Životopis autora Nejznámější pražský německy píšící spisovatel Franz Kafka 1883-1924 se narodil v židovské rodině obchodníka s galanterním zbožím. Po studiu práv byl zaměstnán v pojišťovně. Přibližně v roce 1917 onemocněl tuberkulózou; měsíc před svými jednačtyřicátými narozeninami v Kierlingu u Vídně nemoci podlehl. Přestože ml jako prozaik blízko k expresionismu, jeho dílo nelze definitivně zařadit k žádnému literárnímu či uměleckému směru. Kafkovy texty prodchnuté náladou strachu, úzkosti a viny, kombinují jasný, vytříbený styl, s mnohoznačnými symboly a groteskní obrazností. Stávají se tak existenciální metaforou – jejich hrdinové, většinou vnitřně osamělí „počestní“ lidé, svádějí nerovný boj s nesrozumitelným světem, s tajemnou, anonymní mocí i s pokřivenými rodinnými vztahy. Právě pro svou mnohovrstevnatost a nejednoznačnost bývá Kafkovo dílo předmětem nejrůznějších výkladů – od psychoanalyticky zaměřených až třeba po politické. Kritičnost k vlastní tvorbě se odrazila k autorově zdrženlivosti vůči publikování. Za Kafkova života vyšly pouze povídky Rozjímání, Topič, Proměna, Ortel, V kárném táboře, Venkovský lékař a – krátce po smrti – Umělec v hladovění. Z pozůstalosti pak Max Brod proti vůli autor uveřejnil romány Proces, Zámek a Amerika (později vycházel pod autentickým názvem nezvěstný) a další povídky (např. Při stavbě čínské zdi).
Bibliografie Kafkova díla Prózy: · Popis jednoho zápasu (fragment rukopisu, 1904) · Svatební přípravy na venkově (fragment rukopisu, 1907) · Rozjímání (1908 - 1912, knižní vydání 1913, 1915) · Topič (1912, knižní vydání 1913, 1916, 1918) · Proměna (1912, čas. vydání 1915, knižní vydání 1916, 1918) · Nezvěstný / Amerika (1912-1914, knižní vydání 1927, krit. vydání ve 2 sv. 1990) · Proces (1914-1915, knižní vydání 1925, krit. vydání ve 2 sv.1983) · V kárném táboře (1914, knižní vydání 1919) · Venkovský lékař (1915-1919, knižní vydání 1919) · Dopis otci (rukopis 1919, vydání 1952) · Zámek (1922, knižní vydání 1926, krit. vydání ve 2 sv. 1982) · Umělec v hladovění (1922-1924, knižní vydání 1924) · Povídky (1909-1924, knižní vydání 1935) · Popis jednoho zápasu (1909-1924, knižní vydání 1936, 1954) · Svatební přípravy na venkově a jiná próza z pozůstalosti (1907-1919, knižní vydání 1953) · Spisy a fragmenty z pozůstalosti I (krit. vydání ve 2 sv. 1992) · Spisy a fragmenty z pozůstalosti II (krit. vydání ve 2 sv. 1993) · Díla vydaná za života tiskem (krit. vydání ve 2 sv. 1996)
1
Deníky a dopisy: · Deníky (knižní vydání 1937 - výbor) · Deníky (1909-1923, knižní vydání 1951, krit. vydání ve 3 sv. 1990) · Dopisy Mileně (1920-1923, knižní vydání 1952, rozšířené 1983) · Dopisy 1902-1924 (1958) · Dopisy Felice a jiná korespondence z doby zásnub (1967) · Dopisy Ottle a rodině (1974) · Dopisy rodičům z let 1922/1924 (1990) Česká knižní vydání: · Starý list (1928) · Sen (1929) · Zpráva pro akademii (1929) · Proměna (1929, 1963, 1990) · Venkovský lékař (1931) · Zámek (1935, nový překlad 1969, 1989, 1997) · Pozorování (výbor, 1946) · Proces (1958, 1965, 1992, 1995, nový překlad 1997) · Amerika (1962, nový překlad pod názvem Nezvěstný 1990) · Povídky (1964, 1983, 1990) · Popis jednoho zápasu (1968, 1991, 1996) · Dopisy Mileně (1968, rozšířené vydání 1993) · Aforismy (1968, 1991) · Dopisy Felice (výbor, 1991) · Obří krtek (1991) · Dopisy Ottle a rodině (1996) · Dopisy otci a jiné nepublikované prózy (1996) · Deníky I (1909-1912) (1997) · Deníky II (1913-1923) (1998) · Franz Kafka _ Max Brod, Přátelství (Korespondence) (1998)
2
Obsah díla Proces Na svém románu Proces začal Kafka pracovat již v roce 1914, prvního vydání se však toto dílo dočkalo až po autorově smrti, roku 1925. Zavádí nás do fantomatického, a přesto přesně viděného světa – do světa, v němž věci odporují logice všedního života a podléhají zákonitostem tíživého snu. Hlavním hrdinou příběhu je Josef K., prokurista prosperující banky a vcelku vážený člověk. Je zvyklý na svou denní rutinu - do práce chodí vždy přesně, pracuje nesmírně pilně a spolehlivě, občas si krátí čas tím, že zajde do vinárny za číšnicí Elsou... V den jeho třicátých narozenin se mu ale celý svět obrátí vzhůru nohama místo jeho bytné paní Grubachové přinášející snídani vejdou do jeho pokoje dva neznámí muži a sdělí mu, že ho přišli zatknout, protože je obžalován záhadným soudem kvůli blíže neurčenému obvinění. . „Nesmíte odejít, jste přece zadržen.“ „Vypadá to tak,“ pravil K. „A pročpak?“ zeptal se potom. „Nejsem tu od toho, abychom vám to říkali. Jděte do svého pokoje a čekejte. Řízení už bylo zahájeno a vy se vše v pravý čas dovíte.“1 (absurdita). Josef K. se vzpírá, protože si není vědom žádného trestného činu, který by spáchal, a tak po rozhovoru a delším naléhání je puštěn do banky, kde může dál pokračovat ve své práci. „K. těch řečí příliš nedbal, toho, že snad dosud má právo volně nakládat se svými věcmi, si příliš necenil, mnohem důležitější mu připadalo zjednat si jasno, jak to s ním vypadá; v přítomnosti těch lidí nemohl však ani přemýšlet, (…)“2.(monstra, byrokracie,) Josef K. stále věří, že se jen stal obětí vtipu a není se čeho obávat. „Bylo mu dobře a věřil, že vše dobře dopadne, službu v bance dnes odpoledne sice zmešká, ale to se při jeho poměrně vysokém postavení snadno omluví. Má na omluvu uvést, jak to skutečně bylo? Měl to v úmyslu. Kdyby mu nevěřili, což bylo v tomto případě pochopitelné, může jako svědka uvést paní Grubachovou nebo i ty dva staré lidi odnaproti, kteří teď asi putují k protějšímu oknu.“ 3 (absurdita, odcizování člověka). „Zde mu to ale nepřipadalo správné, sice se to celé dalo považovat za žert, za hrubý žert, který si z něho z neznámých důvodů, snad proto, že má dnes třicáté narozeniny, ztropili kolegové z banky, bylo to zajisté možné, snad by stačilo, kdyby se těm hlídačům tak trochu vysmál do očí, a oni by se smáli s ním, možná že to jsou posluhové z nároží, dost se jim podobají – přesto byl tentokrát, vlastně už od chvíle, co poprvé spatřil hlídače Franze, odhodlán nevzdat se sebemenší výhody, kterou vůči těm lidem snad má.“4(absurdita) Touto událostí začíná kolotoč celého procesu, který bude trvat skoro rok. K. se nejprve necítí být vinen, ale potřebuje si o své tíživé situaci s někým promluvit. K tomuto účelu volí slečnu Bürstnerovou, jejich rozmluva ale skončí polibkem. K. je s vývojem věcí mezí ním a touto slečnou velmi spokojen, nicméně slečna Bürstnerová se s ním nechce dále vídat, patrně kvůli procesu, který je proti K. veden. 1
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.6 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.7 3 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.10 4 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.7 2
3
Druhý den je K. telefonicky vyrozuměn, že první vyšetřování v jeho věci se bude konat v neděli. Nejprve tam nechce jít, protože je nevinný, potom ale názor změní a odjede do chudé čtvrti, kde se má přelíčení konat. Zasedající soud najde až v podkroví. Potkal ženu soudního sluhy. Ta se tam o všechno starala i o soudcovské knihy – zákoníky. K. do jedné nahlédl. „ „Co všechno musela Markétka vytrpět od svého muže Jeníka“ . „Tak to jsou ty zákoníky, které se tady studují,“ pravil K. „Takoví lidé mě mají soudit.“ 5(absurdita, pesimismu). Sál je plný lidí, které K. nezná a celé vyšetřování je vedeno velmi podivným způsobem. „Na druhém konci sálu, do něhož byl K. doveden, stál na velice úzkém, rovněž přeplněném pódiu stolek postavený napříč a za ním, blízko od kraje pódia, seděl tlustý funící mužík, který se zrovna bavil s někým, kdo stál za ním – ten se loktem opíral o opěradlo židle a nohy měl křížem – a hlasitě se smáli.“ 6 (detailní popisy prostředí, dlouhá a složitá souvětí, odcizování člověka, musí se podrobit byrokracii). K. sám sebe hájí a poprvé poznává, jak složitý je celý byrokratický aparát. „ „Vaše otázka, pane vyšetřující soudce, jestli jsem malíř pokojů – lépe řečeno, vy jste se ani nezeptal, nábrž jste to rovnou o mě tvrdil – je příznačná pro celý způsob řízení, které se proti mně vede.“ 7 (absurdita, monstra – podoba byrokracie). „ „Nejde mi ořečnický úspěch,“ pravil K. po této úvaze, „asi bych ho ani nedosáhl. Pan vyšetřující soudce pravděpodobně mluví mnohem lépe, vždyť to patří k jeho povolání. Já pouze chci, aby se věřejně promluvilo o veřejném zlořádu. Poslyšte: Asi před deseti dny jsem byl zatčen, to zatčení samo o sobě je k smíchu, ale to sem teď nepatří. Byl jsem časně z rána přepaden v posteli, možná že měli rozkaz – podle toho, co říkal vyšetřujjící soudce, to není vyloučeno – zatknout nějakého malíře pokojů, který je zrovna tak nevinen jako já, ale vybrali si mne.“ 8 (absurdita, byrokracie, odcizování člověka). Když několik dní nato zůstane v práci déle než obvykle, tak při pozdním odchodu domů zjistí, že v komoře s harampádím jsou mrskačem trestáni dva hlídači, Willem a Franz, kteří jej tenkrát přišli zatknout. „ „Pane! My máme být zmrskáni, protože sis na nás stěžoval u vyšetřujícího soudce.“ A teprve teď K. poznal, že to opravdu jsou hlídači Franz a Willem a že ten třetí drží v ruce metlu, aby je zmrskal. „Nuže,“ pravil K. a upřeně na ně pohlédl, „já jsem si nestěžoval, řekl jsem jenom, jak se to v mém bytě zběhlo.“ 9 (absurdita, byrokracie). Snaží se mrskače přemluvit, aby hlídače netrestal, protože cítí, že trest nezaslouží oni, ale vyšší úředníci, od kterých přichází rozkazy. Mrskač se ale nenechá zviklat. Druhý den se výjev v komoře opakuje a od této doby se značně mění postoj K. k jeho procesu. „Myšlenka na proces ho už neopouštěla. Kolikrát již uvažoval jestli by nebylo správné vypracovat písemnou obhajobu a podat ji u soudu. Chtěl v ní stručně vypsat svůj životopis a u každé trochu důležitější události vysvětlit důvody, proč si tak počínal, zda by své počínání, když je posuzuje dnešníma očima, zavrhl nebo schválil, a z jakých důvodů.“10 (odcizování člověka, monstra – v podobě byrokracie).
5
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.45 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str. 34 7 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str. 36 8 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.37 – 38 9 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.63 10 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.86 6
4
Po nějaké době navštíví K. v bance jeho strýc. „Josefe, milý Josefe, mysli na sebe, na své příbuzné, na naše dobré jméno. Doposud jsi byl naší chloubou, nesmíš se stát hanbou. Tvoje chování,“ zahleděl se na K. a šikmo sklonil hlavu, „se mi nelíbí, takhle se nechová nevinně obžalovaný člověk, který je dosud při síle.“ 11 (absurdita, byrokracie, odcizování člověka a pesimismus. Strýc se proto rozdohne mu aspoň trochu pomoci a vezme ho za uznávaným advokátem Huldem, kde se Josef setkává s Leni, advokátovou ošetřovatelkou. Leni se mu zalíbí a má s ní pletky – poměr. Leni mu radí, aby se před soudem přiznal, K. to odmítá. Od této chvíle je K. procesem zcela pohlcen a do jeho myšlení se vkrádá strach. K. začíná dokonce přemýšlet o tom, jestli vážně něco špatného nespáchal. Naváže proto styk s Titorellim, který je soudním malířem a má mezi úředníky mnohé známé. Titorelli zasvěcuje K. do vnitřních procesů soudu a vykládá mu, jak beznadějné je přání uniknout z koloběhu procesu. „Zapomněl jsem se vás napřed zeptat, jaké osvobození si přejete. Jsou tři možnosti, totiž skutečné zproštění viny, zdánlivé zproštění viny a odklad. Skutečné zproštění viny je přirozeně nejlepší, jenomže ba takové řešení nemám nejmenší vliv. Podle mého soudu vůbec neexistuje jednotlivec, který by měl vliv na skutečné zproštění viny. Zde patrně rozhoduje pouze nevinna obžalovaného. Protože vy jste nevinen, bylo by opravdu možné, abyste se spoléhal jen na svoji nevinu. Pak ale nepotřebujete ani mne, ani žádnou jinou pomoc.“ 12 (absurdita, odcizování člověka, byrokracie). Brzy poté dá K. advokátovi výpověď. „To je snad to nejhorší, co se takovému advokátovi může stát. Ne snad že by jim proces odňal obžalovaný, to se snad nestává nikdy, obžalovaný, který si jednou vzal určitého advokáta, musí u něj zůstat, ať se děje co se děje. Jak by vůbec ještě obstál sám, když už jednou požádal o pomoc.“ 13 (absurdita, byrokracie – monstra). K. zůstal tedy sám. „Bylo nezbytně zapotřebí, aby se K. do toho vložil sám. Právě když byl velice unavený jako toho zimního dopoledne, kdy mu vše mimoděk táhlo hlavou, byl o tom skálopevně přesvědčen. Nemá už smysl pohrdat procesem jako dřív.“ 14(absurdita, monstra – byrokracie). Několik dní poté je požádán ředitelem banky, aby ukázal místní chrám jakémusi italskému zákazníkovi, který se ale do chrámu vůbec nedostaví, a K. tam místo něj potkává vězeňského kaplana, který mu říká, že s jeho procesem to vypadá opravdu zle. „K. na něho čekal dole u schodů. Jak duchovní sestupoval, napřahoval mu už z horního schodu vstříc rukou. „Máš pro mne chvilku čas?“ Zeptal se K. „Tolik času, kolik potřebuješ,“ řekl duchovní a podal K. lampičku, aby ji nesl.“ 15 (postavy jsou bez příjmení – Josef K.). A vypráví mu příběh o dveřníkovi a obyčejném muži, který chce vstoupit do zákona. „Před zákonem stojí dveřník. K tomu dveřníkovi přijde muž z venkova a prosí, aby směl vstoupit do zákona. Avšak dveřník praví, že teď ho ještě vpustit nemůže. Muž přemýšlí a pak se zeptá, bude-li tedy smět vstoupit později. „Je to možné,“ praví dveřník, „teď však nikoli.“.16 (absurdita, pesimismus). V této chvíli už K. není schopen řádně pracovat, lituje každé minuty, kterou nemůže věnovat svému procesu. „V příštím týdnu K. den co den čekal, bude – li znovu vyrozuměn, 11
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.71 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.116 13 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.93 14 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.95 - 96 15 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.163 16 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.164 12
5
nemohl uvěřit, že by jeho výrok odmítající výslechy vzali doslova, a když očekávané vyrozumění vskutku nepřišlo ani do sobotního večera, měl za to, že je mlčky znovu předvolán do stejného domu na stejnou dobu. Odebral se tam tedy v neděli znova, šel tentokrát rovnou po schodech a chodbách, několik lidí kteří se na něho pamatovali, ho u svých dveří zdravilo, ale nemusel se už nikoho ptát a došel brzy ke správným dveřím.“17(svět je líčen dopodrobna, absurdita, pesimismus, monstra)). V předvečer jeho jedenatřicátých narozenin dorazí do jeho bytu opět dva neznámí muži. „Ačkoliv mu návštěva nebyl předem ohlášena, seděl K. rovněž v černém obleku na židli blízko dveří, jako když člověk čeká hosty, a pomalu si navlékal nové rukavice, které mu silně svíraly prsty.“18(odcizování člověka, absurdita). Odvedou K. za město, kde mu v kamenolomu probodnou srdce nožem a navléknou vše tak, že to vypadá jako sebevražda. „Pod svítilnami se K. několikrát pokusil, jakkoliv to bylo těžké, když šli tak těsně při sobě, prohlédnout si své průvodce důkladněji, než to bylo možné v přítmí jeho pokoje. Možná že jsou to Řehoři, pomyslel si při pohledu na jejich těžký podbradek. Hnusila se mu čistota jejich tváří.“ 19(svět a děje jsou líčeny velice dopodrobna). Dokonale zmanipulovaný K., který už naprosto uznává svoji vinu, i když neví, z čeho byl vlastně obviněn, se všemu podvoluje a umírá víceméně dobrovolně. „Ale jeden z pánů přiložil ruce k jeho hrdlu a druhý mu zatím vrazil do srdce nůž a dvakrát jim otočil. Hasnoucíma očima spatřil ještě K., jak pánové, opřeni o sebe, tvář vedle tváře před jeho obličejem, zblízka pozorují, co bylo rozhodnuto. Jako pes,“ pravil, bylo to, jako by stud ho měl přežít.“20 (absurdita, pesimismus).
Vlastní názor na knihu Když bych měla zhodnotit celkový dojem, jaký na mě kniha zanechala, určitě by to byl kladný dojem. Celkový nápad a myšlenka autora se mi zalíbila. Absurdita Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.43 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.171 19 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.172 20 Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Str.175 17
18
6
s jakou byl příběh líčen, mě stále popoháněla dopředu a nutila mě stále číst. Příběh Josefa K. mě velice zaujala i když je nereálný, při četní sem byla celou dobu napjata. I přesto, že jsem znala konec, jsem si knihu musela přečíst celou a neustále jsem se rozčilovala nad tou nespravedlivostí, které Josefa K. potkala. Co bych knize vytkla byl pomalý děj, kdy autor v určitých pasážích psal poměrně o ničem, všechno líčil příliš dopodrobna a mě tím tak nudil a rušil od hlavních dějů. Také, nevím jestli je to pouze mým vydáním knihy, ale vadilo mi velmi řídké používání odstavců. Často jsem se tak ztrácela ve stránce a v celém textu na ní, takže jsme se musela často vracet – v lepším případě – na začátek řádku, jindy třeba i o několik řádků výš. Text mi prostě přišel příliš na sobě namačkán a byl těžko čitelný. Jazyk autora mi vyhovoval, s tím jsem neměla nejmenší problémy, po této stránce se mi četlo velmi dobře. Jak jsem se zmiňovala již na začátku, tak mě velice nadchla i celá myšlenka a pointa příběhu. I když děj byl velice absurdní a místy až vyhrocený do nebezpečných mezí, autor má vcelku pravdu se svým posláním, které se snažil do knihy vložit. Je naprostá pravda, že znalosti žádného člověka na světě, nemohou obsáhnout naprosto všechny zákony. Tudíž se může každý člověk, kdykoli a čímkoli provinit. Naštěstí mi žijeme již v době a v právním systému, které se snad takovým absurditám vyhýbá a nebyly by , doufám možné. Kniha se mi opravdu líbila a celé Kafkova tvorba je velice zajímavá a originální. Až budu mít někdy potřebu v budoucnu nad něčím zakroutit hlavou a zanadávat si, určitě sáhnu po Kafkově knize a budu se divit té jeho charakteristické absurditě.
Bibliografie Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005
Použitá literatura 7
Kafka, F. Proces. Praha: EUROMEDIA GROUP k.s. 2005 Neznamy autor. Franz Kafka [online].[Cit.12.02.2008] Dostupné z URL: http://www.ceskyjazyk.cz/ctenarsky-denik/franz-kafka/proces-2.html
-------------------------------------
8