Ire

„My, lidé moderní doby, nejsme ve středu věcí, pravdy, ale bloudíme v zóně, v bludném kruhu.“ (Guillaume Apollinaire)

Zamyšlení O co de? De o to se zamyslet nad výrokem výše, je to úsměvné-píši tady o něco, co má odpovídat citátu nahoře, není to úsměvné? Ne není, protože nezamyslet se nad tímto výrokem by byl zločin... A tak píši o tomto zázračném výroku, který sedí téměř pokaždé na každou dobu, každé místo i každou příležitost... Stejně jako decentní oblek, také si ho můžete vzít kamkoli i na mýdlovou párty o rok mladší spolužačky... Ale je to hloupost, můžeme to udělat, ale neuděláme to, třeba ano, ale budeme toho brzy litovat, ledaže bychom ten oblek chtěli zničit, stejně jako když tento výrok pravíte na rokovém koncertě, kde vás nikdo neposlouchá, taky ho zničíte stejně jako oblek na mýdlové párty o rok mladší spolužačky. Takže už víme, že ho nesmíme ničit, pouze šířit dál a to je zásluhy hodný čin a to je to o co nám právě jde, mít zásluhy, řekneme to ve správnou dobu, na správném místě a dokonce i ke správné příležitosti, ale co ti ostatní, vědí co s tímhle moudrem mají dělat, kromě zamyšlení nad obsahem (to každopádně) a máme to, ten dotyčný chce zapůsobit na nějakou dívku na taneční zábavě k výročí založení vesnice ve které žije a hle, výrok byl vykřičen do prázdna, jak kvůli tomu, že slečna je nymfomanka a jediné co jí zajímá je jeho chlouba a také protože má vypito tolik, že by s tím dojela v autě na ethanol až na blízký východ (obrazně řečeno), takže ho kompletně ignoruje, kromě jeho těla (které už vidí naprosto bez svršků) a také pro hladinu alkoholu, která překračuje hranici zápalnosti (zápalnost by jí šla i za střízliva), takže výrok umírá, ztrácí se v reji zvuků dechovky, hospodského, mysliveckých polobotek a lehce

podnapilých tanečníků. Výrok umírá, a zapříčinili jsme to zase my, neměli jsme ho říkat někomu, kdo ho použije k získání podnapilé nymfomanky, ano, je to strašné, buď ho nešíříme a zaniká anebo ho šíříme a také zaniká, ano třeba si můžeme vybrat jedince, kteří ho budou ŠÍŘIT, ale jak víme jestli ho i další budou ŠÍŘIT, a jsme v zamotaném kruhu, může mít malý, ale i velký poloměr, záleží na výběru jedince, a jeho výběru a tak dále, ale je jen malá pravděpodobnost, že se výrok bude ŠÍŘIT, ale je tu, proto má výrok chybu je téměř pravdivý, ale může se zmýlit, obecně přicházejí další a další objevy, které nás vytrhují z kruhu, a proto nesouhlasím. Samuel Č. Muhsin 22.5.07