Odonata Leaflet

  • Uploaded by: Taita Publishers
  • 0
  • 0
  • December 2019
  • PDF

This document was uploaded by user and they confirmed that they have the permission to share it. If you are author or own the copyright of this book, please report to us by using this DMCA report form. Report DMCA


Overview

Download & View Odonata Leaflet as PDF for free.

More details

  • Words: 5,130
  • Pages: 17
BRAND NEW BOOK OF DRAGONFLIES ! Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al. THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC

240 x 280 mm, hard cover, 672 pages (3,8 kg of weigt), luxury paper more then 150 photos of dragonflies from the nature, many habitat photos 292 color scans of living specimens of both sexes of all CR species comprehensive english summary to each chapter english description to all photos, tabs, graphs, charts and figs analyses and biostatistics of almost 75000 original data (1900-2007) to all species - maps of distribution, detailed graphical symbolization of seasonal fenology and hypsometrical preferencies is given

THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC Price: 70 EUR +9% tax (please count with high postage fees during heavy weight book!) Available on Taita Publishers – [email protected]

Thank you for your attentione, best wishes. Ale‰ Doln˘ & Dan Bárta

Ale‰ Doln˘ Dan Bárta Martin Waldhauser Otakar Holu‰a Lubomír Hanel Robert Lízler

âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Vla‰im 2007

VÁ Î K Y â E S K É R E P U B L I K Y / T H E D R A G O N F L I E S O F T H E C Z E C H R E P U B L I C E k o l o g i e , o c h r a n a a r o z ‰ í fi e n í / E c o l o g y, C o n s e r v a t i o n a n d D i s t r i b u t i o n

VáÏky jako kofiist predátorÛ Predaãní tlak vyvíjen˘ na váÏky, zejména na jejich larvy, je jedním z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ ovlivÀujících jejich hojnost a v˘skyt. Hlavními predátory larev jsou ryby; u nás vzhledem k tradici rybochovn˘ch aktivit zejména kapr obecn˘ (Cyprinus carpio), ale také dal‰í ryby, aÈ uÏ reofilní, nebo stagnikolní, jako jsou stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), karas stfiíbfiit˘ (Carassius gibelio), perlín ostrobfiich˘ (Scardinius erythrophthalmus), úhofi fiíãní (Anguilla anguilla), okoun fiíãní (Perca fluviatilis), candát v˘chodní (Sander volgensis) a mnohé dal‰í (BARU· & OLIVA et al. 1995; CASE et al. 2005; NEMJO 1990; WILDERMUTH 1994). Obecnû lze konstatovat, Ïe larvy váÏek jsou zastoupeny v potravû ryb zejména u druhÛ Ïivících se bentosem. Obvykle v‰ak jde jen o doplÀkovou sloÏku jejich potravy. Pouze tam, kde je vy‰‰í abundance larev váÏek a ty jsou navíc dobfie dostupné, se na nû ryby specializují. Nejvût‰í predaãní tlak v na‰ich podmínkách se vytváfií v rybnících s intenzivním chovem ryb, pfieváÏnû kapra obecného. Následkem vysok˘ch hustot ryb star‰ích roãníkÛ (K2, K3) klesá diverzita váÏek velmi v˘znamnû, nûkdy i fiádovû. Diverzita a populaãní denzity odonatocenóz v tûchto biotopech jsou vlivem nadmûrné rybí obsádky sniÏovány také v dÛsledku omezování dostupnosti potravy pro váÏky. DÛsledky predace na populace na‰ich reobiontních váÏek v fiíãních systémech nebyly dosud dostateãnû probádány. Je v‰ak pravdûpodobné, Ïe mohou b˘t na nûkter˘ch lokalitách obdobnû v˘znamné jako ve vodách stojat˘ch. Zvlá‰tû lososovité ryby, jako jsou pstruh obecn˘ (Salmo trutta), pstruh duhov˘ (Oncorhynchus mykiss), siven americk˘ (Salvelinus fontinalis), lipan podhorní (Thymallus thymallus) i dal‰í ryby tekoucích vod Ïivící se pfieváÏnû vodními bezobratl˘mi, vãetnû bentosu, jsou schopné vyhrabávat larvy váÏek ze dna a konzumovat je. U drska vût‰ího (Zingel zingel) v místech poãetného v˘skytu larev klínatek (Gomphus sp.) tento typ potravy dokonce v˘raznû pfievaÏoval (GHERACOPOL et al. 1970). Larvy váÏek uplatÀují propracované ochranné ãi obranné strategie vÛãi vlivu predátorÛ (JOHANSSON 1993). Základ tûchto strategií spoãívá jednak ve zmûnách chování napfi. v omezení aktivity, poziãních pfiesunech, zpomalování vlastních loveck˘ch aktivit

Fig. 20

Ophiogomphus cecilia, Gomphus flavipes; Merops apiaster. Klínatky ulovené vlhou pestrou (vlevo)/Mature gomphids preyed on by European bee-eater (left).

Fig. 21

Predace mravencÛ v˘znamnû zvy‰uje mortalitu váÏek bûhem jejich promûny (vpravo)/Predation of ants contribute directly to mortality during emergence (right).

40

Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.

Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y

Dragonflies of the Czech Republic

Fig. 22

Plazi patfií ke vzácnûj‰ím predátorÛm váÏek, napfi. je‰tûrka obecná – Lacerta agilis (vlevo)/Adult dragonflies are seldom captured by reptiles, e.g lizard Lacerta agilis (left).

Fig. 23 Znakoplavky a dal‰í dravé vodní plo‰tice napadají váÏky pohybující se po vodní hladinû nebo pfii kladení vajíãek pod vodou (vpravo)/Notonectids and other predatory Hemiptera prey on adult odonates that alight on the water surface or fall to underwater oviposition (right).

a jednak ve zmûnách mikrostanovi‰tû opu‰tûním rizikovûj‰ích míst a pfiemístûním se do prostfiedí s dostatkem úkrytÛ apod. U sfagnofilního druhu Leucorrhinia dubia byl navíc prokázán soulad mezi zbarvením jeho larev a barvou osídleného porostu ra‰elininíku (Sphagnum spp.), od zelené pfies hnûdou aÏ po ãervenou (HENRIKSON 1993). Vedle etologick˘ch adaptací existují i morfologická opatfiení zamezující útokÛm ãi sniÏující úspû‰nost predaãního chování ryb. V˘zkum rodu Leucorrhinia v souvislosti s tím prokázal rozdílnou úãinnost mechanické ochrany jednotliv˘ch druhÛ v závislosti na podobû a velikosti hfibetních a postranních trnÛ larev. Bylo zji‰tûno, Ïe druh s nejvût‰ími trny (L. albifrons) je schopen odrazit vût‰inu útokÛ predátorÛ smûfiujících na larvu zezadu, zatímco druh s nejkrat‰ími trny (L. rubicunda) byl schopen odrazit takto smûfiovan˘ch útokÛ signifikantnû ménû. Tolerance vzhledem k pfiítomnosti ryb na stanovi‰ti v rámci tohoto rodu stoupá úmûrnû s velikostí ochrann˘ch trnÛ larev. Nejménû tolerantní jsou druhy L. rubicunda a L. dubia, které mají trny velmi málo vyvinuté. Druh L. dubia na rozdíl od ostatních zástupcÛ rodu navíc nedisponuje Ïádn˘m specifick˘m ochrann˘m chováním vzhledem k rybím predátorÛm (HENRIKSON 1988). K rybám sná‰enlivûj‰í je druh L. pectoralis se stfiední délkou ochrann˘ch trnÛ. Nejlep‰í schopnost vzdorovat predaãnímu tlaku ryb, a tedy i nejvût‰í toleranci mají L. caudalis a L. albifrons, které se vyznaãují velmi siln˘mi a dlouh˘mi hfibetními i postranními trny. Nepfiekvapí proto, Ïe délka a velikost trnÛ jednotliv˘ch druhÛ rodu koreluje s pfiítomností resp. nepfiítomností ryb na místech jejich v˘skytu. U druhÛ s lep‰í morfologickou obranou v‰ak byla zji‰tûna niωí frekvence modelÛ chování, které vedou k eliminaci útokÛ ryb a naopak. Ochrano-obrann˘ systém váÏek rodu Leucorrhinia má tedy z ekologického hlediska ãasto blízko ke strategii vykazující negativní korelaci mezi obrann˘m chováním a morfologickou ochranou (MIKOLAJEWSKI & JOHANSSON 2004). Jin˘ v˘zkum orientovan˘ na tutéÏ problematiku a tent˘Ï rod váÏek, konkrétnû druh L. caudalis, prokázal, Ïe není dÛleÏitá pouze délka a síla ochrann˘ch dorzálních a laterálních trnÛ, ale Ïe stejnû v˘znamnou skuteãností je jejich spoleãná pfiítomnost. Byl-li v rámci experimentu u zkouman˘ch exempláfiÛ jeden z obou typÛ trnÛ odstranûn, klesla úãinnost ochrany tûchto larev aÏ o 60 %. V˘sledky studie dále ukázaly, Ïe o úspû‰né ochranû larev pfii stfietu s rybím predátorem nerozhoduje dominantnû velikost tûla larvy, ale právû charakter morfologické ochrany (MIKOLAJEWSKI & ROLFF 2004).

(Ale‰ Doln˘)

Základní charakteristika fiádu váÏky (Odonata)

41

Souhrnn˘ pfiehled nálezÛ jednotliv˘ch druhÛ Následující tabulka (Tab. 5), doplnûná celkov˘m poãtem lokalit a poãtem nálezÛ daného druhu, zobrazuje poãet obsazen˘ch kvadrátÛ jednotliv˘mi druhy. Mapky a texty vztahující se k jednotliv˘m druhÛm pak obsahují podrobnûj‰í informace, vãetnû ãasového rozloÏení nálezÛ.

Tab. 5 Poãet nálezÛ, lokalit, kvadrátÛ jednotliv˘ch druhÛ váÏek a podíl z celkov˘ch poãtÛ analyzovan˘ch kvadrátÛ. The numbers of findings, localities and quadrates of individual species and their share of the total number of analysed quadrates. Celkov˘ podíl – podíl z celkového poãtu 659 kvadrátÛ [%]; podíl z pokrytí – podíl z celkového poãtu obsazen˘ch kvadrátÛ 593 [%]. Total share – the share of the total sum of 659 quadrates [%]; coverage share – the share of the total sum of 593 quadrates covered with odonatological data [%].

Počet nálezů Number of findings

Počet lokalit Number of localities

Počet čtverců Number of quadrates

Celkový podíl Total share %

Podíl z pokrytí Coverage share %

Calopteryx splendens

1946

1110

303

46

51,1

C a l o p t e r y x v i rg o

1874

1133

327

49,6

55,1

837

440

143

21,7

24,1

72

34

17

2,6

2,9

3

3

3

0,5

0,5

30

20

7

1,1

1,2

4864

2165

428

64,9

72,2

402

248

91

13,8

15,3

39

19

12

1,8

2

Enallagma cyathigerum

3683

1741

422

64

71,2

E r y t h ro m m a n a j a s

1613

799

248

37,6

41,8

druh/species

Coenagrion hastulatum Coenagrion lunulatum C o e n a g r i o n m e rc u r i a l e Coenagrion ornatum Coenagrion puella Coenagrion pulchellum Coenagrion scitulum

466

290

120

18,2

20,2

Chalcolestes viridis

1517

823

282

42,8

47,6

Ischnura elegans

4362

1983

410

62,2

69,1

Ischnura pumilio

993

619

247

37,5

41,7

Lestes barbarus

589

383

189

28,7

31,9

Lestes dryas

596

363

181

27,5

30,5

23

16

10

1,5

1,7

3085

1488

393

59,6

66,3

628

297

125

19

21,1

E r y t h ro m m a v i r i d u l u m

L e s t e s m a c ro s t i g m a Lestes sponsa L e s t e s v i re n s

11

1

1

0,2

0,2

Platycnemis pennipes

3763

1885

381

57,8

64,2

Pyrrhosoma nymphula

2270

1202

311

47,2

52,4

Sympecma fusca

1064

555

208

31,6

35,1

47

35

10

1,5

1,7

Nehalennia speciosa

Sympecma paedisca

114

Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.

Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y

Dragonflies of the Czech Republic

Počet nálezů Number of findings

Počet lokalit Number of localities

Počet čtverců Number of quadrates

Celkový podíl Total share %

Podíl z pokrytí Coverage share %

321

183

82

12,4

13,8

32

15

6

0,9

1

Aeshna cyanea

3539

1696

397

60,2

66,9

Aeshna grandis

1507

876

273

41,4

46

756

332

118

17,9

19,9

1504

875

260

39,5

43,8

93

45

10

1,5

1,7

381

177

80

12,1

13,5

18

13

13

2

2,2

druh/species

Aeshna affinis Aeshna caerulea

Aeshna juncea Aeshna mixta A e s h n a s u b a rc t i c a Anaciaeschna isosceles Anax ephippiger

2028

1016

309

46,9

52,1

Anax parthenope

429

208

104

15,8

17,5

Anax imperator

B r a c h y t ro n p r a t e n s e

247

128

55

8,3

9,3

C o rd u l e g a s t e r b i d e n t a t a

298

205

73

11,1

12,3

C o rd u l e g a s t e r b o l t o n i i

439

290

112

17,0

18,9

1460

717

216

32,8

36,4

C o rd u l i a a e n e a

392

200

100

15,2

16,9

Epitheca bimaculata

29

27

14

2,1

2,4

Gomphus flavipes

65

40

24

3,6

4

1

1

1

0,2

0,2

C ro c o t h e m i s e r y t h r a e a

Gomphus pulchellus

549

349

138

20,9

23,3

L e u c o r r h i n i a a l b i f ro n s

99

32

20

3,0

3,4

Leucorrhinia caudalis

3

3

3

0,5

0,5

Gomphus vulgatissimus

Leucorrhinia dubia

703

228

74

11,2

12,5

Leucorrhinia pectoralis

875

259

96

14,6

16,2

Leucorrhinia rubicunda

420

113

44

6,7

7,4

2902

1480

355

53,9

59,9

99

31

15

2,3

2,5

2328

996

292

44,3

49,2

O n y c h o g o m p h u s f o rc i p a t u s

172

102

69

10,5

11,6

Ophiogomphus cecilia

641

336

96

14,6

16,2

Orthetrum albistylum

785

386

125

19

21,1

Orthetrum brunneum

218

126

64

9,7

10,8

L i b e l l u l a d e p re s s a Libellula fulva Libellula quadrimaculata

3105

1553

360

54,6

60,7

Orthetrum coerulescens

210

98

45

6,8

7,6

Somatochlora alpestris

175

91

27

4,1

4,6

S o m a t o c h l o r a a rc t i c a

125

47

29

4,4

4,9

Somatochlora flavomaculata

177

83

34

5,2

5,7

2

1

1

0,2

0,2

Somatochlora metallica

1618

991

310

47

52,3

Sympetrum danae

1688

824

277

42

46,7

71

47

33

5

5,6

Sympetrum flaveolum

977

601

226

34,3

38,1

Sympetrum fonscolombii

182

133

81

12,3

13,7

74

52

31

4,7

5,2

210

105

58

8,8

9,8

3621

1746

383

58,1

64,6

550

300

118

17,9

19,9

3204

1650

415

63

70

74099

7255

593

89,7

100

Orthetrum cancellatum

Somatochlora meridionalis

S y m p e t r u m d e p re s s i u s c u l u m

Sympetrum meridionale Sympetrum pedemontanum Sympetrum sanguineum Sympetrum striolatum Sympetrum vulgatum



Základní biostatistické hodnocení sezonnû fenologické aktivity dospûlcÛ váÏek podle dekád shrnují následující grafy s tabelárním pfiehledem.

Fig. 55 A, B, C Grafické zobrazení (boxploty) a biostatistické hodnocení sezonnû fenologické aktivity dospûlcÛ váÏek na území âR podle dekád (druh Coenagrion mercuriale nehodnocen z dÛvodu údajové nedostateãnosti). Grafic presentation (boxplots) and biostatistical evaluation of seasonal-phenological imago activity in the Czech Republic territory (Coenagrion mercuriale – non-anlalysed, data insufficiency).

A – váÏky podfiádu Zygoptera/Dragonflies of the suborder Zygoptera

ten-days period

dekáda druh

1

2

3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 min

q(0,25)

median mean

q(0,75)

max

n

Calopteryx splendens

12

16

18

18,68

21

28

15 696

Calopteryx virgo

13

17

18

18,77

20

27

16 103

Coenagrion hastulatum

12

15

16

16,59

17

24

12 405

Coenagrion lunulatum

13

14

15

14,58

15

18

1 979

0

0

0

0

0

0

0

Coenagrion ornatum

15

18

18

18,14

18

21

71

Coenagrion puella

12

16

17

17,39

19

28

121 208

Coenagrion pulchellum

13

14

15

15,48

17

25

2 533

Coenagrion scitulum

14

17

17

17,24

17

21

7 428

Enallagma cyathigerum

12

17

20

19,56

22

29

45 392

Erythromma najas

12

16

17

17,41

18

27

22 732

Erythromma viridulum

15

20

20

20,28

20

28

15 724

Chalcolestes viridis

15

21

23

22,79

25

32

7 969

Ischnura elegans

10

17

19

19,37

22

30

51 116

Ischnura pumilio

12

16

20

19,27

22

28

4 513

Lestes barbarus

15

17

20

19,94

22

28

3 778

Lestes dryas

14

17

19

19,72

22

29

9 279

Lestes macrostigma

20

21,5

23

22,00

23

23

3

Lestes sponsa

11

18

20

20,17

22

29

39 576

Coenagrion mercuriale

Lestes virens

15

22

24

23,71

26

31

3 644

Nehalennia speciosa

17

17

19

18,71

20

20

77

Platycnemis pennipes

13

16

19

18,90

21

28

65 891

Pyrrhosoma nymphula

10

15

16

16,48

18

27

24 023

8

13

15

16,39

20

31

6 341

11

15

16

17,86

22

24

229

min

q(0,25)

median průměr

q(0,75)

max

n

Sympecma fusca Sympecma paedisca species

I

III

II

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

n – počet nálezů number of records

XII

Jarní aspekt/Spring aspect

q(0,25), q(0,75) – spodní (horní) hranice mezikvartilového rozpětí the low (upper) limit of interquartile range

Jarní až letní aspekt/Spring to summer aspect Letní aspekt/Summer aspect

min (max) – nejranější (nejpozdnější) dekáda s výskytem druhu the earliest (latest) decade with specie’s occurrence

Letní až pozdně letní aspekt/Summer to late summer aspect

průměr mean

Pozdně letní aspekt/Late summer aspect

medián – obvyklý vrchol výskytu median – the common peak of occurrence

Pozdně letní až podzimní aspekt/Late summer to autumn aspect

časné (pozdní) nálezy – dekády s 25 % nálezů early (late) records – decades with 25% of occurence

Celoroční výskyt (s hibernujícími dospělci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes)

obvyklý výskyt (mezikvartilové rozpětí) – dekády s 50 % nálezů frequent occurrence (interquartile range) – decades with 50% of records extrémní hodnoty, vzácná pozorování extreme values, outlier observations

12 4

XI

měsíc

month

Fenologicky nevyhraněné druhy/Fenologically non-specialized species Nehodnocené druhy (nedostatek údajů)/Non-evaluated species (data insufficiency)

Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.

Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y

Dragonflies of the Czech Republic

B – váÏky podfiádu Anisoptera – ãást 1., ãeledi Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae a Gomphidae Dragonflies of the suborder Anisoptera – part 1., families Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae and Gomphidae

ten-days period

dekáda druh

1 2

3 4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 min

q(0,25)

median mean

q(0,75)

max

n

Aeshna affinis

16

20

22

21,18

23

28

995

Aeshna caerulea

17

20

22

21,44

23

26

222

Aeshna cyanea

12

21

23

22,45

24

32

10 716

Aeshna grandis

13

20

22

21,63

23

29

2 831

Aeshna juncea

16

21

22

22,47

24

30

2 595

Aeshna mixta

16

23

24

24,19

25

30

4 868

Aeshna subarctica

16

21

23

22,46

24

27

511

Anaciaeschna isosceles

12

16

17

16,99

18

23

957

Anax ephippiger

15

18

18

18,25

19

19

125

Anax imperator

12

17

19

18,76

20

27

5 761

Anax parthenope

13

17

18

18,57

20

27

1 238

Brachytron pratense

13

15

15

15,56

16

23

524

Cordulegaster bidentata

14

18

20

20,01

21

29

908

Cordulegaster boltonii

14

19

20

20,41

22

28

1 208

Cordulia aenea

12

15

17

16,73

18

27

4 892

Epitheca bimaculata

13

15

15

15,32

16,5

18

31

Gomphus flavipes

15

17

17

18,37

20

25

652

Gomphus pulchellus

22

22

22

22

22

22

1

Gomphus vulgatissimus

13

16

17

16,73

18

25

2 971

Onychogomphus forcipatus

15

17

19

18,69

20

25

862

Ophiogomphus cecilia

15

17

20

19,46

21

29

6 623

Somatochlora alpestris

16

19

20

20,03

21

24

634

Somatochlora arctica

14

20

21

21,41

24

27

657

Somatochlora flavomaculata

17

19

20

20,44

21

26

488

Somatochlora meridionalis

20

20

20

20

20

20

5

Somatochlora metallica

14

18

20

20,24

22

28

3 222

min

q(0,25)

median průměr

q(0,75)

max

n

species

I

II

III

IV

month

n - počet nálezů number of records q(0,25), q(0,75) - spodní (horní) hranice mezikvartilového rozpětí the low (upper) limit of interquartile range min (max) - nejranější (nejpozdnější) dekáda s výskytem druhu the earliest (latest) decade with specie’s occurrence

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII měsíc

Jarní aspekt/Spring aspect Jarní až letní aspekt/Spring to summer aspect Letní aspekt/Summer aspect Letní až pozdně letní aspekt/Summer to late summer aspect

průměr mean medián - obvyklý vrchol výskytu median - the common peak of occurrence časné (pozdní) nálezy - dekády s 25 % nálezů early (late) records - decades with 25% of occurence obvyklý výskyt (mezikvartilové rozpětí) - dekády s 50 % nálezů frequent occurrence (interquartile range) - decades with 50% of records extrémní hodnoty, vzácná pozorování extreme values, outlier observations

( A . D o l n ˘ , M . Wa l d h a u s e r, D . B á r t a & P. D ro z d )

Pozdně letní aspekt/Late summer aspect Pozdně letní až podzimní aspekt/Late summer to autumn aspect Celoroční výskyt (s hibernujícími dospělci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes) Fenologicky nevyhraněné druhy/Fenologically non-specialized species Nehodnocené druhy (nedostatek údajů)/Non-evaluated species (data insufficiency)

Z á k l a d n í ro z b o r v ˘ s l e d k Û

12 5

bfiehov˘mi porosty. Relativnû ãasto se zde objevují lovící dospûlci ‰ídla Aeshna cyanea, jejichÏ v˘voj se v‰ak uskuteãÀuje mimo tyto toky. Specifické stanovi‰tní poÏadavky má lesklice Somatochlora meridionalis. Preferuje zejména zastínûné, pfieváÏnû lesní potÛãky a úzké potoky. Jedin˘m znám˘m stanovi‰tûm tohoto druhu u nás je úzk˘, zastínûn˘ mûlk˘ pfiíkop (Fig. 61) s pomalu proudící vodou a s bahnit˘m dnem pokryt˘m opadem listí (HOLU·A 2007a,b).

Fig. 59 Bezejmenn˘ potok u Kolince (·umavské PodhÛfií), vegetace pfii bfiezích je útoãi‰tûm pro larvy mot˘lice Calopteryx virgo. Unnamed tributary’s trout stream near Kolinec (The ·umava Foothills), bank vegetation provides shelter of Calopteryx virgo larvae. Fig. 60 âisté, lesní potoky s kamenit˘m aÏ písãit˘m dnem – biotop Cordulegaster boltonii (Rousínovsk˘ potok u Cvikova). Clear, shallow streams with rocky, gravelly or sandy bottoms, running through a somewhat open forest provide habitat for Cordulegaster boltonii (The Rousínovsk˘ Potok Stream near Cvikov). Fig. 61 Úzk˘, zastínûn˘ mûlk˘ pfiíkop s pomalu proudící vodou a s bahnit˘m dnem – unikátní nalezi‰tû druhu Somatochlora meridionalis (Vlachovice-Vrbûtice, Bílé Karpaty). Shallow, slow-flowing rivulet with a muddy bottom shaded by the vegetation – a unique habitat for Somatochlora meridionalis (locality by Vlachovice-Vrbûtice in the Bílé Karpaty Mts.).

¤íãky Tento biotop vzniká spojením nûkolika potokÛ aÏ pstruhov˘ch fiíãek. ·ífika koryta dosahuje pfiibliÏnû 5–10 m. Spád není pfiíli‰ strm˘, dno je tvofieno men‰ími kameny, písãité a ‰tûrkovité úseky jsou ãasté. Dle zoocenologické klasifikace jde o metaritron aÏ hyporitron. Proudivá ãást toku zhruba dvojnásobnû pfievládá nad klidn˘mi úseky. Ti‰iny jsou tedy pomûrnû ãasté a jsou zastoupeny na vût‰ích plochách; místy se tvofií hlub‰í tÛÀky. Dominantním druhem váÏky je mot˘lice Calopteryx virgo. Pfiíbuzná mot˘lice Calopteryx splendens se zde objevuje jen v˘jimeãnû stejnû jako páskovec Cordulegaster boltonii. Z klínatek je nejhojnûj‰í Ophiogomphus cecilia, fiidãeji se objevuje Onychogomphus forcipatus. Také klínatka Gomphus vulgatissimus zde mÛÏe vytváfiet velmi poãetné populace (napfi. Draãice nebo Ko‰tûnick˘ potok v jiÏních âechách), av‰ak jejich denzita b˘vá obvykle niωí neÏ u druhu Ophiogomphus cecilia (Fig. 62).

13 6

Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.

Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y

Dragonflies of the Czech Republic

Fig. 62

Pomaleji tekoucí úseky pfiírodû blízk˘ch fiek s písãit˘m dnem v otevfiené krajinû jsou preferovan˘m biotopem druhu Ophiogomphus cecilia (Plouãnice u âeské Lípy). Relatively slow-flowing river with a sandy bottom in open landscape, an Ophiogomphus cecilia's favourite habitat (The Plouãnice River near âeská Lípa).

Fig. 63 Rychle tekoucí fieky s kamenit˘mi úseky, napfi. Osoblaha ve Slezské níÏinnû, jsou charakteristick˘m prostfiedím pro klínatku Onychogomphus forcipatus. The fast-flowing Osoblaha River with a stony bottom in the Central Polish Lowland geomorphological province, a characteristic habitat of Onychogomphus forcipatus.

¤eky ¤eky mají ‰iroké, zpravidla více neÏ 10 m, a mûlké koryto, ve kterém se stfiídají pefiejnaté a ti‰inové úseky. Bfiehová ãást s ti‰inami nad proudiv˘mi úseky pfievaÏuje. Spád je spí‰e promûnliv˘, obecnû mal˘ a jeho charakter ovlivÀuje dal‰í vlastnosti toku i sloÏení biocenóz. Dno je kamenitopísãité s vy‰‰ím zastoupením detritu. Podle zoocenologické klasifikace jde o epipotamon a metapotamon. Odonatofauna je zastoupena ‰ir‰í skupinou reofilních druhÛ. ¤eky charakterizuje zejména mot˘lice Calopteryx splendens a klínatka Gomphus vulgatissimus (Fig. 64). Je to nበjedin˘ zástupce ãeledi Gomphidae, kter˘ se mÛÏe vyvíjet také ve star˘ch fiíãních ramenech, odstaven˘ch meandrech, zbytcích fiíãních koryt a v dal‰ích aluviálních biotopech charakteru stojat˘ch vod, které jsou více ãi ménû v kontaktu s matefisk˘m vodním tokem. V pefiejnat˘ch úsecích s kamenit˘m dnem dominují dospûlci klínatky Onychogomphus forcipatus (Fig. 63), jejíÏ larvy Ïijí v pomaleji tekoucích úsecích, v blízkosti torrentilních úsekÛ fiek. Epipotamon preferuje také klínatka Ophiogomphus cecilia. V˘znamná je zde je‰tû také pfiítomnost mot˘lice Calopteryx virgo, která v‰ak upfiednostÀuje hyporitronové úseky tokÛ. Naopak pro metapotamon je charakteristická

137

A e s h n a ‰ídlo modré ,

c y a n e a

( M ü l l e r, 1 7 6 4 )

‰idlo modré, ˝agnica sina, Blaugrüne Mosaikjungfer, Blue Hawker (Southern Hawker)

Poznávací znaky dospûlcÛ Aeshna cyanea patfií mezi velké druhy, v rámci rodu mezi nejvût‰í. Základní barva tûla je hnûdá aÏ ãernohnûdá. Hruì je pfieváÏnû ãernohnûdá, av‰ak na boãní stranû pfievládá svítivû zelené zbarvení, podél ‰vÛ jsou ‰iroké hnûdé pruhy. Na pfiední stranû mesepisterna je zcela zfieteln˘, ‰irok˘ zelen˘ antehumerální pruh. Hruì je krátce, fiídce, svûtle aÏ tmavû hnûdû ochlupená a toto ochlupení pfiechází na první zadeãkové ãlánky. Základní barva zadeãku je ãernohnûdá, u samic hnûdá. Na zadeãkov˘ch tergitech druhého aÏ sedmého ãlánku mají samci dva páry skvrn, v pfiední ãásti tergitÛ je ãasto neznatelná zelená obruba, která se na boku tergitu roz‰ifiuje a pfiechází v modrou skvrnu. Skvrny prvního páru mají tvar trojúhelníkÛ nebo men‰ích ãárek, jsou zelené a na boku tergitÛ se mûní do vût‰ích modr˘ch skvrn. Druh˘ pár skvrn je svûtle zelen˘. Na osmém aÏ desátém tergitu se nachází po jedné velké skvrnû. Tyto skvrny jsou jasnû modré. U imaturních samcÛ jsou skvrny bledé, svûtle ‰edoÏluté. U samic jsou v‰echny skvrny na zadeãku zelené. Abdominální pfiívûsky samcÛ mají specifick˘ tvar. Konãí trnem ohnut˘m dolÛ, jsou dvoubarevné, jejich stfiední ãást je svûtlá. Oãi jsou u samcÛ zelené, v horní ãásti s modr˘m leskem, u samic zelené aÏ Ïlutozelené. SloÏené oãi se setkávají v urãité délce, dotyk je del‰í neÏ ‰ífika temene mezi oãima. Kfiídla obou pohlaví jsou ãirá nebo se slab˘m hnûd˘m ãi okrov˘m nádechem (pfiedev‰ím u samic). Nohy jsou ãerné a relativnû krátká pterostigma je tmavû hnûdá aÏ ãerná.

1 cm

1 cm

368

Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.

Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y

Dragonflies of the Czech Republic



MoÏná je zámûna s druhem A. viridis, kter˘ ale doposud není na území âR zji‰tûn. U druhu A. cyanea jsou na boãní stranû ‰iroké tmavé pruhy podél ‰vÛ. Samci mají na zadeãku zelené skvrny, na 8.–10. tergitu se nachází jedna skvrna. Zcela rozdílné jsou abdominální pfiívûsky samcÛ. Zamûnitelné jsou více samice. U druhu A. viridis pfievládá na druhém tergitu zelená barva, na osmém aÏ desátém tergitu jsou dvû samostatné skvrny, které b˘vají u druhu A. cyanea spojeny v jednu skvrnu. Bionomie a fenologie Samice se úãastní ovipozice samostatnû, vybírají si k tomu jakákoliv místa ve vodních biotopech, jako jsou porosty vegetace, kmínky stromÛ, plovoucí vûtve, listy apod. Sedící samice ponofiuje konec zadeãku (asi 5 cm) pod vodní hladinu a klade vajíãka do rostlin ãi na vûtviãky nebo stébla, v nûkter˘ch pfiípadech pfiímo na mokré bahno u bfiehÛ ãi do mechov˘ch pol‰táfiÛ. Larvy jsou stagnikolní, vyvíjejí se dva aÏ tfii roky. ZdrÏují se na vegetaci nebo se pohybují po dnû. Vzhledem ke sv˘m schopnostem se aktivnû pohybují, nûkdy na krátkou vzdálenost mohou kofiist i pronásledovat. Líhnutí probíhá v na‰ich podmínkách obvykle od konce kvûtna do druhé poloviny srpna, s maximem ke konci ãervna a v ãervenci. Exuvie mohou b˘t nalézány je‰tû koncem mûsíce záfií (22. 9. 2003, L. Babiánková leg.). Imaga se zpravidla vyskytují od konce kvûtna, v˘jimeãnû dfiíve (nejranûj‰í zji‰tûní 26. 4. 2003, M. Oppeltová leg.) aÏ do poãátku listopadu (14. 11. 2006, A. Doln˘ leg.). TûÏi‰tû doby letu (80 % nálezÛ) pfiipadá na mûsíc ãervenec a první dekádu srpna. Samci jsou teritoriální, velice agresivnû zahánûjí jiné samce i jiné druhy váÏek. Po zahánûní, které provádûjí do velk˘ch v˘‰ek a daleko od vodních biotopÛ nad koruny okolních lesních porostÛ, se vracejí zpût. Pfii lovu a hledání samic samci létají ve v˘‰ce 20–50 cm a patrolujícím letem pátrají po samici. Po útoku na ni spojeni v tandemu odlétají do korun stromÛ,

1 cm

1 cm

Insecta

Odonata

Anisoptera

Aeschnidae

Aeshna

Aeshna cyanea

(Otakar Holu‰a)

369



kde zavû‰eni v páfiicím kole páfiení pokraãuje desítky minut aÏ 1,5 hodiny. Nûkdy samci loví aÏ do soumraku nebo i bûhem slab˘ch de‰ÈÛ. Také samice kladou bûhem soumraku ãi pfii ‰patném poãasí. Imaga ãasto zalétávají daleko od vody, a tak osidlují nové biotopy. 0–0,9 % 1–4,9 %

Nároky na stanovi‰tû

5–14,9 %

A. cyanea je euryekní druh osidlující témûfi v‰echny typy

15–29,9 %

stojat˘ch vod a vyvíjející se také v pomalu tekoucích vodách. Hojnû

30–49,9 %

ob˘vá rÛzné typy vodních biotopÛ antropogenního pÛvodu, kanály,

50–100 %

pfiíkopy vãetnû dÛlních odkali‰È, zahradních bazénÛ ãi tÛní a ob˘vá i doãasné plytké tÛnû vzniklé na lesních cestách. Druh se vyskytuje rovnûÏ ve v‰ech typech ra‰elini‰tních vod, a to i v horsk˘ch vrchovi‰tích s velmi kyselou vodou. Nachází se i v silnû zneãi‰tûn˘ch vodách. Chybí pouze v rychleji tekoucích vodách, av‰ak i u tûch je moÏné zaznamenat v˘skyt imag. Tento druh pfies nízké nároky na charakter biotopu dává pfiednost mezotrofním plytk˘m vodám

Sezonní fenologie – líhnutí (uvnitfi) a letová aktivita (vnû). Seasonal fenology – emergence (inside) and flying activity (outside).

s bohat˘mi porosty vegetace, napfi. Carex sp. nebo Juncus sp., Typha latifolia, T. angustifolia.

Log procentuálního zastoupení hyps. stupÀÛ. Log relative occurrence of hypsometric zones.

m

Také vzhledem k nadmofiské v˘‰ce je tento druh eurytopní, vyskytuje se od nejniωích poloh, napfi. Dûãín, Labe (130 m n. m.), po nejv˘‰e poloÏené vodní

1500

biotopy na území âR, jak˘mi jsou Úpské ra‰elini‰tû (1420 m n. m.) a dal‰í ra‰elinné

1400

ãi jiné biotopy v Krkono‰ích i ostatních nejv˘‰e poloÏen˘ch horách. V Alpách

1300

se objevuje také ve v˘‰kách aÏ po 2080 m n. m.

1200

Larvy Ïijí mezi ponofien˘mi ãástmi submerzních a emerzních rostlin. Jsou velmi pohyblivé, proto se ãasto pohybují i po dnû. Exuvie se nacházejí

1100

na vynofien˘ch ãástech rostlin v pfiíbfieÏních partiích nad vodní hladinou nebo 1000

na kmenech stromÛ u bfiehÛ, obvykle ve v˘‰ce do 50 cm, nebo ve vzdálenostech do nûkolika decimetrÛ od bfiehové ãáry. V nûkter˘ch pfiípadech se nachází

900

nûkolik exuvií vedle sebe.

800 700 600 500 400

V˘skyt podle nadmofiské v˘‰ky vzhledem k pomûrnému zastoupení hypsometrick˘ch stupÀÛ na celkové plo‰e âR. Distribution compared to see levels with regard to proportional representation of hyspometric degrees in the CR.

300 200 100

370

Ale‰ Doln˘, Dan Bárta et al.

Vá Ï k y â e s k é re p u b l i k y

Dragonflies of the Czech Republic

Areál Evropsk˘ druh, jehoÏ areál zahrnuje západní a stfiední Evropu, na v˘chod zasahuje aÏ po Ural. Na západû se areál táhne od Portugalska a ·panûlska, zabírá celou Anglii, jiÏní Skotsko, na severu jiÏní Norsko, jiÏní tfietinu ·védska a jiÏní polovinu Finska. Na jihu zasahuje aÏ po severní Sicílii, na jihov˘chodû vybíhá na Balkánsk˘ poloostrov do Srbska a západního Bulharska a zaujímá pfieváÏnou ãást území Rumunska. Samostatná arela se nachází v evropské ãásti a v severní ãásti Turecka. Izolované populace jsou známy ze severního AlÏírska. Roz‰ífiení v âR V‰udypfiítomn˘ druh, kter˘ se vyskytuje ve v‰ech ãástech âeské republiky. Jedna z na‰ich nejhojnûj‰ích váÏek. OhroÏení Druh není na území âR ohroÏen a nevyÏaduje Ïádnou zvlá‰tní ochranu.

ASKEW 2004; DIJKSTRA & LEWINGTON 2006; MERRITT et al. 1996; RAAB et al. 2006; WILDERMUTH et al. 2005.

poãet nálezÛ/number of findings – 3539 poãet lokalit/number of localities – 1696 celkov˘ podíl/total share – 60,2 % podíl z pokrytí/coverage share – 66,9 %

poãet kvadrátÛ/number of quadrates – 397

38 39 4 0 41 42 43 44 4 5 46 47 48 49 5 0 51 52 53 54 5 5 56 57

49 50 51

100 km

52 53

58

54

59 60 6 1

55

62 63 6 4

56 57

65 66 67 68

58 59

69 70 71 72

60

20 km

61 62

73 74 75 76 77 78 79

63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 << 1949

73 74

1950 –- 1989 1989 1950

1990 –- 2007 2007 1990

Insecta

Odonata

Anisoptera

Aeschnidae

Aeshna

Aeshna cyanea

(Otakar Holu‰a)

371

Aeshna cyanea 씹

Aeshna cyanea 씸 395

Related Documents

Odonata Leaflet
December 2019 8
Odonata-35.pdf
April 2020 6
Leaflet
November 2019 96
Leaflet
December 2019 101
Leaflet
April 2020 64
Lucanus Leaflet
December 2019 21

More Documents from "Taita Publishers"

Lucanus Leaflet
December 2019 21
Odonata Leaflet
December 2019 8
Chias Leaflet
December 2019 10
Manticora Leaflet
December 2019 6
Julodis Leaflet
December 2019 6
Vol1_book
December 2019 7