Hospodareni Podniku

Ekonomika a podnikání Hospoda ení podniku

Ing. Karel Vá a St ední škola p írodov dná a zem d lská Nový Ji ín

St ední škola p írodov dná a zem d lská Nový Ji ín

Tématický plán p edm tu ekonomika a podnikání Úvod do ekonomie Základní ekonomické kategorie Podniková ekonomika Základní ekonomické systémy Tržní ekonomika

Podniková ekonomika Majetek podniku Kapitál podniku Rozvaha Hospoda ení podniku

zp t na obsah

Hospoda ení podniku Náklady podniku – definice len ní náklad Kalkulace Zp soby stanovení náklad na kalkula ní jednici Výnosy podniku len ní výnos – –

Podle druh (podle ú etní evidence) Podle zákona o daních z p íjm

Výsledek hospoda ení (VH) Efektivnost podniku - rentabilita zp t na obsah

Náklady podniku – definice jsou pen žním vyjád ením spot ebovaných výrobních zdroj (faktor ) vstup do výroby jsou pen žní vyjád ení spot eby prost edk , služeb a práce, vynaložených na vytvá ené statky a poskytované služby charakteristickým rysem je jejich ú elnost (vztahují se ke konkrétním výrobk m nebo službám) jsou: adresné (nap . ná adí) a neadresné (nap . energie) náklady jsou jedním z nejd ležit jších ukazatel hospodárnosti zp t na obsah

len ní náklad 1) Podle druh (podle ú etní evidence) 2) Podle jejich vztahu k objemu výroby (výkon ) 3) Podle zákona o daních z p íjm 4) Podle organiza ních složek podniku 5) Podle zp sobu stanovení na kalkula ní jednici zp t na obsah

Podle druh (podle ú etní evidence) zajímáme se o to, co podnik spot eboval jde o náklady prvotní v sou asné dob jsou jednotlivé druhy náklad uspo ádány do t chto skupin: provozní náklady finan ní náklady

– náklady spojené s pen žními prost edky nebo cennými papíry nap . bankovní poplatky, úroky z úv r , kurzové rozdíly, …

mimo ádné náklady

– náklady neobvyklé povahy vzhledem k b žné innosti podniku – v tšinou vznikají z neo ekávaných, mimo ádných událostí nap . škody zp t na obsah

Provozní náklady jsou p ímo spojeny s výrobním procesem náklady vzniklé v souvislosti s b žným provozem podniku

spot ebované nákupy - spot eba materiálu, energie, prodané zboží v po izovací cen , … náklady za služby - za opravy a udržování stroj a za ízení, náklady za služby pošty a spoj , cestovné, nájemné, náklady na reprezentaci, … osobní náklady - mzdové náklady, zdravotní a sociální pojišt ní, … dan a poplatky - silni ní da , da z nemovitostí, da d dická, darovací a z p evodu nemovitostí odpisy a rezervy - odpisy DHM a DNM, tvorba a zú tování rezerv jiné provozní náklady - poskytnuté dary, prodaný materiál v po izovací cen , provozní manka, …

zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Podle jejich vztahu k objemu výroby sledujeme jak se náklady v podniku m ní Rozlišujeme: náklady stálé (fixní, nepružné)

–p i zm n objemu výkon se nem ní (nap . odpisy stroj , nájemné,...) nájemné,...) –p i r stu objemu výkon se jejich velikost p ipadající na jednotku jednotku výkonu snižuje, p i poklesu objemu výkon se jejich velikost p ipadající ipadající na jednotku výkonu naopak zvyšuje –jsou vyvolány udržováním ur ité kapacity a ízením podniku –m ní se skokem nap . p i rozší ení výrobní kapacity

náklady prom nné (variabilní)

–p i zm n výkon se m ní –p i r stu objemu výkon se jejich celková velikost zvyšuje, p i poklesu objemu výkon se jejich celková velikost snižuje –v jejich rámci ješt dále rozlišujeme náklady:

Výpo et celkových náklad podniku podle závislosti na objemu výkon : celkové náklady = náklady stálé + náklady prom nné zp t na obsah

Rozd lení prom nných náklad – proporcionální, které se m ní stejn jako objem výkon (nap . zvýší-li se objem výkon o 10%, zvýší se náklady o 10%) – degresivní, které se p i r stu objemu výkon zvyšují pomaleji; jejich podíl p ipadající na jednotku výkonu se snižuje (nap . zvýší-li se objem výkon o 10%, zvýší se náklady o mén než 10%) – progresivní, které se p i r stu objemu výkon zvyšují rychleji; jejich podíl p ipadající na jednotku výkonu se zvyšuje (nap . zvýší-li se objem výkon o 10%, zvýší se náklady o více než 10%) zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Podle zákona o daních z p íjm da ov uznatelné, které snižují základ dan da ov neuznatelné, které na základ dan nemají vliv

zp t na obsah

Podle organiza ních složek podniku v tší podniky jsou rozd leny do organiza ních útvar (hospodá ských st edisek) jde o len ní náklad podle jednotlivých útvar

zp t na obsah

Podle zp sobu stanovení na kalkula ní jednici Náklady rozd lujeme na: P ímé (jednicové) Nep ímé (režijní)

zp t na obsah

P ímé (jednicové) dají se p ímo a p esn stanovit na jednotku výkonu (kalkula ní jednici nap . 1 ks, 1 l, 1 m, 1 kg, …) náklady, jejichž spot eba na kalkula ní jednici je p ímo a p esn zjistitelná jde o náklady, jejichž výše se p ímo úm rn m ní s objemem výroby podnik si stanoví normy spot eby t chto náklad na kalkula ní jednici (tzv. technickohospodá ské normy) nej ast jší len ní p ímých náklad : p ímý materiál – spot eba materiálu, který tvo í podstatu výrobku apod. p ímé mzdy – mzdy výrobních d lník za odpracovanou dobu, za výkon apod. ostatní p ímé náklady – pojistné hrazené za zam stnance z objemu p ímých mezd, spot eba energie, pot ebné k chodu stroj , … zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Nep ímé (režijní) jde o spole né náklady, které slouží k zajišt ní a dopln ní výrobního procesu náklady, jejichž spot ebu na kalkula ní jednici nelze p ímo a p esn zjistit jsou spole né pro více výrobk (odv tví), musí se proto podle ur itého klí e (postupu) rozpo ítat na konkrétní výrobky je to tzv. rozvrhování režie jedná se nap . o: spot ebu režijního materiálu, režijní mzdy, pojistné z režijních mezd, odpisy DM, opravy a udržování, cestovné, nájemné, … leníme je na výrobní a správní režii: zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Výrobní a správní režie 1.výrobní režie – zahrnuje veškeré náklady spojené s ízením a obsluhou výroby nap . plat agronoma, zootechnika, náklady na provoz jejich kancelá í,.. – P .: výrobní režie rostlinné výroby (RV) se zahrnuje na výrobky RV; výrobní režie živo išné výroby (ŽV) se zahrnuje na výrobky ŽV

2.správní režie – zahrnuje veškeré náklady spojené se správou a ízením podniku (celopodnikové náklady) – rozvrhuje se na všechny výrobky v podniku – nap . plat editele, p edsedy, ........ – P .: správní režie se zahrne do RV, ŽV, pomocné i p idružené výroby zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Kalkulace Definice Význam, jak se sestavují Kalkula ní vzorec

zp t na obsah

Definice Kalkulace vlastních náklad spo ívá v propo tu nákladu na kalkula ní jednici ur itého výrobku (náklady na ur itý výkon), kterou m že být nap . 1litr, 1kg, 1t, 1ks, .... Kalkulací vlastn zjistíme pr m rné náklady na jednotku výrobku. Kalkulace p edstavuje p edb žné stanovení nebo následné zjišt ní náklad nebo ceny na jednotku výkonu – kalkula ní jednici (KJ). Kalkulace vytvá ejí celou soustavu. Podle doby, kdy se kalkulace sestavuje, rozlišujeme kalkulaci: p edb žnou (sestavuje se p ed zahájením výroby a slouží k limitování náklad ; podkladem jsou technickohospodá ské normy spot eby p ímých náklad a rozpo ty nep ímých náklad ) výslednou (sestavuje se po skon ení výroby a odráží stav, kterého bylo dosaženo; podkladem jsou údaje zjišt né z vnitropodnikového ú etnictví) zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Význam, jak se sestavují – slouží pro rozhodování o zam ení výroby – jsou podkladem pro sestavování plán – používají se p i rozboru hospoda ení (hledají se p í iny nepln ní a stanovují se nápravná opat ení) – pomáhají p i hodnocení a porovnání vnitropodnikových útvar (ovliv ují platy vedoucích pracovník )

Kalkulace se sestavuji v jednotlivých položkách p ímých a nep ímých náklad , které tvo í tzv. kalkula ní vzorec. Skladba jeho položek je závislá na druhu innosti podniku. Podnik si zvolí takový kalkula ní vzorec, který nejlépe vyhovuje konkrétním podmínkám. Nej ast ji používané kalkula ní položky je možno poskládat do kalkula ního vzorce zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Kalkula ní vzorec 1. P ímý materiál

základní materiál, který p echází do hodnoty výrobku a lze jej p ímo zjistit na KJ

2. P ímé mzdy

jsou mzdy, které lze p ímo zjistit na KJ nap .mzdy výrobních d lník odpracovaný as

3. Ostatní p ímé náklady

jsou všechny ostatní náklady, které lze p ímo zjistit na KJ nap . pojistné podniku z p ímých mezd výrobních d lník

4. Výrobní režie

jsou spole né (režijní) náklady, které vznikají ve výrobním st edisku nap . odpisy výrobních stroj , jejich opravy,spot eba energie ve výrobní díln , …

za

Vlastní náklady výroby 5. Zásobovací režie

jsou spole né (režijní) náklady spojené se zásobováním podniku a skladováním materiálu nap . mzda skladníka, p eprava materiálu, …

6. Správní režie

jsou spole né (režijní) náklady, které vznikají ve správ podniku jako celku nap . mzdy TH pracovník , náklady na výkony spoj (telefony, poštovné), ..

Vlastní náklady výkonu 7. Odbytové náklady

jsou spole né (režijní) náklady spojené s prodejem a skladováním výrobk nap . náklady na reklamu, p epravné výrobk k odb rateli, …

Úplné vl. náklady výk. 8. Zisk Prodejní cena výrobce

zp t na p edešlou stránku

zp t na obsah

Zp soby stanovení náklad na kalkula ní jednici Vymezení pojmu Kalkulace d lením - používá se pouze p i stejnorodé výrob . Má dv modifikace – kalkulace prostým d lením – kalkulace d lením s pom rovými ísly

Kalkulace p irážková – Pen žní rozvrhová základna – Naturální rozvrhová základna zp t na obsah

Vymezení pojmu P ímé náklady se stanoví na KJ obvykle podle technickohospodá ských norem. U režijních náklad se stanoví jejich celkový objem (vychází se z rozpo t ), z n hož se má vypo ítat podíl p ipadající na KJ. Používají se r zné zp soby (kalkula ní techniky): kalkulace d lením a kalkulace p irážková. zp t na obsah

Kalkulace prostým d lením pokud je p edm tem innosti výroba pouze jediného druhu výrobku, rozpo tované režijní náklady se vyd lí plánovaným množstvím výrobk

zp t na obsah

Kalkulace d lením s pom rovými ísly pokud se podnik zabývá výrobou n kolika druh stejnorodých výrobk tj. výrobk se shodnou strukturou náklad , lišících se od sebe nap . pouze velikostí a hmotností, zajistí se rozvržení režijních náklad pomocí pom rových ísel ísla vyjad ují pom r mezi náklady na jednotlivé druhy výrobk pro výpo et pom rových ísel se zvolí za základní jeden z výrobk , který dostane pom rové íslo 1, náklady na ostatní výrobky se pak vzhledem k n mu p epo ítávají zp t na obsah

Kalkulace p irážková P i výrob n kolika r znorodých výrobk kalkulaci prostým d lením použít nelze, protože jednotlivé druhy výrobk vyvolávají v jednotlivých kalkula ních položkách r znou výši náklad . Režijní náklady na kalkula ní jednici se potom stanoví pomocí p irážky, vyjad ující pom r t chto náklad k rozvrhové základn . Tuto základnu si podnik stanoví sám. Snaží se zvolit takovou rozvrhovou základnu, která by byla k rozvrhovaným režijním náklad m p ímo úm rná. Rozvrhová základna m že být zadaná bu v pen žním vyjád ení (nap . p ímé mzdy, p ímý materiál, …) nebo v naturální podob (nap . strojové hodiny, normohodiny práce výrobních d lník , …). zp t na obsah

Pen žní rozvrhová základna režijní p irážku po ítáme v % z této základny Výpo et režijní p irážky (p):

p=

rozpo tovaná režie rozvrhová základna

* 100

zp t na obsah

[v%]

Naturální rozvrhová základna po ítáme režijní sazbu v K na jednotku rozvrhované základny: Výpo et režijní sazby:

s=

rozpo tovaná režie rozvrhová základna

* 100

zp t na obsah

[vK ]

Výnosy podniku - definice jsou pen žním vyjád ením výstup z výroby p edstavují výkony podniku v pen žním vyjád ení, které vznikají nap . p i prodeji zboží, služeb, výrobk , …

zp t na obsah

Podle druh (podle ú etní evid.) zajímáme se o to, jakou podobu má výnos

provozní výnosy jsou získané z innosti podniku a uspo ádané takto: – tržby za vlastní výkony a zboží – jsou to tržby za prodané výrobky, služby a zboží (pro podnik jsou nejd ležit jší) – zm ny stavu zásob – jde o zm nu stavu výrobk , polotovar , nedokon ené výroby, … – aktivace – aktivace majetku vytvo eného vlastní výrobou (materiálu, hmotného i nehmotného majetku) – jiné provozní výnosy – nap . tržby z prodej DM, nepot ebného materiálu, náhrada provozního manka, … finan ní výnosy výnosy spojené s pen žními prost edky nebo cennými papíry nap . p ijaté úroky z vkladu, kurzové rozdíly, tržby z prodeje cenných papír , … mimo ádné výnosy výnosy neobvyklé povahy vzhledem k b žné innosti podniku v tšinou vznikají z neo ekávaných, mimo ádných událostí nap . zjišt né p ebytky, náhrada škody od pojiš ovny, … zp t na obsah

Podle zákona o daních z p íjm da ov uznatelné, které zvyšují základ dan da ov neuznatelné, které na základ dan nemají vliv

zp t na obsah

Výsledek hospoda ení (VH) Dosahuje-li podnik zisku, pak plní zisk tyto funkce: Zjiš ování výsledku hospoda ení Co znamená rozd lení zisku Rozd lení a použití zisku istý zisk se m že rozd lit takto: Vypo ádání ztráty zp t na obsah

Výsledek hospoda ení (VH) je výsledek innosti podniku chápané z finan ní stránky je nejd ležit jším ukazatelem, který charakterizuje hospoda ení podniku p edstavuje rozdíl mezi výnosy a náklady Výsledek hospoda ení = Výnosy - Náklady Jsou-li V > N výsledkem hospoda ení je zisk. Jsou-li V < N výsledkem hospoda ení je ztráta. zp t na obsah

Dosahuje-li podnik zisku, pak plní zisk tyto funkce: kriteriální funkci –

zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku ( o objemu výroby, nových výrobcích, investicích, ...)

rozvojovou funkci –

je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finan ních zdroj pro další rozvoj podniku

rozd lovací funkci –

je základem rozd lování istých d chod mezi podnik a stát

motiva ní funkcí –

je motivem veškerého podnikání a m že být i základem hmotné zainteresovanosti pracovník zp t na obsah

Zjiš ování výsledku hospoda ení Podkladem pro zjiš ování VH je finan ní ú etnictví. Podle sou asné právní úpravy se VH podniku zjiš uje v následující struktu e:

provozní výnosy – provozní náklady =

provozní VH

finan ní výnosy – finan ní náklady =

finan ní VH VH za b žnou innost

mimo ádné výnosy – mimo ádné náklady =

mimo ádný VH VH podniku p ed zdan ním - da z p íjmu istý VH podniku

istý zisk podniku na konci ú etního období zjišt ný v ú etnictví se vykáže v rozvaze a výkazu zisku a ztrát (výsledovce). zp t na obsah

Co znamená rozd lení zisku Rozd lení zisku znamená ur ení, k jakému ú elu se použijí peníze, které zisku odpovídají. Z stanou-li v podniku použijí se na jeho pot eby nap .: – vytvo ení finan ních rezerv pro p ekonání podnikatelských rizik a výkyv v hospoda ení, – snížení zadlužení, – rozší ení a modernizace dlouhodobého majetku tj. modernizace podniku, – úhradu výdaj sociální povahy zam stnanc m, … zp t na obsah

Rozd lení a použití zisku Dosahuje-li podnik zisku, znamená to, že prodejem výkon a jejich zaplacením získává v tší množství pen z, než musel zaplatit za prost edky a práci na tyto výkony vynaložené. Dosahuje-li ztráty, je tomu naopak. Z toho vyplývá, že zisk je nejen ukazatelem toho, jak podnik hospoda í, ale i d ležitým finan ním zdrojem, tj. zdrojem p ír stku pen z, které budou na n co použity. Z vytvo eného hrubého zisku (zisku p ed zdan ním) zjišt ného ve finan ním ú etnictví podnik odvádí do státního rozpo tu da z p íjmu, jejíž výše závisí na právní form podnikání. Jinak je zda ován zisk u fyzických osob a jinak u právnických osob. O rozd lení použitého zisku se rozhoduje ve schvalovacím ízení (rozhodují vlastníci podniku) v následujícím kalendá ním roce. zp t na obsah

istý zisk se m že rozd lit takto: 1. p id lí se do zákonného rezervního fondu (pokud je podnik povinen jej vytvá et, viz. Obchodní zákoník), 2. p id lí se do dalších statutárních a ostatních fond , 3. p id lí se na úhradu ztráty z minulých let, 4. ponechá se v podniku a jeho použití se nebude ú elov vázat nerozd lený zisk z minulých let, 5. p id lí se na výplatu tantiém (odm n len m statutárních orgán a dozor í rady), dividend (podílu na zisku - majitel m akcií), zam stnanc m, …

zp t na obsah

Vypo ádání ztráty Hospoda ení podniku m že skon it ztrátou. Zp sob vypo ádání ztráty musí být v souladu s úpravou v obchodním zákoníku, zákon o státním podniku, spole enské smlouv , stanovách, … Postup se bude lišit podle finan ní situace podniku. Ta je ovlivn na p edevším tím, je-li dosažení ztráty jevem p echodným nebo má trvalejší ráz. Vypo ádání ztráta se m že uskute nit t mito zp soby: 1. úhradou od spole ník , tj. spole níci vloží na bankovní ú et podniku další finan ní prost edky ve výši dosažené ztráty, 2. z nerozd leného zisku z minulých let, 3. z rezervního fondu, p ípadn z dalších fond vytvo ených ze zisku v minulých obdobích, 4. ztráty do p íštího období s tím, že bude vypo ádána z o ekávaného zisku, kterého by m l podnik dosáhnout, 5. snížením základního kapitálu (zapisuje se do obchodního rejst íku), … zp t na obsah

Efektivnost podniku - rentabilita Analýza hospodá ského výsledku vycházíme z údaj z výkazu zisku a ztrát (výsledovky), pom ujeme hospodá ský výsledek s položkami rozvahy, ukazatelé rentability = ím je hodnota vyšší, tím lépe podnik zhodnocuje své zdroje. M l by být vyšší než inflace, standardní hodnota je asi 10 - 15%. – ukazatel rentability (ziskovosti, výnosnosti) vlastního kapitálu istý zisk po zdan ní vlastní kapitál –

ukazatel rentability (ziskovosti, výnosnosti) celkových aktiv hrubý zisk p ed zdan ním celková aktiva zp t na obsah