Veronika Vilímová, 1.skupina
ICHS - ÚVOD ICHS = ischemie myokardu. Jedna z nejčastějších chorob v rozvinutých
zemích. Kardiovaskulární choroby – v ČR na 1.místě v příčinách úmrtnosti – z toho ICHS = 40%. Během posledních 20 let – pokles kardiovaskulární mortality o 35% - příčiny neznámé.
ICHS - ÚVOD 2 typy: Klidová Při zvýšení nároků na dodání O2 ateroskleróza koronárních artérií = příčina
většiny případů ICHS. ne všechny příčiny vzniku aterosklerózy jsou známy → neexistuje účinná kauzální léčba, lze jen částečně odstranit symptomy a léčit komplikace.
Prevence ICHS Primární prevence ovlivnění všech ovlivnitelných rizikových faktorů. cíl: zabránit vzniku a klinickým manifestacím aterosklerózy a tím i ICHS u dosud zdravých jedinců. Sekundární prevence intervence všech ovlivnitelných rizikových
faktorů spolu s farmakologickou profylaxí u osob s již manifestovanou ICHS. cíl: zabránit nebo zpomalit progresi nemoci.
Ateroskleróza = degenerativní dlouhodobé onemocnění cév. příčina: ukládání lipidů (především
cholesterolu) v porušené cévní stěně => tvorba aterosklerotických plátů => postupné zužování až úplné uzavření tepen.
Ateroskleróza Stabilní plát často se vyklenuje
do cévního lumen, omezení průtoku krve za stenózou => ischemické příznaky - stabilní angina pectoris většinou neohrožuje pacienta na životě akutní koronární příhodou .
Vulnerabilní plát měkký, tvořen
převážně lipidy často postižen trombózou, náchylný k ruptuře => zodpovědný za většinu akutních koronárních syndromů (infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris)
Rizikové faktory aterosklerózy NEOVLIVNITELNÉ
OVLIVNITELNÉ
Věk
Kouření
muži > 45let ženy – po menopauze
Mužské pohlaví Rodinná anamnéza
předčasné ICHS nebo jiné klinické manifestace aterosklerózy u příbuzných 1.stupně
Dyslipidémie ↑ celkový cholesterol v
plazmě (hlavně LDL) ↓ HDL-cholesterol ↑ triacylglyceroly
Hypertenze Diabetes mellitus Obezita, hlavně
abdominálního typu
Klinický obraz ICHS široké spektrum klinických projevů 2 formy: Akutní
bezprostřední ohrožení života → hospitalizace na koronární jednotce / JIP
Chronická
péče praktického lékaře ve spolupráci s internistou nebo kardiologem
Klinické formy ICHS Formy akutní akutní koronární syndromy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu
náhlá srdeční smrt
Formy chronické asymptomatická ICHS stabilní angina pectoris stav po infarktu myokardu dysrytmická forma ICHS chronické srdeční selhání
Nestabilní angina pectoris = nově vzniklá AP nebo zhoršená AP během
posledních 30 dnů. patologicky-anatomický podklad = aterosklerotický plát (obvykle nestabilní charakter). destabilizace AP – ruptura plátu s následným vznikem intrakoronárního trombu => ↑ stupně obstrukce => zhoršení ischémie. léčba: okamžitá hospitalizace na koronární jednotce.
Akutní infarkt myokardu = ložisková ischemická nekróza myokardu –
vzniklá náhlým uzávěrem koronární tepny. patologicko-anatomický podklad – ruptura aterosklerotického plátu s následnou tvorbou intrakoronárního trombu. rozdělení dle rozsahu postižení: transmurální infarkt – celá tloušťka stěny. netransmurální infarkt – jen subendokard.
rekanalizace uzavřené koronární tepny – co
nejdříve:
do 60min – záchrana až 60% myokradu. po 3 hod – záchrana méně než 20% myokardu. po 6 hod – ztráta celé ischemizované tkáně.
Angina pectoris = klinický syndrom charakterizovaný
stenokardiemi = bolestmi na hrudi – při stresu, fyzické námaze, působením chladu. patologicko-anatomický podklad – přechodná ischemie myokardu způsobená nepoměrem mezi dodávkou a spotřebou O2 , obvykle při omezení průtoku koronární tepnou aterosklerotickým plátem – zužuje průsvit o >70%. němá ischemie – nebolestivá, poznatelná jen z
EKG (horizontální deprese úseku ST), často u diabetiků.
Chronické srdeční selhání příčina (70% případů) – systolická dysfunkce
LK. výskyt: většinou u pacientů po IM, u nichž došlo k remodelaci LK, ↓ EF a rozvoji srdečního selhání.
Dysrytmické formy ICHS možná manifestace ICHS jakoukoliv dysrytmií
(supraventrikulární, komorovou, poruchou převodního systému). dysrytmie se může kombinovat i s akutními / chronickými formami ICHS.
Náhlá srdeční smrt nejčastější příčina = komorová fibrilace.
Použité zdroje Jaromír Hradec, Svatopluk Býma, ICHS,
Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2007 Pavel Klener et al., Vnitřní lékařství, Karolinum, Galén, 2006 Jan Bureš, Jiří Horáček a pořadatelé, Základy vnitřního lékařství, Galén, Karolinum, 2003