Trzni Ekonomika

Ekonomika a podnikání Tržní ekonomika

Ing. Karel Vá a St ední škola p írodov dná a zem d lská Nový Ji ín

St ední škola p írodov dná a zem d lská Nový Ji ín

Tématický plán p edm tu ekonomika a podnikání Úvod do ekonomie Základní ekonomické kategorie Podniková ekonomika Základní ekonomické systémy Tržní ekonomika

Tržní ekonomika Trh Tržní subjekty a vazby - základními subjekty trhu jsou: – – – –

– – –

Domácnosti (obyvatelstvo) Podniky Stát Stát (státní správa, vláda) - vládní p íjmy a vládní výdaje

Zjednodušené schéma tržního kolob hu Rozd lení trh Druhy kapitálového výnosu nájemné úrok zisk

zp t na obsah

Rozd lení trh Z hlediska p edm tu prodeje a koup Z územního hlediska rozlišujeme trh: Podle množství druh zboží rozlišujeme:

zp t na obsah

Rozd lení trh z hlediska p edm tu prodeje a koup – Trh produkt – Trh výrobních zdroj D chody

– Trh práce

Mzda Není-li na trhu dostatek pracovních sil mají firmy nap . tyto možnosti: Pokud pracovní síla není využita, vzniká nezam stnanost. V zásad rozlišujeme:

– Trh p dy (p írodních zdroj ) – Trh kapitálu hmotný kapitál finan ní trh (finan ní kapitál)

zp t na obsah

Trh je místo, kde se nakupuje a prodává, kde dochází ke sm n zboží za peníze je obecné ozna ení místa, kde se st etává nabídka s poptávkou (prodávající a kupující) je místem st etávání a vzájemného p sobení tržních subjekt vznikal postupn zdokonaloval se rozvojem d lby práce a sm ny, má adu podob zp t na obsah

Domácnosti (obyvatelstvo) na trhu produkt (statk a služeb) vystupují jako kupující na trhu výrobních zdroj (faktor ) vystupují jako prodávající, protože jsou vlastníky výrobních zdroj (VZ) - práce, p dy a kapitálu VZ prodávají podnik m, aby za získané d chody (mzda, renta, úrok) mohly nakupovat statky a služby pot ebné pro uspokojení pot eb - tj. základním cílem jejich ú asti na trhu zp t na obsah

Podniky vyrábí statky a služby za ú elem prodeje na trhu produkt vystupují jako prodávající; p icházejí na trh produkt proto, aby své výrobky p em nily v peníze = tržby na trhu VZ vystupují jako kupující, aby za utržené peníze mohly nakoupit VZ za ú elem opakování výroby cílem jejich ú asti na trhu je dosažení maximálního zisku zp t na obsah

Stát vstupuje na trh jako specifický subjekt, jehož cílem je trh ovliv ovat prost ednictvím svých institucí a zákonodárných orgán ovliv uje trh proto, že se snaží svou inností odstranit n které negativní dopady innosti trhu, které trh sám nevy eší tzv. selhání trhu na trhu m že vystupovat jako prodávající (prost ednictvím státních podnik ) nebo jako kupující (zadáváním státních zakázek, realizací státních nákupu statk a služeb nap . výstavba a nákupy pro r zné ú ady, školy, policii, …) zp t na obsah

Stát (státní správa, vláda) - vládní p íjmy a vládní výdaje Vládní p íjmy (do státního rozpo tu) Nejd ležit jšími a st žejními jsou dan , které odvád jí domácnosti i podniky do státního rozpo tu nap . dan z p íjmu, DPH, da z nemovitostí, apod.

Vládní výdaje (ze státního rozpo tu) do domácností - nap . mzdy zam stnanc m státní správy (státní ú edníci, poslanci, minist i, zdravotníci, u itelé, …), starobní d chody, podpory v nezam stnanost, p ídavky na d ti, sociální p ísp vky (na bydlení, poh ebné, porodné, ...), apod. do podnik - stát poskytuje ú elová dotace (nap . do zem d lství) –stát je vlastníkem n kterých podnik a organizací, a proto se podílí na jejich hospoda ení (nap . nemocnice, státní školy, ...) zp t na obsah

st.výdaje nap . zakázky,dotace

st.výdaje nap . sociální dávky st.p íjmy nap . da ze mzdy

STÁT

st.p íjmy nap . da z p íjm FO

DOMÁCNOSTI

PODNIKY Pen žní výdaje Poptávka

Statky,služby

Tržby z prodeje Trh produkt (stat a služeb)

Statky,služby

Nabídka

D chody (mzda,renta,úrok)

Nabídka

Trh výrobních faktor (p da, práce, kapitál) Finan ní trh

Poptávka Náklady zp t na obsah

Trh produkt podniky zde nabízejí své statky a služby p edstavují nabídku domácnosti p edstavují poptávku, podnik m platí za zakoupené statky a služby; pro podnik jsou tyto platby pen žními p íjmy (tržbami) jeho funkcí je sla ovat nabídku statk a služeb a poptávku po nich a tím zajiš ovat ekonomickou rovnováhu nástrojem jsou ceny (vzájemným p sobením nabídky a poptávky jsou ur ovány ceny a pot ebné množství statk a služeb) uskute uje se na tržištích, v obchodech (zde je zboží fyzicky p ítomno) a na burzách (zde není zboží fyzicky p ítomno nap . obchoduje se s kávou, obilím, ...) zp t na obsah

Trh výrobních zdroj podniky zde vystupují na stran poptávky domácnosti, vystupují na stran nabídky nabízejí práci (svou pracovní sílu), mohou nabízet p du i hmotný kapitál k pronajmutí domácnosti (obyvatelstvo) za nabídnuté a podniky využité VZ dostávají d chody = pen žní p íjmy pro podniky jsou to náklady, tzn. že musí platit za využívání VZ zp t na obsah

D chody souhrnné ozna ení pro všechny p íjmy domácností, které mohou být tvo eny: – – – –

mzdou (podniky platí za práci zam stnance) rentou (je vyplácena vlastník m p dy za její pronájem) úrokem (je vyplácen v itel m za zap j ení pen z) nájmem (je vyplácen vlastník m hmotného kapitálu za jeho pronájem) – dividendami (u a.s. podíly akcioná na zisku)

zp t na obsah

Trh práce je místem, kde lidé nabízejí práci a podniky práci poptávají jeho funkcí je sla ovat nabídku práce a poptávku po ni nástrojem je cena práce tj. mzda, uskute uje se na ú adech práce, prost ednictvím inzerát , internetu, apod. –Nabídka pracovních sil v naší republice je v krátkém asovém horizontu relativn nem nná. Významn jší zm ny v po tu ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou vysledované až v pr b hu delšího období. U nás stejn jako ve vysp lých zemích Evropy, je demografický vývoj nep íznivý. Zmenšuje se po et ekonomicky aktivních obyvatel a nar stá po et obyvatel, kte í nepracují – p edevším v d chodovém v ku. –Poptávka po pracovních silách je dynamicky prom nlivá, tak jak se firmám da í nebo neda í, m že se m nit i v pr b hu pár m síc . –Trh práce je omezený a disproporce mezi nabídkou a poptávkou m že kdykoliv vzniknout. zp t na obsah

Mzda nominální – je vyjád ená v pen zích; je to mzda, kterou si pracovník vyd lal jako zam stnanec, když vynaložil svou pracovní sílu (pro pracovníka je to p íjem, pro firmu je to náklad) reálná – tj. mzda vyjad ující, co si za utržené peníze je pracovník schopen koupit (je vyjád ena množstvím zboží a služeb, které si m žeme v ur itém okamžiku koupit); je to jinými slovy nominální mzda ve vztahu k životním náklad m (je to porovnání k cenové hladin zboží a služeb a má eliminovat vliv znehodnocení pen z – inflaci)

zp t na obsah

Není-li na trhu dostatek pracovních sil mají firmy nap . tyto možnosti: zvyšovat produktivitu práce, tedy zajistit, aby pracovní síla p i vynaložení stejné práce vyrobila více (nap . zavedením nových technologií, zm nou organizace práce, …) povolat pracovní síly ze zahrani í; tyto p esunu však vyžadují mobilitu a ochotu na stran pracovník a také ochotu na stran stát samotných, které se obávají p ist hovalství; z ekonomického hlediska se však na mobilitu pracovních sila a jejich volný pohyb musíme dívat jako na jednozna n kladný prvek a základní ekonomickou tendenci (pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie) zp t na obsah

Pokud pracovní síla není využita, vzniká nezam stnanost. V zásad rozlišujeme: nezam stnanost dobrovolnou – práceschopní lidé dobrovoln nevyužívají svou pracovní sílu a již z jakéhokoli d vodu nezam stnanost nedobrovolnou – lidé, kte í pracovat cht jí, ale práci najít nemohou zp t na obsah

Trh p dy (p írodních zdroj ) nejtypi t jším p írodním zdrojem je p da (pot ebuje ji jak zem d lská a lesní výroba, tak stavebnictví a tím i vlastn všechny ekonomické subjekty, protože pracovníci pot ebují n kde bydlet, firmy pot ebují n kde postavit továrny, sklady a obchody, vláda pot ebuje správní budovy, …) jeho funkcí je sla ovat nabídku p dy a poptávku po ni nástrojem je cena p dy tj. renta je d chod plynoucí z vlastnictví p dy; nabídka je fixní, zm na výše renty je ur ena poptávkou (p íklady renty: výnos z vlastnictví p dy jako stavebního pozemku, výnos z vlastnictví nalezišt drahých kov , …) je zvláštním trhem, protože p da se jiných statk a služeb odlišuje: pevnou alokací (nelze ji p emis ovat, poloha, dostupnost) omezeným rozsahem (nelze ji rozši ovat, p dy je p esn omezené množství) kvalitou tj. její úrodnost se m že v ase m nit podle zp sobu hospoda ení nejv tší objemy obchod probíhají na komoditních burzách, kde se st etává celosv tová nabídka s celosv tovou poptávkou a jsou utvá eny ceny (www.komodity.cz) zp t na obsah

Trh kapitálu (hmotný kapitál) p edm tem obchodování na tomto trhu je hmotný kapitál (kapitálové statky nap . budovy, stavby, stroje,…) jeho funkcí je sla ovat nabídku hmot. kapitálu a poptávku po n m nástrojem je cena kapitálu tj. nájem je výnosem z pronájmu byt , nebytových prostor sloužících k podnikání, r zných stroj , nástroj , za ízení, … Jeho výše je ur ena smlouvou mezi pronajímatelem a nájemcem. obchodování s hmotným kapitálem m že probíhat nap . prost ednictvím veletrh , na základ dodavatelsko odb ratelských vztah , pomocí realitních kancelá í, … zp t na obsah

Finan ní trh (finan ní kapitál) je samostatný trh, kde se st etává nabídka pen z a cenných papír s poptávkou po nich jeho základem je bankovní soustava (banky; pojiš ovny, investi ní fondy, penzijní fondy), burza cenných papír a devizové burzy jeho funkcí je sla ovat nabídku pen z a cenných papír a poptávku po nich nástrojem je cena pen z (cenných papír ) tj. úrok (úroková míra) je výnosem ze zap j eného finan ního kapitálu pen žní prost edky mohou podnik m domácnosti nabízet: – p ímo nap . nákupem cenných papír , které podniky vydávají za ú elem získání pen žních prost edk ; podniky musí dlužnou ástku v dob splatnosti vrátit a navíc zaplatit úroky – podnik m vzr stá náklad a domácnostem vzr stá d chod z úrok – nep ímo prost ednictvím bank, které shromaž ují vklady obyvatel a p j ují takto získané prost edky podnik m, tj. poskytují jim úv r

zp t na obsah

Z územního hlediska rozlišujeme trh místní (nabídka statk a služeb v míst - vesnice, m sto N. Ji ín,..) oblastní, regionální (nabídka statk a služeb ve v tším územním celku, m že pop . týkat krajových "specialit" nap . karlovarské oplatky, moravské sudové víno, ...) národní (je to trh v rámci státu jako celku nap . trh R, …) nadnárodní (p esahuje hranice jednotlivých stát nap . spole ný trh Evropská unie) sv tový = mezinárodní (p edstavuje obchodování v rámci celého sv ta, jedná se o projev globalizace – propojenost všech ekonomik) zp t na obsah

Podle množství druh zboží rozlišujeme: individuální trh je trh jednoho výrobce nebo jednoho spot ebitele díl í trh je trh na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží (trh sportovních bot, trh osobních automobil , trh plnotu ného mléka, apod.) agregátní trh je trh veškerého zboží (celkový trh) v dané ekonomice zp t na obsah

Druhy kapitálového výnosu nájemné majiteli plyne výnos ze zap j eného hmotného kapitálu, výše je podle smlouvy: istý nájem = nájem – náklady na opravy a údržbu je to pasivní využívání kapitálu

zp t na obsah

Druhy kapitálového výnosu - úrok výnos ze zap j ení finan ního kapitálu, je vyjad ován procentickou sazbou ze zap j ené ástky rozlišujeme: nominální úrok (je vyjád en % ze zap j ené ástky) a reálný úrok (od procentní sazby nominálního úroku ode teme ro ní míru inflace, která je také v procentech) je to pasivní využívání kapitálu zp t na obsah

Druhy kapitálového výnosu - zisk je rozdíl mezi výnosy a náklady (p edpoklad V N) sou ástí zisku se stávají i výnosy z jiných VZ, pokud je jejich vlastník využívá k podnikání je cena kapitálu, kterou o ekává vlastník p i aktivním podnikání zp t na obsah