nejsou nic více než banda zlodějů.“ Cituje Allan Shahaka a Mezivinsky. Autoři, podle Allana, dále píší: „Společná věc, kterou mají Talmud a Halacha, židovský ortodoxní náboženský zákon, je odlišení židů od ne-židů. Rabín Menachem Mendel Schneerson, který je vysoce ctěný v Izraeli a který má hodně zastánců v Izraeli a v USA, vysvětlil, že „rozdíl mezi Židem a ne-Židem pochází z běžného a známého výrazu: „Buďme odlišní.“ Tak, my nemáme případ hluboké změny, ve kterém je člověk pouze na nějaké vznešené úrovni. Spíše, my máme případ „Buďme odlišní“ a to od zcela odlišných lidských skupin. Toto je třeba říct o tělu: „Tělo židovské osoby má zcela různou kvalitu než tělo členů všech národů světa... Celková realita ne-Židů je jen marnost. Je to napsáno, že „a cizinci budou hlídat a krmit vaše hejna.“ (Izajáš 61:5)

52

Rabín Yitzhak Ginsburgh, který napsal kapitolu v jedné knize, kde chválí Goldsteina za zabití 29 Palestinců při ranní modlitbě v jedné mešitě ve městě Hebron a to během islámského měsíce „ramadán“, je další člen této skupiny. Tento přistěhovalec z U.S. do Izraele, Rabín Ginsburgh, svobodně mluví o genetické

a duchovní nadřazenosti a vznešenosti Židů nad ne-Židy. Říká

Ginsburgh: „Kdybyste viděli dva lidi tonout, Žid a ne-Žid, Tóra říká, že byste měli zachránit Žida jako prvního.“ Allan také cituje, že: „každá jednoduchá buňka nebo DNA v židovském tělu je součástí Boha. Právě proto je něco zvláštního s židovským DNA...Jestliže Žid potřebuje játra, můžeš vzít játra nevinného ne-Žida, který jde náhodou kolem, abys zachránil život umírajícího žida?“ Ginsburgh pak odpovídá: „Tóra by to pravděpodobně povolila. Židovský život má nekonečnou hodnotu. Rabín Schnerson vždy podporoval izraelské války a postavil se proti jakémukoliv ústupu. Po jeho smrti, tisíce jeho izraelských následovníků hráli důležitou roli

ve vítězství

fundamentalistického Binyamina Netanyahu v

izraelských volbách z roku 1997. Mezi náboženskými osadníky na okupovaných palestinských územích představuje Chabad Hassids jedna z nejvíce extrémních skupin. Baruch Goldstein, masový vrah Palestinců, byl jedním z nich.“ Shahak a Mezivinsky poukazují také na to, že: „výměna slov židovských do německých nebo ne-židovských je pouhá formalita a že to, co udělalo v minulosti z německého fašismů přijatelnou věc, dělá zase dnes z Ginsburského barbarismu Boží věc ... podoby mezi židovským politickým a spasitelským trendem a německým nacismem jsou oslňující. Pohané jsou pro mesiášské (spasitelské) Židy to, co byli Židé pro nacisty. Nenávist k západní kultuře s její rozumovými a demokratickými elementy je běžná pro obě strany...Tato ideologie předpokládá příchod Mesiáše a tvrdí, že Židé s pomocí Boží zvítězí nad ne-Židy a navždy vládnou nad ně.“

53

Takto popsal Israel Shahak a Norton Mezivinsky, tito dva skvělí a lidští židovští profesoři, své fundamentalistické krajany, kteří neustále otravují Palestincům život, okrádají jejich pozemky a domovy a jsou hlavní překážkou dosažení míru mezi Palestinci a Izraelci. Israel Shahak a Norton Mezivinsky potvrzují to, co už o těchto fundamentalistech řekli Boží Proroci, Mojžíš, Árón a Ježíš! Ano, pokud jste četl Bibli, tak jste musel číst o nekonečných problémech židovských extremistů s Božími proroky. Bible nám dává několik svědectví o lidech, kteří Bůh prý nepodmíněně vyvolil a nepodmíněně upřednostňoval nad celým lidstvem. Židovští fundamentalisté proti Bohu a proti Jeho prorokům často reptali a měli nekonečné požadavky a otázky. Ani největší Boží prorok seslaný k Izraelcům, Mojžíš, nebyl výjimkou! Jakmile od nich na čas zmizel a šel ke svému Bohu, chtěli někteří Židé po jeho bratrovi, Árónovi, aby jim udělal jiného boha. Bible o tom hovoří takto: „Když se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl býčka a křepčení, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a pod horou je roztříštil. Pak vzal býčka, kterého udělali, spálil jej ohněm, rozemlel na prach, nasypal do vody a dal Izraelcům pít. Áronovi Mojžíš řekl: „Co ti tento lid udělal, že jsi naň uvedl tak veliký hřích?“ Áron odvětil: „Nechť můj pán tolik neplane hněvem! Ty víš, že tento lid je nakloněn ke zlému…“ (Bible - Druhá Mojžíšova 32:19-22) Bible také tvrdí, že Mojžíš ukončil svůj život uprostřed svého lidu následujícími slovy: „..Hle, už dnes, kdy ještě mezi vámi žiji, vzdorujete Hospodinu; tím spíše po mé smrti!..“ (Pátá Mojžíšova 31:27) Řekl jim také: „ Vím, že po smrti zabřednete do zkázy a sejdete z cesty, kterou jsem vám přikázal. V posledních dnech vás pak potká zlo, protože jste páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a uráželi ho dílem svých rukou.“ (Pátá Mojžíšova 31:29-30)

54

Ale co tím myslel Mojžíš, když řekl: „V posledních dnech vás pak potká zlo… a uráželi ho dílem svých rukou“?! Nemyslel snad tím, že Židé změní Boží Písmo a Jeho zákony?! Nebylo chování židovských extremistů vůči Ježíši (mír s ním) a jejich odmítnutí jeho poselství splněním toho, co předpověděl Mojžíš?! Také Ježíš přece potvrzuje, že jeho izraelský lid změnil Boží slovo a porušil Jeho smlouvu! Přítel: Počkejte, počkejte, řekněte mi: odkud přicházíte na tyto věci?! Kde je v Bibli napsáno, že by Ježíš řekl, že Židé porušili Boží slovo a Jeho smlouvu?! Muslim: Všude v Bibli! Charakter židovských extremistů a jejich postoj k Boží smlouvě, k Božím zákonům a k Jeho prorokům popisuje Ježíš v následujícím podobenství takto: „Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval. Když se přiblížil čas vinobraní, poslal své služebníky k vinařům, aby převzali jeho díl úrody. Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali. Znovu poslal jiné služebníky, a to více než předtím, ale naložili s nimi právě tak. Nakonec poslal svého syna; řekl si: „Na mého syna budou mít přece ohled!“ Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: „To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví připadne nám! Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?“ Řekli mu: „Zlé bez milostí zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.“ Ježíš jim řekl: „Což jste nikdy nečetli v Písmech: „Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích“?! Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. Kdo padne na tento kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ (Matouš 21:3346)

55

Na první pohled se může zdát, že toto podobenství nám nic důležitého neříká. Když se ale zamyslíme zpětně nad tím, co už bylo řečeno ústy Božích proroků a co už jsme částečně probrali v tomto odstavci, zjistíme, že toto podobenství ukazuje na postoj některých Židů vůči Boží smlouvě a Jeho prorokům. Ukazuje také na jejich postoj vůči Ismaelovi a jeho arabskému lidu. Aby věci byly jasné i ve Vašich očích, pokusím se Vám přiblížit skutečný význam a smysl Ježíšových slov v tomto uvedeném podobenství. Hospodář ve výše uvedeném podobenství je Bůh. Vinice má pravděpodobně být celá země, kterou Bůh svěřil Abrahámovi. Vinaři v tomto verši jsou Židé, kteří bojovali proti Božím prorokům. Služebníci jsou Boží proroci a hospodářův syn je pak Ježíš, kterého křesťané považují za Božího syna. Takže Ježíš mluví o Bohu, který stvořil svět a založil jeho základy. Potom na tomto světě stvořil člověka a určil pro něho způsob života, podle kterého měl žít, aby dosáhl harmonie a štěstí v onom i ve druhém světě (v ráji). Ježíš také ukazuje na to, jak tito Židé Boha zklamali a porušili Jeho smlouvu, když jejich fundamentalisté někdy zabíjeli nebo ukamenovali a jindy jenom odmítali Boží proroky: „Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali.“ Ježíš také varuje tyto Židy, že pokud odmítnou i jeho jako Božího služebníka, což se stalo, pak budou Židé zbaveni Boží důvěry a jeho smlouva s nimi bude zrušena: „Nakonec poslal svého syna; řekl si: „Na mého syna budou mít přece ohled!“ Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: „To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví připadne nám! Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili.“ Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?“ Řekli mu: „Zlé bez milostí zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.““ Potom Ježíš (mír budiž s ním) říká, že tato smlouva bude dána jinému lidu, který ji bude dodržovat. Ježíš pak popisuje charakter tohoto lidu, který má převzít tento úkol a říká: „Ježíš jim řekl: „Což jste nikdy nečetli v Písmech:

56

„Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích?! Proto vám pravím, že vám (Židům) Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. Kdo padne na tento kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ Ježíš tady s velkou jistotou popisuje budoucnost izraelského lidu! On říká, že Boží království (Boží smlouva) bude Židům odňato a bude dáno jinému lidu! Co se ale nám snaží říct Ježíš (mír budiž s ním) tímto kamenem, který stavitelé zavrhli?! Víte, že Bůh uzavřel svou smlouvu s Abrahámem a s jeho potomstvem, což se vztahuje, jak jsme už vysvětlili, jak na Ismaela, otce Arabů, tak na Izáka, otce Židů. Víte také, že Bible říká, že když se narodil Ismael, došlo k různým hádkám mezi jeho matkou Hagarou a mezi Sárou. Díky tomu pak došlo k přestěhování Ismaela a jeho matky. Jinými slovy byl Ismael Sárou, první manželkou Abraháma, zavržen do údolí Páranského. Dodneška Židé Ismaela neuznávají a považují ho za nepravého syna. Na tuto skutečnost ukazuje Ježíš tímto kamenem, který stavitelé zavrhli! Tito lidé přece neustále zavrhují Araby, děti Ismaela, a považují je za méněcenné! Ježíšovo proroctví se splnilo příchodem Muhammada, Božího proroka (mír budiž s ním) a vítězstvím islámu nad Božími nepřáteli a následným rozšířením islámu do celého světa. Muhammad (mír budiž s ním a s každým prorokem) je jediný Boží prorok, který byl poslán pro celé lidstvo! Všichni předchozí Boží proroci včetně těch izraelských byli posláni jenom pro konkrétní skupinu nebo konkrétní lid! Jinými slovy příchodem Muhammada, Boží smlouva s Abrahámem a s jeho syny byla dovršena! Ismael se stal synem slibu, když z jeho linie vzešel Muhammad (mír budiž s ním), poslední Boží prorok pro celé lidstvo. Všimněte si také podobnosti významu Ježíšova výroku: „ Kdo padne na tento kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ a výroku, který

57

Boží anděl řekl o Ismaelovi před jeho narozením: „Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím.“ Není to dostatečným důkazem o tom, že Ježíš mluví ve výše uvedených verších o Ismaelovi?! Přítel: To ale nemůžu akceptovat, protože Bible nás učí, že syn slibu, kterého Bůh vyvolil, aby skrz jeho děti došly požehnání všechny pronárody země, nemůže být nikdo jiný než Izák, otec Židů. Bible přece říká: „Po těch událostech chtěl Bůh Abraháma vyzkoušet. Řekl mu: „Abraháme!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“ (Bible - První Mojžíšova 22:1-2) Následující verše nám pak oznamují, že Abrahám vzal svého syna Izáka do země Mórija, aby ho obětoval, jak mu přikázal Bůh: „V tom na něho z nebe volá Hospodinův posel: „Abraháme, Abraháme!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ A posel řekl: „Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.“ Abrahám se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna….Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abraháma podruhé: „Přísáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně tě požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel a ve tvém potomstvo dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ (Bible - První Mojžíšova 22:11-18) Muslim: Já Vás zase musím zklamat, protože i tady došlo jak k hrubým chybám, tak k různým padělkům! Aby jakýkoliv soud na světě uznal Vaše tvrzení, musí být věrohodná a bez rozporů, očištěná od padělků! Ukážu Vám

58

nedostatky Vašeho tvrzení, protože věřím tomu, co Bůh říká v Koránu: „I strojili (židovští fundamentalisté) triky, avšak i Bůh strojil lest - a Bůh nejlépe umí strojit lest.“ (Korán 3:54), Někteří autoři Bible nikdy neváhali měnit Boží Písmo a do něho přidávat slova či je rozmístit na jiná místa, aby text byl v souladu s jejich osobními přáními a myšlenkami. Bůh ale nemohl přehlížet jejich nelidské činy, a proto Jeho tajná síla působila na jejich ruce tak, že jejich triky byly každému hned jasné! Ve výše uvedeném biblickém textu došlo hned k několika chybám či padělkům! Tento text začíná slovy : „…Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka…“ Ale jak může být Abrahámův syn Izák jediný syn, kterého má Abrahám?! Izák se narodil jako druhý! Nevidíte tu rozpor?! Je tu zmíněno „tvůj jediný syn Izák“?! Nemělo by tu spíš být „tvůj jediný syn Ismael“, který byl prvorozeným synem Abraháma?! Ismaelovi bylo 13 let, když Izák ještě nebyl na světě, a proto když se Izák narodil, Abrahám už měl dva syny. Z tohoto důvodu Izák v tuto chvíli nemohl v žádném případě být jediným synem, kterého má Abrahám. Přítel: Máte pravdu, ale Židé věří, že Ismael byl svým otcem zavržen! Muslim: Předchozí starozákonní text, který hovoří o vyhnání Ismaela a o kterém jsme už mluvili, potvrzuje, že Ismael je stále Abrahámův syn a v žádném případě nepřestal být jeho synem: „Učiním však národ i ze syna otrokyně (Ismael), neboť také on je tvým potomkem.“ Kvůli šovinismu bylo jméno Ismael změněno na Izáka v celém výše uvedeném textu - První Mojžíšova 22. Alláh ale uchoval slovo „jediný“, aby ukázal, co zde mělo být. Potom verš 22:17-18 uvádí určité charakteristiky Abrahámova potomstva, kterého měl obětovat. Tento verš říká: „…tvé

59

potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy

a jako písek na

mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel a ve tvém potomstvu dojdou požehnány všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ Všechny tyto charakteristiky v tomto verši jsou všude v Bibli obráceny a vztahovány na Ismaela, což je také důkazem toho, že celá První Mojžíšova 22 je o Ismaelovi. První z těchto charakteristik je: • „…tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu.“ Toto proroctví a tento slib, který dává Bůh Abrahámovi, bylo už několikrát a v různých pasážích v Bibli vztahováno na Ismaela, ale nikdy se nevztahovalo na Izáka. Např. v První Mojžíšově 15:5, kde se hovoří o Abrahámově vidění, ve kterém Abrahám žádá Boha, aby mu dal dítě. Také v První Mojžíšově 16:10, kde Boží anděl oznamuje Hagaře radostnou zvěst o tom, že je těhotná a porodí syna Ismaela. To bylo těsně po Abrahámově vidění jako odpověď na jeho žádost. Shodnost těchto dvou událostí a předpovědi je důkazem toho, že zaslíbený potomek v Abrahámově vidění je Ismael. • Dále „rozmnožím ho na velký národ“ bylo Ismaelovi dvakrát zopakováno v První Mojžíšově 17:20 a 21:18: „A pokud jde o Ismaela, vyslyšel jsem tě: Hle požehnám mu a rozplodím, rozmnožím ho převelice: zplodí 12 knížat a učiním z něho veliký národ.“ (První Mojžíšova 17:20), „Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním velký národ.“ (První Mojžíšova 21:18). Ismael měl celkem dvanáct synů a také dcery, ale Izák měl jenom dva syny, což dokazuje, že všechny tyto verše hovoří o Ismaelovi a nikoliv o Izákovi (viz Bible - První Mojžíšova 25). Potom, stačí se podívat kolem sebe. Vidíte přece, že dnešní počet arabského lidu, dětí Ismaela přesahuje tři sta 60

miliónů, zatímco počet izraelského lidu, dětí Izáka nepřekračuje ani dvacet miliónů. Podle Musstafa Al-tahana, autor knihy „Palestina a velké spiknutí“, některé americké statistiky tvrdí, že nejvíce dětí rodí Arabky a nejméně dětí rodí Židovky a zvlášť Židovky žijící v Americe. Není to dostatečným důkazem o tom, že Boží slib týkající se požehnání a rozmnožování Abrahámova potomstva se v tomto případě musel vztahovat na Ismaela a na jeho potomstvo, což se splňuje, jak vidíte?! • Další charakteristika je: „ Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel.“ Tato charakteristika připomíná to, co Boží anděl řekl Hagaře o Ismaelovi před jeho narozením: „Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím.“ Tato podobnost mezi těmito charakteristikami dokazuje také, že celá První Mojžíšova 22, která hovoří o obětování, musí být o Ismaelovi. Nic podobného o Izákovi nebylo řečeno. • Poslední charakteristika z výše uvedeného verše je: „ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ Tato charakteristika se nemůže v žádném případě týkat Izáka, protože říká, že skrz obětované potomstvo mají dojít požehnání všichni lidé světa. Smlouva uzavřená s Izákem je ale podle Bible určena jenom pro jeho izraelský lid a nikoliv pro celé lidstvo: „Bůh však pravil: „A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.“ (První Mojžíšova 17:19) Ale smlouva s Ismaelem je neomezena, což potvrzuje nejenom Korán, ale i samotná Bible v následujícím verši, o kterém jsme už mluvili: „Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem (Ismaelem) ve všech pokoleních 61

činím totiž smlouvu věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.“ (První Mojžíšova 17:7) Mohl byste mi tedy říct, kdo chtěl po Abrahámovi, aby obětoval svého syna? Přítel: Bůh! Muslim: Kdo pak řekl Abrahámovi, když už byl připraven svého syna obětovat, následující větu: „Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.“ Přítel: Boží posel! Muslim: Chcete říct jinými slovy Boží anděl! Přítel: Ano! Muslim: Nevidíte tu hrubou chybu, kterou udělali autoři Bible, když měnili Boží slovo?! Neměl být spíše Bůh tím, kdo měl tuto větu pronést?! Jak můžete vysvětlit, že Boží anděl chválí Abraháma za to, že prý kvůli němu (kvůli Božímu andělovi) chtěl Abrahám svého syna obětovat?! Islám nepopírá Alláhovo požehnání Izákovi a jeho potomkům, ale syn slibu je Ismael, ze kterého později vstal Muhammad jako pečeť proroků. Přítel: Vím o čem mluvíte, ale neumím to vysvětlit! Musím si přiznat, že nechápu takové chyby v Boží knize. Nechápu, jak může být druhý syn jediným synem ani nechápu tvrzení, že Boží posel řekl Abrahámovi: „…neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna!“! Řekněte mi ale, víte vůbec, kdo napsal knihy Mojžíšovy, Tóru?! Muslim: Z výše uvedeného textu je jasné, že autor tohoto textu nemohl být ani Mojžíš ani Bůh a už vůbec ne Abrahám! Tento podivný rozhovor mezi Bohem a Abrahámem musela napsat nějaká další osoba, nějaká tajná ruka! Historie Bible nám říká, že Starý zákon byl několikrát zničen nepřáteli Židů, jako byli Babyloňané, Římané atd. Potom byl na základě toho, co si pamatovali židovští

62

starci, znovu přepsán. Ani samotní Židé skutečného autora celé První Mojžíšovy neznají! Nemohou určit ani přesný čas jejího prvního vzniku. Kromě toho, jak by mohl Mojžíš napsat své vlastní úmrtní oznámení: „I zemřel Mojžíš, služebník Hospodinův, tam v Moábské zemi podle hospodinovy výpovědi. Pochoval ho v údolí v Moábské zemi naproti bét-peóru. Nikdo až dodnes nezná jeho hrob.“ (Pátá Mojžíšova 34:5-6)?!

63

STANOVISKO KORÁNU A BIBLE K TÉTO PROBLEMATICE

64

Přítel: Jaké je ale stanovisko Koránu k této problematice?! Muslim: Korán věnuje historii Abraháma a jeho života několik různých pasáží. Vzhledem k nedostatku prostoru Vám přečtu pouze některé pasáže z různých textů v Koránu zabývající se životem Božího proroka Abraháma. První z těchto pasáží se zabývá začátkem Abrahámova života v Iráku, odkud původně Abrahám pochází: „A darovali jsme již Abrahámovi správné vedení, neboť jsme o něm věděli. Hle, pravil otci svému a lidu svému: „Co je to za sochy, jichž se tak usilovně přidržujete?“ Odpověděli: „Shledali jsme, že otcové naši je uctívali.“ Pravil: „Vskutku vy i vaši otcové ve zjevném bludu jste!“ I řekli: „Přišels k nám s pravdou, anebo jsi jedním z těch, kdo žertují?“ Odpověděl: „Ba právě naopak! Váš Pán je Pánem nebe a země a On obé stvořil. A já jsem jedním z těch, kdož to dosvědčují. Při Bohu, dozajista nastrojím úklad modlám vaším, jakmile záda vaše se obrátí.“ A rozbil je na kousky všechny kromě té největší z nich – snad oni sami se k ní navrátí. I řekli: „Kdo tohle božstvům našim udělal, ten věru mezi nespravedlivé patří!“ A pravili jedni: „Slyšeli jsme mladíka nějakého o nich poznámky činit, Abrahám mu říkají.“ I zvolali: „Přiveďte ho před oči lidí – snad budou proti němu svědčit!“ A zeptali se jej: „Byls to ty, Abraháme, kdo s našimi božstvy se tohle odvážil učinit?“ Odpověděl: „Nikoliv, to tenhle největší z nich udělal, zeptejte se jich, jestliže mohou promluvit!“ Nevěřící se obrátili proti sobě a řekli: „Vy věru jste nespravedliví!“ Potom však opět nastal obrat v hlavách jejich a prohlásili: „Ty přece víš, že vůbec nemluví!“ Abrahám pravil: „Pročpak tedy uctíváte vedle Boha něco, co vám ani neprospívá, ani neškodí? Hanba na vás i na to, co místo Boha uctíváte. Cožpak nejste rozumní?“Zvolali: „Upalte ho a pomozte božstvům svým, udělat něco chcete-li.“ Avšak My jsme pravili: „Ohni, vychladni a buď neškodným pro Abraháma!“ A hodlali mu úklad nastrojit, však My jsme způsobili, že sami ztrátu největší utrpěli. A zachránili jsme jeho i

65

Lota vedouce je do země, jíž jsme pro lidstvo celé požehnali…“ (Korán 21: 5171) V těchto verších hovoří Korán o postoji Abraháma k víře jeho lidu a jejich uctívání různých božstev místo skutečného Boha. Poslední verš ukazuje na to, jak Bůh zachránil Abraháma před upálením. Bůh ho pak poslal s Lotem, který jako jediný uvěřil v Boha Abraháma do Svaté země. Korán říká, že tuto zemi Bůh požehnal pro všechny dobré věřící a nikoliv jenom pro tzv. Boží děti, Izraelce. Pročpak jinak poslal Bůh i Lota do Svaté země (viz První Mojžíšova 18, 19)?! Tento fakt potvrzuje i Ježíš (mír budiž s ním) takto: „Přišli do Jeruzaléma (Ježíš a jeho učedníci). Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, … . A učil je: „Což není psáno: „Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny pronárody? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Marek 11:15-17) Korán se vůbec nezmiňuje o tom, že by Alláh dal Abrahámovi do vlastnictví jakoukoliv zemi, ale jenom o tom, jak ho zachránil ze středu nevěřícího lidu, který jej chtěl zabít, a poslal ho do nové bezpečné a Svaté země. O obětování syna slibu Korán pak hovoří takto: „Pane, dej mi syna, jenž patřit bude mezi bezúhonné!“ A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci povahy mírné. A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abrahám: „Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?“ I odvětil: „Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno; a bude-li Bůh chtít, mne věru neochvějným shledáš.“ A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: „Abraháme, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme – vždyť byla to jen zjevná zkouška!“ A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili a u posledních

jsme

mu

požehnali:

„Mír

budiž

s Abrahámem!“

Takto

odměňujeme dobro konající, vždyť on byl služebník Náš věřící! A oznámili

66

jsme mu radostnou zvěst o Izákovi, jenž prorok byl, k bezúhonným patřící.“ (Korán 37: 101-112) První verše, v nichž Abrahám prosí Boha, aby mu daroval syna, připomínají Abrahámovo vidění v Bibli, kde Abrahám vyčetl Bohovi, že mu neobdaroval syna: „Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ (Bible První Mojžíšova 15:2) Není divu, že následující koránské verše mluví přímo o výsledku Abrahámovy modlitby, protože Korán se nikdy nezabývá nedůležitými detaily. Odpověď na Abrahámovu modlitbu byla taková: „A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci (Ismaela) povahy mírné.“ Tato stručná koránská odpověď připomíná biblický příběh o narození Ismaela (viz První Mojžíšova 16). Další koránské verše hovoří o obětování dospělého Ismaela. Islámská verze říká, že smlouva mezi Bohem, Abrahámem a jeho prvorozeným synem Ismaelem byla vytvořena a potvrzena poté, co Bůh vyzkoušel Abrahámovu víru a chtěl po něm, aby obětoval svého jediného syna Ismaela. Ten samý den byl Abrahám, Ismael a služebnictvo obřezáni, zatímco Izák nebyl ještě na světě. Jenom v tom případě, měl-li Abrahám skutečně jen jednoho syna, měla Boží zkouška smysl! Znamení této smlouvy bylo to, že každý, kdo je mužského pohlaví, měl nechat obřezat své neobřezané tělo. Toto znamení musel dodržovat i Ismael, což dokazuje, že tato smlouva se nevztahovala jenom na Abraháma a na jeho syna Izáka, ale i na jeho syna Ismaela. Bible o tomto znamení říká: „Abrahámovi bylo 99 let, když bylo jeho tělo neobřezané obřezáno. Jeho synu Ismaelovi bylo 13 let, když bylo jeho neobřezané tělo obřezáno. Abrahám i syn Ismael byli obřezáni v týž den.Také všechna jeho čeleď, ať doma zrození či za

67

zlato od cizince koupení, byli obřezání spolu s ním.“ (První Mojžíšova 17:2427) O rok později se narodil Izák. Když mu bylo 8 dní, byl obřezán (viz První Mojžíšova 21:4-5). Takže když smlouva byla ustanovena a potvrzována (obřezáváním a obětováním), Abrahámovi bylo 99 let a Ismaelovi 13. Izák se narodil o rok později, když bylo Abrahámovi 100 let. I s ním Bůh uzavřel smlouvu. Smlouva s Izákem byla ale uzavřena, jak jsme už řekli, jenom pro jeho izraelské potomstvo. A proto žádný izraelský prorok nikdy netvrdil, že je poslán pro celé lidstvo, ale jenom pro svůj izraelský lid! Ale smlouva s Ismaelem byla neomezena, což znamená, že z Ismaela měly dojít

požehnání všechny

pronárody země. Toto se splnilo příchodem proroka Muhammada, který byl jako jediný Boží prorok poslán pro celé lidstvo. Přítel: Zdá se, že jste nečetl Nový zákon! Nový zákon nás učí, že Ježíš byl poslán pro celé lidstvo, což vidíte kolem sebe! Vidíte přece, jak skrz Ježíše přestoupilo na Boží víru hodně lidí z celého světa. Kde je napsáno v Bibli, že smlouva s Izákem byla uzavřena jenom pro jeho izraelský lid a nikoliv pro celé lidstvo?! Muslim: Především odpovím na Vaše tvrzení o Ježíši! Nejjasnějším důkazem o tom, že Ježíš nebyl poslán pro nikoho jiného než pro Izraelce, je jeho odpověď kananejské ženě: „Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, pane, synu Davidův! Má dcera je zle posedlá. Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“ On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ (Matouš 15:21-24) Jednoduše Ježíš tuto kananejskou ženu odmítl, protože to nebylo v jeho pravomoci. Bůh ho neposlal pro nikoho jiného, leč pro Izraelce!

68

Ale kde je napsáno v Bibli o Izákově smlouvě, jsme už řekli. A ještě jednou připomenu, co Bible o této smlouvě říká: „Bůh však pravil: „A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.“ (První Mojžíšova 17:19) Tento verš jasně říká, že Boží smlouva s Izákem byla určena jenom pro jeho vlastní lid, pro izraelský lid a to navždy. Takže pokud smlouva s Izákem, praotcem izraelského Ježíše, byla navždy uzavřena jenom pro jeho izraelský lid, pak by těžko mohl být Ježíš poslán pro celé lidstvo. Věčné omezení této smlouvy nenechává žádný prostor pro taková tvrzení, že Ježíš byl poslán pro celé lidstvo. Ale smlouva s Ismaelem byla určena pro celé lidstvo, což jsme už také řekli. Přítel: Máte na mysli biblický verš, který říká: „Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvu věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.“ (První Mojžíšova 17:7) Muslim: Mám na mysli celou kapitolu 17, která hovoří o Boží smlouvě mezi Abrahámem a jeho synem Ismaelem. Zmíněné Abrahámovo potomstvo ve verši, které jste právě četl, nemůže být nikdo jiný než Ismael. Izák nemůže být oním potomstvem ze dvou důvodů: 1. Když byla smlouva uzavřena s Abrahámem, Izák nebyl ještě na světě. 2. Smlouva s Izákem byla uzavřena jenom pro jeho potomstvo, což jsme už vysvětlili. Kapitola 17 jasně hovoří o všeobecnosti a neomezenosti smlouvy s potomstvem zmíněným ve Vašem verši. Z těchto důvodů tento potomek nemůže být nikdo jiný než Ismael, prvorozený syn Abraháma. Tento Boží slib Abrahámovi a Ismaelovi se splnil příchodem proroka Muhammada (mír budiž s ním), který byl poslán pro celé lidstvo. Přítel: Židé a křesťané podporují fakt, že Izák byl „nadřazený“ Ismaelovi.

69

Muslim: To tvrdí oni, ale ne Bible: „Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude.Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ (První Mojžíšova 15:4) Bible také říká: „Má-li někdo dvě ženy, z nichž by jednu miloval a druhou nemiloval a porodí mu syny milovaná i nemilovaná, ale prvorozený syn bude synem nemilované, v den, kdy bude dávat, co mu patří, svým synům do dědictví, nemůže dát právo prvorozenství synu milované na úkor prvorozeného syna nemilované. Vezme ohled na prvorozeného syna nemilované a dá mu dvojnásobný díl všeho, co má, protože on je prvotina jeho síly, jemu náleží právo prvorozenství.“ (Pátá Mojžíšova 21:15-17) Ale jak můžou potom křesťané a Židé označit Ismaela za nepravého syna a připravit ho o dědictví?! Jakou logikou uvažují tito lidé?! Řídí se opravdu tito lidé svou Biblí nebo jsou od dětství trénováni nenávidět toho člověka Ismaela a jeho arabský lid?! Přítel: Ale křesťané a Židé tvrdí, že Ismael byl nemanželským synem Abraháma! Muslim: To tvrdí oni, ale ne Bible. Jak by mohl mít tak slavný prorok jako Abrahám nezákonnou manželku a syna z tohoto nezákonného manželství?! Bible přece potvrzuje, že Hagar, matka Ismaela byla legitimní manželkou Abraháma: „... a Sára dala Hagar svému muži Abrahamovi za ženu“ (První Mojžíšova 16:3). Jestliže bylo jejich manželství zákonné, jak by mohl být jejich syn nezákonný?! Jméno „Ismael“ bylo vybráno přímo Bohem, což znamená, že Ismael nemůže být nezákonný: „Hospodinův posel řekl Hagar: hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Ismael, neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.“ (První Mojžíšova 16:11) Kde je ale v Bibli psáno, že byl Ismael nezákonný syn?! Přítel: Nikde v Bibli!

70

Muslim: Je manželství mezi dvěma cizinci více zákonné než sňatek mezi mužem a dcerou jeho otce? Ať to byl Abrahám či nikoliv, je to poznamenáno v První Mojžíšově 20:12: „ Ona, Sára, je také vskutku má sestra, je to dcera mého otce, ale ne dcery mé matky, stala se mou ženou.“ Co to je za nejasnost v Boží knize?! Boží prorok prý tvrdí, že jeho manželka je jeho nevlastní sestra! Přečtěte si, prosím, celou První Mojžíšovu 20, abyste na vlastní oči viděl aspoň některé z těchto obvinění Božích proroků! Jak by si mohl Boží prorok vzít svou sestru za manželku?! Čtěte ještě, prosím, První Mojžíšovu 19:30-38, abyste viděli, jak tito lidé obviňují Božího proroka Lota, že cizoložil se svými vlastními dcerami! Z toho smilstva přišli na svět Amónovci a Moábovci, s kterými měl Bůh zvláštní soucit. Později je v Bibli napsáno, že stejný soucitný izraelský Bůh prý nařídil Židům, dětem Judy, zavraždit všechny Palestince, ženy, muže a děti. Ani stromy a zvířata neměly být šetřeny, ale dětem Lota, Amónovcům a Moábovcům, nesmělo být ublíženo (Pátá Mojžíšova 2). Mohl byste nám vysvětlit, jak může potom být židovský Starý zákon, kde Bůh obviňuje své proroky z cizoložství, Boží knihou?! Přítel: Asi máte pravdu! Řekněte mi ale, proč si myslíte, že křesťané přes tyto chyby věří, že Bible je Boží slovo a Korán vůbec neuznávají?! Muslim: V dnešní době bohužel většina lidí z tohoto světa, ať jsou to vyznavači křesťanství nebo jakéhokoliv jiného náboženství, málo zná své nebeské knihy, což považuji za hlavní důvod buď úplného souhlasu se vším, co propagují nepřátelé Boží anebo úplného nezájmu o náboženství! Oni jako většina lidí z celého světa se dnes řídí spíše svými pocity, které jsou do velké míry ovlivňovány výchovou a zvyky společnosti, do které patří! Muslimové mají ale větší šanci na výběr a jsou vůči vyznavačům křesťanství a judaismu tolerantnější, neboť to přímo nařizuje Korán. V našem světě působí už odjakživa jak křesťanství, tak islám. Ale co se týče křesťanského světa, drtivá většina lidí 71

z tohoto světa nemá moc velkou šanci na výběr. Islám bývá často ve Vašem světě spojován úmyslně a někdy i chybně s různými nevhodnými pojmy jako s terorismem, fundamentalismem atd. Kromě toho všechno cizí v nás vzbuzuje strach a možná i nedůvěru, což je případ islámu ve Vašem světě! Zatímco muslimové už mají své přímé zkušenosti a kontakty s křesťanstvím, křesťané vlivem různých věcí nemají ještě tak blízké kontakty s islámem, a proto pro ně islám je ještě cizí! Potom většina těch, kteří o islámu nechtějí ani slyšet, je ovlivňována falešnou propagandou a špatnou reklamou, kterou rozšiřují určité skupiny a využívají pro dosažení svých cílů i staré konflikty mezi námi a Vámi! Od doby Faraónů do dnešní doby bohužel vládne mezi naším světem a Vaším světem nedůvěra a podezíravost! Naše vzájemné vztahy jsou často narušeny a zkomplikovány vlivem těchto starodávných válek a sporů, jako byla válka mezi Římany a Faraóny, nepokoje a spory mezi Římany a obyvateli Palestiny za doby Ježíše, které pak skončily s příchodem Islámu a úplným vyhnáním Římanů z našeho světa. Také křižácké války na našich územích a války v Španělsku mezi Muslimy a Křesťany. Některé vnější skupiny v tomto světě si tyto vlivy dobře uvědomují a daří se jim správně využívat tyto spory pro své vlastní zájmy! Neustále rozšiřují ve Vašem světě nepravdy o Islámu a o Muslimech a v našem světě nepravdy o Evropanech a o jejich zvycích! Muslimové a zvlášť muslimové bojující za svobodu jsou často úmyslně a neprávem obviňováni z terorismu a fundamentalismu. Musím říct, že v některých případech, když jejich boj je v zájmu některých světových mocností, nachází muslimové v těchto mocných státech podporu. Např. muslimové z Čečenska, kteří bojují za svou nezávislost proti ruské vládě, byli označováni vašimi a západními sdělovacími prostředky za islámské bojovníky. Díky tomu jsou tito islámští bojovníci ve vaší společnosti považováni za normální lidi. Na druhé straně jsou, díky stejným sdělovacím prostředkům, neozbrojení Palestinci bojující více než 100 let proti anglické a americko-izraelské okupaci označováni ve vašem světě za teroristy! Navzdory 72

tomu, že v tomto případě Američané, Angličané a Izraelci jednoznačně porušují rezoluce OSN z roku 1947 a z roku 1967, jsou ve vaší společnosti plně podporováni. Mohl byste to vysvětlit?! Mohl byste vysvětlit, proč některé sdělovací prostředky ve vašem světě neustále rozšiřují zkreslené informace o Arabech a čas od času vysílají zkreslující a zároveň očerňující filmy o těchto lidech?! Jak by mohly takové prostředky být mostem míru a porozumění mezi národy a poslem lásky a lidskosti?! Přítel: Souhlasím s Vámi a věřím, že totéž proti Židům dělají Vaše sdělovací prostředky! Řekněte mi ale, mohl byste shrnout Vaše náboženské důvody, kvůli kterým odmítají muslimové židovskou víru a jejich náboženské právo na Svatou zemi? Muslim: Islám neodmítá ani nikdy neodmítal právo židů na svobodné praktikování jejich náboženských povinností a rituálů a to nejenom ve Svaté zemi, ale kdekoliv ve světě, pokud nejsou tyto praktiky a rituály proti samotnému duchu islámu nebo proti náboženským právům muslimů. Islám jenom odmítá tzv. náboženský nárok Židů či jejich snahu mít svatá místa muslimů pod kontrolou. Jinými slovy Islám obviňuje Židy z následujících věcí: 1. Islám

obviňuje

Židy

z porušování

smlouvy,

kterou

uzavřel

Bůh

s Abrahámem a s jeho oběma syny, s Ismaelem a s Izákem a o které jsme už mluvili. Alláh o této smlouvě říká v Koránu následující: „A hle, uzavřeli jsme smlouvu s dítkami Izraele: „Nebudete uctívat nikoho kromě Boha jediného! Budťe dobří k rodičům, příbuzným, sirotkům a nuzným! Mluvte laskavě s lidmi, dodržujte modlitbu a dávejte almužnu!“ Potom jste se však odvrátili – kromě několika málo z vás – a vzdálili.“ (Korán 2:82) 2. Islám obviňuje židovské extremisty z toho, že obvykle odmítali Boží proroky, jiné ukamenovali a další zase zabíjeli. Chování těchto Židů vůči Božím prorokům a následné zrušení Boží smlouvy s nimi potvrzuje Ježíš (mír s ním) v následujícím podobenství takto: „Poslyšte jiné podobenství: 73

Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval. Když se přiblížil čas vinobraní, poslal své služebníky k vinařům, aby převzali jeho díl úrody. Ale vinaři jeho služebníky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali. Znovu poslal jiné služebníky, a to více než předtím, ale naložili s nimi právě tak. Nakonec poslal svého syna; řekl si: „Na mého syna budou mít přece ohled!“ Když však vinaři shlédli syna, řekli si mezi sebou: „To je dědic. Pojďte, zabijeme ho a dědictví připadne nám! Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?“ Řekli mu: „Zlé bez milostí zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.“ Ježíš jim řekl: „Což jste nikdy nečetli v Písmech: „Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích“?! Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. Kdo padne na tento kámen, roztříští se, a na koho on padne, toho rozdrtí.“ (Matouš 21:33-46) Alláh

říká

v Koránu

o

zabíjení

Božích

proroků

židovskými

fundamentalisty následující: „A již kdysi jsme dali Mojžíši Písmo a po něm jsme i jiné posly vyslali; a dali jsme Ježíšovi, synu Marie, důkazy jasné a podpořili jsme jej Duchem svatým. A kdykoliv přišel k vám posel s něčím, co duše vaše si nepřály, zpyšněli jste: „jedny jste prohlásili za lháře a druhé jste zabili.“ (Korán 2:87) 3. Podle islámu židovští fundamentalisté zfalšovali Boží náboženství a tvrdili, že jsou Božími dětmi a jeho vyvolený a jediný lid. Alláh o charakteru židovských a křesťanských fundamentalistů říká v Koránu následující: „Židé a křesťané říkají: „My synové jsme Boží a miláčci jeho.“ Rci: „Proč vás tedy trestá za vaše hříchy? Nikoliv, vy jste obyčejní smrtelníci, jedni z těch,

74

které on stvořil. On odpouští, komu chce, a trestá také, koho chce. Bohu náleží království na Nebesích i na Zemi i vše, co je mezi nimi - a u něho je cíl konečný.“ (Korán 5:18) Alláh říká také v Koránu následující: „Říkají: „Nevejde do ráje nikdo kromě toho, kdo je Židem či křesťanem!“ Takové je jen přání jejich; ty však rci: „Přineste mi důkazy své, jste-li pravdomluvní!“ Však nikoliv! Ten, kdo odevzdaně se obrací k tváři Boží a koná dobré, ten nalezne odměnu u Pána svého a nemusí mít strach a nebude zarmoucen.“ (Korán 2:110-111) 4. Korán říká, že zastánci židovské víry vzali za časů Mojžíšových vedle Boha jiné bohy jako zlaté tele, čímž hrubě porušili Boží smlouvu: „Vždyť věru přišel k vám Mojžíš s jasnými znameními, a přesto jste si za jeho nepřítomnosti vzali tele a stali jste se nespravedlivými.“ (Korán 2:92), (viz Bible - Druhá Mojžíšova 32:19-22) 5. Podle koránu neustále porušovali Boží smlouvu a bojovali proti Bohu a proti jeho náboženství všemi prostředky. Jejich knihy popisují Boha různými nevhodnými jmény a slovy jako: • „Stočil se (Bůh) a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal?“ (Čtvrtá Mojžíšova 24:9) • „A pak se Panovník probudil jak ze sna, jako bohatýr rozjařený vínem..“ (Žalm 78:65) • „Hospodin pravil (Mojžíši): „Hle, u mne je místo; postav se na skálu. Až tudy půjde moje sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. Až dlaň odtáhnu, spatříš mě zezadu, ale mou tvář nespatří nikdo.““ (Druhá Mojžíšova 33:21). 6. Znečišťovali Boží Svatou zemi a Jeho Svaté město Jeruzalém, na což často ukazovali všichni Boží proroci jako Mojžíš, David, Izajáš, Ježíš a 75

v neposlední řádě Boží prorok Muhammad (mír budiž s nimi). Změnili Boží chrámy na tržiště: „Přišli do Jeruzaléma (Ježíš a jeho učedníci). Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, … . A učil je: „Což není psáno: „Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny pronárody? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Marek 11:15-17) Situace dnes je v Palestině mnohem horší. Židovští fundamentalisté tam změnili většinu islámských a křesťanských chrámů na území, které bylo okupováno v roce 1948, na noční kluby a tržiště! (Napište na arabský satelitní televizní kanál „Al-jazeera“, pokud byste to chtěli vidět na vlastní oči). 7. Islám považuje tvrzení Židů, že Bůh jim dal Svatou zemi do věčného vlastnictví za falešné a nepravdivé. Jediným dokladem, který mají Židé jako důkaz o svém právu na Boží smlouvu a Jeho Svatou zemi je jejich Starý zákon. Ale Starý Zákon je plný chyb a nepravdivých věcí což z něj udělá nepřijatelné svědectví: • „Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele.“ (Bible - První Paralipomenon 21:1) • „Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti ním: „Jdi, sečti Izraele a Judu!“ (Bible - Druhá Samuelova 24:1) O stejném příběhu různá tvrzení! Autor Druhé knihy Samuelovy tvrdí, že to byl Bůh, kdo podnítil Davida proti Židům, ale autor První knihy Letopisu (Paralipomenonu) tvrdí, že to byl satan, kdo provokoval Davida proti Židům. Jak by mohl být Bůh zdrojem těchto rozporů?! Byl to Bůh nebo satan, kdo provokoval Davida proti Židům?! Kdo jsou skuteční autoři knih Paralipomenonů a knih Samuelových?! Překladatelé „Revised Standard Version - Revidovaný Standardní Překlad“

76

říkají, že: „Autor knih Samuelových není známý. Autor Paralipomenonů také není známý, ale pravděpodobně byl redigován Ezrou.“ Nedávno vyšla jedna kniha „50 000 errors in the Bible - 50 000 omylů v Bibli“, která se zabývá těmi chybami a omyly. Tuto knihu, kterou pravděpodobně napsali samotní křesťané, můžete volně dostat na adrese „Islamic propagation centre international – 4th Floor, 124 Queen Street, Durban 4001, RSA, PO Box 2439, Durban 4000. RSA. Tel. (27-31) 3060026/7, Telefax (27-31) 304-0326.“ 8. Bůh povolal Abraháma a jeho potomstvo k tomu, aby rozšiřovali jeho zákon do celého světa a aby skrz ně došly požehnání všechny pronárody země. Zfalšovaná víra a zfalšované náboženské knihy židovských fundamentalistů ale povzbuzují své zastánce k tomu, aby měli celý svět pod kontrolou, což dělají všechny nebeské systémy včetně islámu a což lze chápat, kdyby nešlo o ten pocit vyvyšování se a nepodmíněného upřednostňování před ostatními lidmi. Jejich Talmud jim dává právo uskutečňovat tento cíl všemi prostředky i nemilosrdným vyvražďováním vyznavačů jiných životných principů, nedodržováním slibů a dohod sepsaných s ostatními lidmi, kteří nevyznávají židovskou víru (viz Bible, Talmud, the jewish fundamentalism in Israel – Israel shahak). To, co se dnes děje v Palestině, je pokračováním toho, co už v minulosti prováděli židovští fundamentalisté proti skutečným obyvatelům Palestiny. Způsob a prostředky, které tito Židovští fundamentalisté a jejich pomocníci během světových válek a po nich použili pro svůj návrat do Svaté země jsou toho nejlepším důkazem! Zničené domovy, mešity a kostely, staré opuštěné palestinské budovy, které jsou dnes obydleny těmito Židy a které jsou všude v dnešních izraelských městech, a miliony nucených palestinských emigrantů žijících dnes v cizině mimo Palestinu v těch nejhorších lidských podmínkách, jsou toho nejlepším důkazem.

77

Přítel: Řekl jste, že Boží proroci jako Mojžíš, Ježíš a další

odmítli víru

židovských fundamentalistů a bojovali proti ní! Muslim: Ano! Přítel: Jak to ale můžete dokázat?! Muslim: Už jsem to udělal, ale znovu říkám: • Zeptejte se Mojžíše, proč těmto židovským fundamentalistům říkával: „..Hle, už dnes, kdy ještě mezi vámi žiji, vzdorujete Hospodinu; tím spíše po mé smrti!..“ (Pátá Mojžíšova 31:27) • Zeptejte se Áróna, proč o těchto fašistech řekl: „Árón odvětil: „Nechť můj pán (Mojžíš) tolik neplane hněvem! Ty víš, že tento lid je nakloněn ke zlému…““ • Zeptejte se Ježíše, proč řekl: „Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!…“ (Matouš 23:37)?! Přítel: Řekl jste toho moc, ale co byste řekl Euro-Američanovi a zvlášť křesťanovi, který věří, že Svatá země patří podle Bible Židům?! Muslim: Jednu věc bych ještě rád řekl. Chtěl bych, aby se lidé nenechali neustále obelhávat a manipulovat různými skupinami, ať jsou islámské, arabské, křesťanské nebo židovské. Měli by se naučit osvobodit se od vlivů silných kapitalistických režimů a naučit se samostatně najít pravdu. Tuto výzvu bych zobecnil pro všechny lidi světa a nejenom pro lidi z Vašeho světa. Opakovaně opakuji, že Izrael je schopen se dopouštět palestinskému lidu a jiným národům na Blízkém východě.

78

genocidy proti

Má varování nejsou prázdnou propagandou proti Izraelskému obrazu ve světě. Stejně tak nejsou motivovány antisemitismem nebo nenávistí vůči židovskému lidu, z nichž mnozích si vážím a obdivuji. Ale genocidy a masakry provedené proti nevinnému obyvatelstvu v Palestině během 60 let okupace území Palestiny by měly být vnímány jako splnění mého varování. Izrael prostě představuje nacisty naší doby. Vím, že mnoho lidí po celém světě, zejména na Západě, si neuvědomuje skutečnost a pravdivost toho, co se tam děje, jejich media jim neukazují pravdivý děj na Středním východě. A nebo když pravdu znají, pak mají strach ukazovat na pravého zloděje, protože se bojí, že budou pronásledovány

sdělovacími prostředky ovladány židovskými sionisty,

které více či méně mají pod kontrolou veřejné mínění v mnoha západních zemích. Ale plachost těchto zbabělců jim nepomůže. Dnes Palestinci jsou oběťmi takového fašismu. Ale třeba, zítra bude tomu jinak, a Evropané nebo Američané nebudou už před takovou fašistickou nemocí ochráněni. Připomeňme si slova Martina Niemollera, který varoval německé intelektuály v letech druhé světové války před mlčením na německé masakry vůči Židům. "V Německu přišli nejprve pro komunisty a já jsem nemluvil, protože jsem nebyl komunista; pak přišli pro odboráře a já jsem nemluvil, protože jsem nebyl odborář; pak přišli pro Židy a já jsem nemluvil, protože nejsem Žid; a pak přišli za mnou a do té doby neexistoval nikdo, koho se to netýkalo. Milý přítele, kdo provokoval a planoval válku v Iráku?! Nestojí za tím ti stejní nemocní sionističtí fašisté, kteří se snaží přesvědčit svět, aby zahájil novou válku, ale tentokrát proti Iránu?! Nepředstavovala válka v Iráku pro ně spíše pomstu proti Babylonu?!! Ano, milý přítele, to budou ti stejní

79

nemocní fašisté, kteří budou chtít pomstít Německu a celé Evropě za to, co nevinným lidem udělal Hitler a jeho fašistická banda!! Prosím, poučme se z historie, protože dnešnímu Izraeli se nápadně podobá Německo v roce 1936. Prosím, řekněte židovskému nacismu NE , dřív než bude pozdě. Rád bych také řekl, že je třeba, aby si lidé uvědomili, že není přijatelné ani spravedlivé, aby Palestinci platili za to, co Evropané provedli Židům! Nemůžeme neustále žít pod tlakem předsudků, falešných pověr a neustále mezi sebou válčili. Na konec bych Vám chtěl moc poděkovat za to, že jste mě vyslechl a byl moc trpělivý. Jste skutečně obrazem toho, co říká Korán o dobrém křesťanovi: „..., a zjistíš, že lidé, kteří jsou největšími přáteli věřících, jsou ti, kdož říkají: „ jsme křesťané!“ A je to proto, že jsou mezi nimi kněží a mniši a že nejsou pýchou naplněni.“ (Korán 5:82) Přítel: Také moc děkuji a doufám, že Vaše spory s Vašimi bratranci, Židy, se urovnají a že budete konečně moct společně žít v míru a klidu. Doufám také, že Evropané a Američané si uvědomí svou chybu vůči palestinskému lidu a přestanou aspoň podporovat izraelské fundamentalisty v jejich vyvražďování nevinných Palestinců.

80

Závěr

81

Závěr: Alláh vždy vede člověka po správné cestě. Přestože se tato cesta liší v některých detailech, vždy byla a stále je pouze jedna: neklanět se nikomu, pouze Alláhu, stvořiteli nebes a země, a sloužit pouze jemu. „Náboženství Alláha je islám“, říká se ve verši 19 ve třetí súře, Al-Imran. Islám znamená úplnou pokoru a oddanost Alláhovi, díky které člověk dochází ke smíru se svým stvořitelem, se sebou samým a se světem, který jej obklopuje - ke smíru, který je založen na rozpoznání stvořitele a na modlitbách k němu. Věřící jsou si proto navzájem bratry, přáteli a pomocníky, zatímco nevěřící, kteří svým nesprávným chováním porušují harmonii a přivolávají hněv stvořitele, je třeba zkusit vést ke správné cestě a bojovat přijatelným způsobem proti každému zlu, které spáchají jejich ruce. Toto učení bylo přinášeno početnými proroky, z nichž některé známe jménem, zatímco mnozí z nich nejsou dnes známi vůbec. Jedno je však jisté nikdo z nich nikdy netvrdil nic jiného. Proto je uznáváme všechny bez výjimky a v tomto smyslu mezi nimi nečiníme žádného rozdílu. Závist a žárlivost ale činí z lidí lakomce ve vztahu k milosrdnému daru jejich Pána, božskému vedení. Každá skupina mezi nimi by chtěla být jediným vlastníkem tohoto božského vedení, začíná skrývat znalosti zjevené Alláhem a nechce se o ně dělit s kýmkoliv jiným. Historie židovských fundamentalistů, dětí Izraele, je příkladem dobře známým téměř každému, a jako taková je v Koránu mnohokrát zmiňována. Jejich pýcha je vedla k přesvědčení, že jsou Alláhem vyvolený lid, které On nebude vůbec trestat a k tomu, aby změnili Alláhovy zákony a zjevení tak, aby sloužily jejich vlastním zájmům. Odmítli některé z poslů Alláha pouze proto, že se nemohli vyrovnat s faktem, že Alláhova milost je všeobjímající a není určena pouze pro ně samotné. Co se nás - muslimů - týče, plně by nám stačilo uznat všechny předchozí proroky a zápisy zjevení, které dokazují nekonečný soucit Stvořitele se jeho výtvorem. On jim vždy znovu a znovu ukazuje správnou cestu, nehledě na jejich 82

přetrvávající neposlušnost. Přesto mají tyto zápisy pro muslimy pouze historický význam, neboť je zde Korán, jako poslední a úplný průvodce, ve kterém Alláh nic nevynechává. Na všechno, co se stalo předtím, pohlížíme ve světle této požehnané zprávy a jsme si jisti, že nám jsou sdělována skutečná fakta. Proto nepotřebujeme studovat tyto předchozí zápisy pro získání vedení. Přesto jsme někdy nuceni podívat se do knih těch, kteří se prohlašují za následovníky Mojžíše a Ježíše, požehnáno budiž jejich jméno, protože se skutečně vždy znovu a znovu musíme vyrovnávat s jejich názory. Patří mezi naše úkoly přivést je k pravdě. Při tomto otvírání jejich očí může pro ně být pomocí, pokud nalezneme důkazy pravdy v knihách, jimiž se řídí. Všechno cizí v nás nejprve vzbuzuje strach a nedovoluje nám přiblížit se. Pokud k nám ale něco přichází ve známé podobě, je pro nás snadnější to přijmout. Kdybychom tedy zvládli ozřejmit některé z pravd Koránu těm, kteří věří v Bibli, v rámci jejich vlastní knihy, mohlo by je to učinit ochotnými naslouchat i pravdě celé. Přesto bych chtěl důrazně varovat před zakládáním jakékoliv diskuse s následovníky jiné víry výhradně na Bibli samotné. Naším základem je Korán. I když v Bibli najdeme mnoho odkazů, které jsou potvrzovány Koránem, faktem zůstává, že obsahuje právě tolik, spíše však více, vymyšlených a nepravdivých prohlášení. Bible je složena ze zlomků zjevení, jejich interpretací, historických záznamů a lidských smyšlenek. Pouze Alláh ví, které z těchto veršů byly původně částí Jeho zjevení a které jsou výplody lidské fantazie. Taková kniha nemůže sloužit jako pravý základ pro hledání pravdy. Alláh se v Koránu mnohokrát zmiňuje o tom, jak dříve zjevené zápisy byly padělány. Dokonce samotná Bible informuje o tomto faktu. V Bibli v Jeremiáši 8.8 čteme: „Jak můžete říkat: „Jsme moudří, my máme Hospodinův zákon“? Ano, jenže jej falšuje falešné rydlo písařů.“ ALIMOOR WALID - 2009

83

IZRAELSKO ARABSKÝ KONFLIKT V OBRÁZCÍCH

84

5000 LET Z HISTORIE PALESTINY

85

PODOBNOST TRÁPENÍ ŽIDŮ BĚHEM „ NĚMĚCKÉHO NACISMU A PALESTINCŮ POD IZRAELSKOU OKUPACÍ

Židovské děti za mřížemi německých nascistů – palestinské děti za mřížemi židovských sionistů

86

87

88

PŘÍBĚH OKUPOVÁNÍ PALESTINY „ ŽIDOVSKÝMI SIONISTY S POMOCÍ KŘESŤANSKÝMI FAŠISTY

Kořeny Izraelsko Arabského Konfliktu V 19. století byla Palestinská země obývána multikulturní populací asi 86 % Muslimů, 10% Křestanů a 4 % Židů Všechny tyto komunity spolu žily v relativní harmonii po celá staletí.

89

Vzestup Sionismu Na konci 19. století se malá extrémní část evropské židovské populace známá jako “Sionisté” rozhodla vytvorit židovský stát. Zpočátku židovská emigrace nezpůsobovala problémy. Židovská emigrace se však začala rychle stupňovat a nemalá část zastávala právě extrémní názory etnického vyčištění Palestiny a vytvoreni vylučně židovského státu. Posléze začaly první boje, které vyústily ve vlny násilí

Plán Spojených Národů na rozdělení Palestiny Konečně, v roce 1947,se Spojené Národy rozhodly zasáhnout.

„

Hitlerovo nelidské vražděni židů přidalo I nemalé morální ospravedlnění židovského státu v očích světové veřejnosti.

Pod značným sionistickým tlakem OSN doporučila přenechaní 55% Palestiny pro židovský stát, ačkoli židovská populace, zvětšiny nově přistěhovalá, tvořila nyní pouze 30% obyvatelstva a vlastnila 7% (!) půdy

90

„

V dnešní době už Palestinci dávno ztratili I většinu toho co jim bylo oficiálně přenecháno. ETAPY OBSAZENÍ PALESTINSKÉHO ÚZEMÍ ŽIDOVSKÝMY SIONISTY, KTERÉ JEŠTĚ NIKDY NERESPEKTOVALI JAKĚKOLIV REZOLUCE OSN

1947-1949 Izraelsko- Arabská VALKA Z dnešního pohledu možná špatně, ačkoli rozhodně zcela pochopitelně Arabové rezoluci OSN nepřijali.

„

Málo lidí ví že, armády sousedících Arabských států vstoupili do války až poté, co sionisté spáchali šest masakrů, včetně pobití mužů žen a dětí v Deir Yassinu

„

91

1947-1949 Izraelsko Arabska VALKA Začalo krveprolévaní na obou stranách. Výsledek vypadal tak, že mnohem lépe vyzbrojená a organizovaná Izraelská armáda na konec zabrala skoro 21 000 km2, z původních14000 km2, které byly Izraeli původně přiděleny.

„

„

Od roku 1948 Začala zamlčovaná politika etnického čistění jejímž výsledkem bylo na třicet různých masakrů a tisíce mrtvých Palestinců civilistů. Ze svých domovů byly vyhnány až 4 milióny Palestinců, kteří dodnes žijí se svými rodinami ve vyhnanství.

Více než 500 Palestinských měst a vesnic bylo kompletně vymazáno z mapy světa.

92

TICHO mezinarodni komunity Ačkoli si západní komunita byla vědoma bezpráví které se děje na Palestinských civilistech, rozhodla se nejenom nekonfrontovat židovskou komunitu po prodělaném Holokaustu, ale všemi prostředky jim pomohli v jejich boji proti nevinnému palestinskému lidu. Tehdejší československá vláda jim dodávala vojenskou techniku ... Tak Evropa tiše schválila politiku “etnické čistoty” v Izraeli.

1967: Sestidenni valka V této čistě agresivní operaci Izrael obsadil celé území Palestiny a zároven části Egypta a Sýrie. Palestinské území a část Sýrie zústavá pod okupací dodnes.

93

„

„

Zivot pod okupaci Od roku 1967 žijí Palestinci pod okupaci Izraelské Armády. Palestinci mají jistou autonomii např. v poskytovaní zdravotní péče a vzdělání, celkový osud národa je však totalně ovládnut Izraelem.

Izrael pravidelně zabavuje zemi a zbořil více než 19000 Palestinských obydlí.

Vykořeňování stromů, odepření přístupu k vodě a ničení polí jsou jedny z mnoha způsobu kolektivního trestu, který Izrael uplatňuje na Palestincích

94

ŽIVOT VE VĚZENÍ Počinání Izraele bylo od roku 1947 více než 500krát zavrženo rezolucí OSN Jen od roku 2000 Izrael zabil více než 1000 Palestinských dětí

„

Izrael jako jediná z “moderních” zemí oficiálně legalizovala mučení Několik stovek Palestinských dětí jsou zavřené ve věznícich Izraele Izrael neustále pokračuje ve výstavbě více než 200 ilegálních osad na Okupovaném území

„

„

„

„

95

Cele území je poseté hustou síti checkpointů, které naprosto znemožňují svobodný pohyb Palestinských obyvatel

„

Na checkpointech někdy dokonce umírají lidé, protože jim je odepřen přistup ke zdravotní péči, v lepšim připade jsou lidé podrobení ponižujicim prohlídkám

„

Izrael pokračuje ve výstavbe ilegální betonové Bariéry, kterou prohlašuje za “bezpečnostní plot”

„

Ani se svým přítelem, dnešním palestinsým prezidentem, Abbasem, nerespektují dohody ...

„

Ve skutečnosti tato bariéra, naprosto nesleduje hranice a rozděluje celé Palestinské území na síť odříznutých ostrovů, rozděluje rodiny, znemožňuje cesty a především zabírá naprostou většinu obdělatelné půdy ve prospěch Izraele.

„

Více než celá Subsaharská Afrika

Ačkoli je Izrael bohatá země, dostal od USA za rok 2007 podporu 6.8 millionu DOLARU NA DEN

96

A TO VŠE JE JEN ZLOMEK Mnoha lidem záleží na tom, aby dennodenní útrapy Palestinských obyvatel způsobené apartheidní politikou státu Izrael zůstaly zavřené pod pokličkou

„

97

Vysokým politikům hraje do karet ponechat obraz Arabů jako bezcitných teroristů, kteří nemají na práci nic jiného než zabít každého nevinného Evropana kterého potkají

„

Na obrázku: Palestinská matka čeká na povolení přejít přes checkpoint, aby se mohla se svým dítětem dostat na lékařskou kliniku

PROČ??? Protože vystrašený občan bude jako ovce následovat svého vůdce …

98

„

Přestaňte být ovcí v závěsu vladnoucího režimu, mají pod kontrolou Vaší sdělovací prostředky a dělají z Vás Kachny

Otevřete oči Procitněte do reality Najděte NEZÁVISLÉ zdroje informací

99

Lidé si zaslouží dostat vyvážené informace o zločinech které Izraelský stát pachá na Palestincích

..............Až příště zaslechnete o útoku „palestinského teroristy“ možná už budete vědet jaké zoufalé podmínky vedly k tomu dělat zoufalé věci........

100

Izraelské nápory proti palestinskému lidu, je nápadně podobný tomu, jako německý útok v počáteční fázi druhé světové války. Záminky a nacistické chování jsou téměř totožné , stejně tak jako názory izraelské politické a vojenské špičky.

101

„

A stejně tak jako němečtí nacisté se snažili ospravedlnit své útoky proti sousedům na východě, s použitím lží a záminek, dělá dnes Izrael prakticky totéž. Nicméně, na rozdíl od nacistů, jejichž agrese byla všeobecně odsouzena na celém světě, izraelské útoky pokračující v pásmu Gazy dál a jsou odpouštěny.

102

„

A stejně jako všichni zločinci,tak i Izrael se uchýlil ke lžím jak odůvodnit své genocidní útoky proti civilistům. Většina Židů v Izraeli a po celém světě, se chlubí "hrdinskou" izraelskou armádou a jejími "úspěchy" proti Hamásu. Někteří židé popisují tyto masakry jako nejlepěí oslavu židovského svátku "Hanukah.

103

„

104

Nemohu pochopit, proč se Židé chovají takovým způsobem. Snad pro jejich pocit, že konečně porazili Hitlera? Ptám se tak, protože jsem viděl Židy jak radostně oslavují masakry provedené na Palestince. Na rozdíl od nacistického Německa, Izrael tvrdí, že oni jsou "světlo národů", a jediná demokratická a civilizovaná země na Blízkém východě.

„

Opakovaně jsem ve svých spisech varoval, že Izrael je schopen se dopouštět genocidy proti palestinskému lidu a jiným národům na Blízkém východě. Má varování nejsou prázdnou propagandou proti Izraelskému obrazu ve světě. Stejně tak nejsou motivovány antisemitismem nebo nenávistí vůči židovskému lidu, z nichž mnozích si vážím a obdivuji. Ale šokující masakry provedené od roku 1918 proti nevinnému obyvatelstvu v Palestině by měly být vnímány jako splnění mého varování. Izrael prostě představuje nacisty naší doby.

„

105

„

„

„

Připomeňme si slova Martina Niemollera, který varoval německé intelektuály v letech druhé světové války před mlčením na německé masakry vůči Židům. "V Německu přišli nejprve pro komunisty a já jsem nemluvil, protože jsem nebyl komunista; pak přišli pro odboráře a já jsem nemluvil, protože jsem nebyl odborář; pak přišli pro Židy a já jsem nemluvil, protože nejsem Žid; A pak. . . Přišli za mnou. . . A do té doby neexistoval žádný, koho se to netýkalo.

106

„

„ „ „

V roce 2002 všechny arabské země nabídly Izraeli kompletní mír se všemi arabskými Zeměmi pokud bude respektovat rezoluce OSN, které dávají Palestincům právo na založení svého státu na území 1967. Izrael to kategoricky odmítl!! Ale proč?

„

Problém je v tom, že židovští sionisté, kteří jsou pevně zakořeněni v euro-americké společnosti a kteří se skrývají pod nežidovskými jmény, odmítají jakýkoliv mír nebo dohody s Palestinci a neustále obelhávají světu, že Arabové chtějí zničit Izrael a vyhodit Židy do moře. Snaží se tím získat podporu euro-amerického člověka pro úplnou likvidaci palestinského lidu. Vycházejí přitom z přesvědčení, že likvidaci palestinského lidu a neuzavření jakýchkoliv dohod s Araby přeje jejich bůh.

„

107

„

Podle jejich vysvětlení Tóry, bůh prý řekl Mojžíši následující: „Hle, vypudím před tebou Emorejce, Kenaance, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce. Dej si pozor, abys neuzavíral smlouvu s obyvateli té země, do které vejdeš (Palestiny), aby se nestali uprostřed tebe léčkou. Proto jejich oltáře poboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte a jejich posvátné kůly pokácíte.“ (Starý zákon Tóra - Druhá Mojžíšová 34:11-13).

„

Je nutné připomenout, že hodně Židů bojuje proti těmto židovským fundamentalistům. Jako příklad uvedu dva známé židovské profesory, profesora Israela Shahaka a profesora Nortona Mezivinsky, kteří společně napsali jednu knihu (Jewish fundamentalism in Israel 1999 - „Židovský fundamentalismus v Izraeli“, Israel Shahak a Norton Mezivinsky, 1999) kde se zabývají židovským fundamentalismem v Izraeli.

„

108

Co zvláště znepokojují autory je naprosté opovržení, které židovští fundamentalisté projevují vůči ne-židům.“ Allan říká, že : „Rabín KOOK, starší, ctěný otec spasitelského směru židovského fundamentalismu, řekl: „rozdíl mezi židovskou duší a duší ne-židů - všichni z nich na všech různých rovinách - je větší a hlubší než rozdíl mezi lidskou duší a duší chovů.“

109

„

„

VIDEA UKAUJÍCÍ IZRAELSKÉ MASAKRY PROTI PALESTINSKÉMU LIDU http://www.youtube.com/watch?v=PIhDxcjmE_I&feature=rela ted http://video.google.com/videosearch?q=OKUPACE+101&hl= ar&emb=0#q=Dispatches%3A%20The%20Killing%20Zone& hl=ar&emb=0 http://video.google.com/videosearch?q=OKUPACE+101&hl= ar&emb=0#q=PALESTINA%20JE%20STALE%20PROBLEM &hl=ar&emb=0 http://video.aol.com/video-detail/palestine-al-nakba1948/1435214431 http://www.youtube.com/watch?v=yFgtk9tVK8&feature=related http://www.islamway.com/gaza/gallery/?page=1

NEMLČTE

110

„ „

„

„ „ „

LITERATURA: [1].

Náboženství v boji o Palestinu, Miloš Mendel: judaismus, islám a

křestánství jako ideologie etnického konfliktu", Luboš Kropáček, 2000. [2].

Ben-Gurion's Scandals, Subtitle: How the Haganah and the Mossad

Eliminated Jews, Dandelion Books,U.S, ISBN: 9781893302402, židovský novinář, Naeim Giladi dodává bolestivé pravdy o tom, jak sionisté násilím obsadili Palestinu a záměrně prováděli barbarské a terroristické akce proti Židům v Iráku, aby je nutili emigrovat do Izraele. [3].

Bitter Harvest: A Modern History of Palestine (Paperback), Sami

Hadawi, 1989, Scorpion publishing LTD, Victoria House, Victoria Road, England.Beyond Bullets and Bombs, Subtitle: Grassroots Peace Building Between Israelis and Palestinians, Greenwood Press, 30/08/2007 [5].

The Question of Palestine,

Edward W. Said, Vintage Books

Edition, 1979, 1992: (Palestinská otázka, anglicky). [6].

The Ethnic Cleansing of Palestine, Ilan Pappe, November 1, 2006:

(Etnické čistky proti Palestinskému lidu, anglicky). [7].

Palestine: Peace Not Apartheid by Jimmy Carter, 2006, Simon and

Schuster (Palestina: nedosažitelný Mír). [8].

The Israel Lobby and US Foreign Policy by John J. Mearsheimer

and Stephen M. Walt, Farrar, Straus and Giroux; 1st edition (August 27, 2007): (Izraelské lobby a zahraniční politika U.S., anglicky) [9].

The Israel Lobbry by John J. Mearsheimer and Stephen M. Walt,

Audio CD - 2007

111

[10].

The Arab-Israeli Conflict (Seminar Studies In History) by Kirsten

Schulze, Longman; 2 edition (10 Jul 2008) [11].

The Arab Israeli Conflict (Questioning History) by Cath Senker,

Smart Apple Media, August 2004 [12].

Tom Segev, One Palestine, Complete: Jews and Arabs Under the

British Mandate, New York: Metropolitan Books, 2000, pp.404-5; (Dovršená jednotná Palestina: Židé a Arabové pod britskou správou). [13].

Nur Masalha, Expulsion of the Palestinians: The Concept of

'Transfer' in Zionist Political Thought, 1882-1948, Washington: Institute of Palestine Studies, 1992, (Vypovězeni Palestinců: pojem odsunu v sionistickém politickém myšlení). [14].

Aškenazové a jejich původ, Mustafa Alanssaree, Aškenazové a

Sefardové, Yusree Al-Ayubee, Egzpt, 1990 (Arabské knihy). [15].

Daily Life of the Jews in the Middle Ages, By Norman Roth.

[16].

The Ashkenazic Jews: A Slavo-Turkic People in Search of a

Jewish Identity, Paul Wexler (Author), Slavica Pub (December 1993) [17].

The Non-Jewish Origins of the Sephardic Jews (Suny Series in

Anthropology and Judaic Studies,

Paul Wexler (Author), State

University of New York Press (March 1996), Paul Wexler is Professor of Linguistics at Tel-Aviv University. The author uses linguistic, ethnographic, and historical evidence to support his theory that the origins of Sephardic Jews are predominantly Berber and Arab: (Autor je židovský profesor na Universitě "Tel-Aviv" a snaží se dokázat, že nejenom Aškenazové nejsou originální Židé, ale ani Sefardové nejsou všichni Židé!!)

112

[18].

Alan D. Corré, Emeritus Professor of Hebrew Studies, University of

Wisconsin-Milwaukee, Sefardic Identity, A lecture delivered at the Congregation

Ezra

Besarot

in

Seattle,

Washington

in

1977,

http://www.uwm.edu/~corre/occasionala/seattle.html [19].

Covering Orthodox Judaism Since 2004 , The haredi-controlled city

of Jerusalem is under a court order to end Ashkenazi haredi discrimination

against

Sefardic

girls.

http://failedmessiah.typepad.com/failed_messiahcom/2007/03/darkies_ne ed_no.html [20].

SEPHARDI

(Sefardic,

Sephardi,

etc.),

http://jewishwebindex.com/sephardi.htm. [21].

Groups

Discussing

orthodox

jewish

traditions

,

http://groups.yahoo.com/phrase/orthodox-jewish-traditions [22].

The Gutnick Edition Chumash - Book of Haftaros: According

to Chabad, Ashkenazic and Sefardic Custom With a Commentary Anthologized from Classic Rabbinic Texts and the Works of the Lubavitcher Rebbe, Rabbi Chaim Miller, Kol Menachem (1 Nov 2006) [23].

Norman Finkelstein, 'Image and Reality of the Israel-Palestine

Conflict,'

Introduction

to

German

edition

http://www.normanfinkelstein.com/id127.htm

(10

(Představa

July

2002),

a

realita

Izraelsko-Palestinského konfliktu) [24].

Ralph Schoenman, The Hidden History of Zionism, Chapter 12,

'Strategy

for

Conquest,'

1988,

http://www.balkanunity.org/mideast/english/zionism/ch12.htm (Strategie výboje)

113

[25].

Yehoshafat Harkabi, Israel's Fateful Hour (New York: Harper &

Row, 1988), pp. 57-58. (Osudová hodina Izraele). [26].

Benjamin Ginsberg, The Fatal Embrace: Jews and the State

(Chicago: University of Chicago Press, 1993), p. 208. (Osudové spojení: Židé a stát) [27].

Joseph Sobran, 'The Jewish Establishment, ' Sobran's, September,

1995, p. 4; Podobně, Philip Weiss, ve svém článku v New York Observer, 'Svatí nebo nesvatí, Židé a pravice se spojili.' New York Observer, September 19, 2002, http://www.observer.com/pages/story.asp?ID=6336 [28].

Paul W. Schroeder, 'Iraq: The Case Against Preemptive,' The

American

Conservative,

October,

21,

2002,

http://www.amconmag.com/10_21/iraq.html (Irák: Pře proti předběžné válce) [29].

Kniha "Druhá tvář Izraele, svědectví jedné židovské ženy", Suzan

Naithen, 2006, publikační společnost pro distribuci a zveřejňování. ‫ﺔ‬

‫ﺮاة ﻳﻬﻮدﻳ‬

‫ﻦ اﻣ‬

‫ﻖﻣ‬

‫ﻬﺎدة ﺣ‬

‫ ﺷ‬- ‫ﺮاﺋﻴﻞ‬

‫ﺮ ﻹﺳ‬

‫ﻪ اﻵﺧ‬

،‫ ﺷﺮآﺔ اﻟﻤﻄﺒﻮﻋﺎت ﻟﻠﺘﻮزﻳﻊ واﻟﻨﺸﺮ‬:‫ اﻟﻨﺎﺷﺮ‬،٢٠٠٦ :‫ﺳﻨﺔ اﻟﻨﺸﺮ‬

114

‫ اﻟﻮﺟ‬:‫ﺎﻳﺜﻦ‬

‫ﻮزان ﻧ‬

‫ﺳ‬