Extremy

  • November 2019
  • PDF

This document was uploaded by user and they confirmed that they have the permission to share it. If you are author or own the copyright of this book, please report to us by using this DMCA report form. Report DMCA


Overview

Download & View Extremy as PDF for free.

More details

  • Words: 10,454
  • Pages: 108
První derivace a lokální extrémy Robert Mařík 27. června 2006

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Obsah Extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1   1+x 4 . . . . Extrémy funkce y = 1−x x . . . . . Extrémy funkce y = (1 + x)3 x3 Extrémy funkce y = . . . . . . x −1 3x + 1 . . . . . . Extrémy funkce y = x3 2 −x Extrémy funkce y = x e . . . . . . x2 . . . . . . . Extrémy funkce y = ln x ⊳⊳





⊲⊲

. . . . . . . . . . . .

3

. . . . . . . . . . . .

19

. . . . . . . . . . . .

33

. . . . . . . . . . . .

47

. . . . . . . . . . . .

63

. . . . . . . . . . . .

80

. . . . . . . . . . . .

93

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1 a určete intervaly monotonosti. Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = y′ = (x 3 )′ − 2(x 2 )′ + (x)′ + (1)′

1 3

= 3x 2 − 4x + 1 + 0

= 3x 2 − 4x + 1

3x 2 − 4x + 1 = 0 ⊳⊳





⊲⊲

x1,2 = =



p

4±2

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1 a určete intervaly monotonosti. Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = y′ = (x 3 )′ − 2(x 2 )′ + (x)′ + (1)′

1 3

= 3x 2 − 4x + 1 + 0

= 3x 2 − 4x + 1 • Určíme definiční 3x 2 − 4xobor + 1 funkce. =0

⊳⊳

p 2 −definovaná • Nejsou žádná omezení, je4 tedy funkce (a spojitá) ± (−4) 4·3·1 x1,2 = na R. 2·3 4±2 = c

Robert Mařík, 2006 × ⊳ ⊲ ⊲⊲

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = y′ = (x 3 )′ − 2(x 2 )′ + (x)′ + (1)′

1 3

= 3x 2 − 4x + 1 + 0

= 3x 2 − 4x + 1

3x 2 − 4x + 1 = 0 x1,2 =



p

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3

4±2 Vypočteme derivaci. Užijeme=vzorec pro derivaci součtu a násobku. 6

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = y′ = (x 3 )′ − 2(x 2 )′ + (x)′ + (1)′

1 3

= 3x 2 − 4x + 1 + 0 = 3x 2 − 4x + 1

3x 2 − 4x + 1 = 0

p

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3 n ′ n−1 4 ± 2 Vypočítáme jednotlivé derivace . = podle vzorce (x ) = nx 6 x1,2 =

⊳⊳





⊲⊲



c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = y′ = (x 3 )′ − 2(x 2 )′ + (x)′ + (1)′

1 3

= 3x 2 − 4x + 1 + 0

= 3x 2 − 4x + 1

3x 2 − 4x + 1 = 0 Upravíme. ⊳⊳





⊲⊲

x1,2 =

=



p

4±2 6

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3 c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = 3x 2 − 4x + 1 = 0 x1,2 =



p

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3

4±2 6 • Chceme zjistit, kde funkce x1 = 1 roste a kde klesá. =

⊳⊳

1 3

1 kladná a kde je záporná derivace. • K tomu stačí zjistit,xkde je 2 = 3 • Musíme tedy nejprve hledat body, kde derivace může změnit znaménko. BodyMAX nespojitosti derivace nemá a soustředíme se րkde je derivace nulová. ց ր min na body, 1 x1 = 1 x2 = c

Robert Mařík, 2006 × ⊳ ⊲ ⊲⊲

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = 3x 2 − 4x + 1 = 0 x1,2 =



p

1 3

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3

4±2 6 x1 = 1 1 rovnice ax 2 + bx + c = 0 je Řešíme kvadraticou rovnici. x2 Řešení = 3 p −b ± b2 − 4ac xMAX 1,2 = ր ց2a ր min =

.

⊳⊳





⊲⊲

x2 =

1

x1 = 1

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = 3x 2 − 4x + 1 = 0 x1,2 =



p

4±2 6 x1 = 1 1 x2 = 3 =

ր Upravíme. ⊳⊳





⊲⊲

MAX

x2 =

1

ց

1 3

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3

min

x1 = 1

ր c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = 3x 2 − 4x + 1 = 0 x1,2 =



p

4±2 6 x1 = 1 1 x2 = 3 =

1 3

(−4)2 − 4 · 3 · 1 2·3

MAX ր ց min Určíme řešení. Rovnice má 1dva reálné různé x1 kořeny. =1 x = 2 ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲

ր c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

y′ (0) > 0

MAX

x2 =

1 3

ց

ր

min

1 3

x1 = 1 1 y′ ( ) < 0 2

y′ (2) > 0

• Vyznačíme stacionární body na reálnou osu. • Body nespojitosti nejsou, nevynášíme tedy už nic dalšího. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

MAX

x2 =

1 3

ց

min

ր

1 3

x1 = 1

1 y′ (2) > 0 y′ ( ) < 0 2 1 • Zvolíme číslo z prvního intervalu (−∞, ). Uvažujme například 3 číslo ξ1 = 0. y′ (0) > 0

⊳⊳

• Vypočteme y′ (0) = 3 · 02 − 4 · 0 + 1 = 1 > 0. Funkce je rostoucí 1 na intervalu (−∞, ). 3





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

y′ (0) > 0

MAX

x2 =

1 3

ց

min

ր

1 3

x1 = 1 1 y′ ( ) < 0 2

y′ (2) > 0

1 1 1 1 Podobně, protože platí y′ ( ) = 3 − 4 + 1 = − < 0, je funkce 2 4 2 4 1 klesající na intervalu ( , 1). 3

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

y′ (0) > 0

MAX

x2 =

1 3

ց

min

ր

1 3

x1 = 1 1 y′ ( ) < 0 2

y′ (2) > 0

Monotonie se mění v bodě x2 . Funkce má v tomto bodě lokání maximum. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

y′ (0) > 0

MAX

x2 =

1 3

ց





⊲⊲

ր

x1 = 1 1 y′ ( ) < 0 2

Platí y′ (2) = 3 · 22 − 4 · 2 + 1 = 5

⊳⊳

min

1 3

y′ (2) > 0

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

y′ (0) > 0

MAX

x2 =

1 3

ց

min

ր

1 3

x1 = 1 1 y′ ( ) < 0 2

y′ (2) > 0

Monotonie se mění v bodě x1 = 1 a je zde lokální extrém – lokální minimum.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 3 − 2x 2 + x + 1.

Dom(f ) = R; y′ = 3x 2 − 4x + 1 ; Stac. body: x1 = 1, x2 = ր

MAX

x2 =

1 3

ց

min

ր

1 3

x1 = 1

Hotovo! ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = monotonosti.

Dom(f ) = R \ {1} ; ′

y =4



y′ = 8 1+x 1−x

3



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5

4

a určete intervaly

x1 = −1

1(1 − x) − (1 + x)(−1) (1 − x)2

(1 + x)3 1 − x + 1 + x · (1 − x)3 (1 − x)2 3 (1 + x) =8 (1 − x)5 =4

Stacionární bod: x1 = −1 ⊳⊳





⊲⊲

ց

min

ր

c

Robert Mařík, 2006 × ց

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ′

y =4



y′ = 8

1+x 1−x

3



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5

4

. x1 = −1

1(1 − x) − (1 + x)(−1) (1 − x)2

(1 + x)3 1 − x + 1 + x · (1 − x)3 (1 − x)2 3 + x) Jediné omezení pochází ze Určíme definiční obor(1funkce. =8 jmenovatele zlomku. (1 − x)5 1 − x 6= 0, =4

t.j. Stacionární bod: x1 = −1 ց

⊳⊳





⊲⊲

min

x 6= 1. ր

ց c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ′

y =4



y′ = 8

1+x 1−x

3



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5

4

. x1 = −1

1(1 − x) − (1 + x)(−1) (1 − x)2

(1 + x)3 1 − x + 1 + x · (1 − x)3 (1 − x)2 3 • Derivujeme složenou funkci. Vněší složka je mocninná funkce, (1 + x) =8 kterou derivujeme podle pravidla (x 4 )′ = 4x 3 . (1 − x)5 =4

• Vnitřní složka je zlomek, který derivujeme podle pravidla  u ′ u′ v − uv ′ = . Stacionární v bod: x1v 2= −1 ց

⊳⊳





⊲⊲

min

ր

ց

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ′

y =4



y′ = 8

1+x 1−x

3



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5

4

. x1 = −1

1(1 − x) − (1 + x)(−1) (1 − x)2

(1 + x)3 1 − x + 1 + x · (1 − x)3 (1 − x)2 3 (1 + x) =8 (1 − x)5 =4

Stacionární bod: x1 = −1 Upravíme druhý zlomek. ց min ⊳⊳





⊲⊲

ր

ց c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ′

y =4



y′ = 8

1+x 1−x

3



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5

4

. x1 = −1

1(1 − x) − (1 + x)(−1) (1 − x)2

(1 + x)3 1 − x + 1 + x · (1 − x)3 (1 − x)2 3 (1 + x) =8 (1 − x)5 =4

Stacionární bod: x1 = −1 Ještě upravíme. ց min ⊳⊳





⊲⊲

ր

ց c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ;

Stacionární bod: x1 = −1 ց



y (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

4

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

• Našli jsme derivaci y′ . • Omezení na x plynoucí z y′ jsou stejná, jako byla u původní funkce. Derivace je tedy definována na množině R \ {1}. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ;

Stacionární bod: x1 = −1 ց



y′ = 8

min



1+x 1−x

4

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

x1 = −1

y (−2) < 0 y′ (0) > 0 ′ • Hledáme body, kde y = 0.

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

• Podíl je nula, pokud je čitatel nula. Jediný stacionární bod je tedy řešením rovnice (1 + x)3 = 0. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

• Vyznačíme stacionární bod a bod nespojitosti na osu. • Osa je rozdělena na tři podintervaly. Na každém podintervalu má funkce ve všech bodech tentýž typ monotonie. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

• Zkoumáme typ monotonie na intervalu (−∞, −1)

• Vybereme libovolný testovací bod z tohoto intervalu. • Buď ξ1 = −2 takový testovací bod. • Určíme derivaci v tomto bodě. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1

y′ (−2) = 8



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

(1 − 2)3 −1 = 8 5 < 0. (1 − (−2))5 3

Derivace je záporná a funkce klesá v bodě ξ2 = −2 a na intervalu (−∞, −1).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

Podobně naložíme s bodem ξ2 = 0, který náleží do intervalu (−1, 1) a splňuje 1 y′ (0) = 8 5 > 0. 1 Funkce je rostoucí v bodě ξ2 = 0 a na intervalu (−1, 1).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

Konečně, bod ξ3 = 2 patří do intervalu (1, ∞) a splňuje y′ (2) = 8

(1 + 2)3 < 0. (1 − 2)5

Funkce je klesající v bodě ξ3 = 2 a na intervalu (1, ∞).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ (−2) < 0

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

y′ (0) > 0

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

y′ (2) < 0

• Funkce má lokální minimum v x = −1.

⊳⊳

• Funkce nemá žádný další lokální extrém. Zejména, funkce nemá extrém v bodě x = 1, protože 1 6∈ Dom(f ).





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1} ; ց

y′ = 8

min

x1 = −1



1+x 1−x

(1 + x)3 ; (1 − x)5 ր

4

. x1 = −1

◦ 1

ց

Hotovo! ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

monotonie.

Dom(f ) = R \ {−1} ;

y′ =

⊳⊳





⊲⊲

1 − 2x ; (1 + x)4

1 (1 + x)3 − x 3(1 + x)2 ((1 + x)3 )2 (1 + x)2 (1 + x − 3x) = (1 + x)6 1 − 2x = (1 + x)4

y′ =

Stacionární bod: x1 =

x a určete intervaly (1 + x)3

1 2

MAX

x1 =

1 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {−1} ;

y′ =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4

x1 =

1 2

1 (1 + x)3 − x 3(1 + x)2 ((1 + x)3 )2 (1 + x)2 (1 + x − 3x) = (1 + x)6 1 − 2x Určíme definiční obor. = Jediné plyne ze jmenovatele zlomku: (1 + omezení x)4 y′ =

1 t.j. Stacionární bod: x1 = 2 ⊳⊳





⊲⊲

ր

1 + x 6= 0, x 6= −1. ր

MAX

ց c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {−1} ;

y′ =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4

x1 =

1 2

1 (1 + x)3 − x 3(1 + x)2 ((1 + x)3 )2 (1 + x)2 (1 + x − 3x) = (1 + x)6 1 − 2x = 4 (1 + x) • Derivujeme funkci podle pravidla pro derivaci podílu. y′ =

• Při derivování jmenovatele (1 + x)3 neumocňujeme, ale použijeme řetězové pravidlo ((1+x)3)′ = 3(1+x)2 (1+x)′ = 3(1+x)2. 1 Stacionární bod: x1 = Tento trik umožní 2 v dalším kroku vytknout a zkrátit. ⊳⊳





⊲⊲

ր

ր

MAX

ց c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {−1} ;

y′ =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4

1 (1 + x)3 − x 3(1 + x)2 ((1 + x)3 )2 (1 + x)2 (1 + x − 3x) = (1 + x)6 1 − 2x = (1 + x)4

y′ =

x1 =

1 2

1 Stacionární bod: xdruhého 2 1 = Upravíme čitatel 2 zlomku. Vytkneme výraz (1 + x) před závorku v čitateli. MAX ր ր ց c

Robert Mařík, 2006 × ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {−1} ;

y′ =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4

1 (1 + x)3 − x 3(1 + x)2 ((1 + x)3 )2 (1 + x)2 (1 + x − 3x) = (1 + x)6 1 − 2x = (1 + x)4

y′ =

1 Stacionární bod: x1 = 2 Zkrátíme (1 + x)2 a upravíme. ր ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲

ր

MAX

x1 =

1 2

ց c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {−1} ;

Stacionární bod: x1 = ր

1 2

◦ −1

y′ (−2) > 0 y′ . • Máme derivaci

y′ =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (0) > 0

x1 =

MAX

x1 =

1 2

1 2 ց

y′ (2) < 0

• Definiční obor této derivace se shoduje s definičním oborem původní funkce, t.j. R \ {−1}.

• Budeme zkoumat znaménko derivace. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {−1} ;

Stacionární bod: x1 = ր

1 2

◦ −1

y′ =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4

x1 =

MAX

ր

x1 =

1 2 ց

1 2

• Hledáme nejprve body, kde platí y′ = 0. y′ (−2) > 0 y′ (0) > 0 y′ (2) < 0 • Zlomek je nulový, pokud je nulový čitatel. Jediný stacionární bod je tedy řešením rovnice 1 − 2x = 0. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

y′ (−2) > 0

◦ −1

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (0) > 0

MAX

x1 =

1 2

x1 =

1 2

ց

y′ (2) < 0

• Zakreslíme stacionární bod a bod nespojitosti na reálnou osu. • Osa je rozdělena na tři podintervaly. Funkce zachovává na každém intervalu typ monotonie. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

◦ −1

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (−2) > 0 y′ (0) > 0 • Zkoumejme interval (−∞, −1)

MAX

x1 =

• Zvolíme v tomto intervalu testovací bod.

1 2

x1 =

1 2

ց

y′ (2) < 0

• Nechť ξ1 = −2 je testovací bod. • Určíme derivaci v tomto bodě.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

◦ −1

y′ (−2) > 0 y′ (−2) =

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (0) > 0

MAX

x1 =

1 2

x1 =

1 2

ց

y′ (2) < 0

1 − 2(−2) 5 = > 0. (1 − 2)6 1

Derivace je kladná a funkce roste v bodě ξ2 = −2 a na intervalu (−∞, −1).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

y′ (−2) > 0

◦ −1

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (0) > 0

MAX

x1 =

1 2

x1 =

1 2

ց

y′ (2) < 0

1 Podobně, bod ξ2 = 0 leží v intervalu (−1, ) a splňuje 2 1 ′ y (0) = > 0. Funkce je rostoucí v bodě ξ2 = 0 a na intervalu 1 1 (−1, ). 2

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

y′ (−2) > 0 Konečně, platí y′ (2) = 1 intervalu ( , ∞). 2

⊳⊳





⊲⊲

◦ −1

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (0) > 0

MAX

x1 =

1 2

x1 =

1 2

ց

y′ (2) < 0

1−4 < 0. Funkce klesá v bodě ξ3 = 2 a na 34 c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

y′ (−2) > 0

◦ −1

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

y′ (0) > 0

MAX

x1 =

• Funkce má lokální maximum v bodě x =

• Funkce nemá žádný další lokální extrém. ⊳⊳





⊲⊲

1 2

x1 =

1 2

ց

y′ (2) < 0

1 . 2 c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {−1} ; ր

◦ −1

x . (1 + x)3

1 − 2x ; (1 + x)4 ր

MAX

x1 =

x1 =

1 2

ց

1 2

Hotovo! ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y =

monotonie.

Dom(f ) = R \ {1};

y′ =





⊲⊲

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

(x 3 )′ (x − 1) − x 3 (x − 1)′ (x − 1)2 2 3x (x − 1) − x 3 (1 − 0) = (x − 1)2 3 2x − 3x 2 = (x − 1)2 x 2 (2x − 3) = (x − 1)2

y′ =

⊳⊳

x3 a určete intervaly x −1 3 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

(x 3 )′ (x − 1) − x 3 (x − 1)′ (x − 1)2 2 3x (x − 1) − x 3 (1 − 0) = (x − 1)2 3 2x − 3x 2 = (x − 1)2 x 2 (2x − 3) = (x − 1)2

y′ =

Určíme definiční obor. Nesmí být nula ve jmenovateli. x 2 (2x − 3) ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲

3 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

(x 3 )′ (x − 1) − x 3 (x − 1)′ (x − 1)2 2 3x (x − 1) − x 3 (1 − 0) = (x − 1)2 3 2x − 3x 2 = (x − 1)2 Derivujeme podíl podle vzorce x 2 (2x − 3) =  u ′ 2u′ v − uv ′ (x −= 1) . v v2 y′ =

⊳⊳





⊲⊲

x 2 (2x − 3)

3 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

⊳⊳





⊲⊲

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

(x 3 )′ (x − 1) − x 3 (x − 1)′ (x − 1)2 2 3x (x − 1) − x 3 (1 − 0) = (x − 1)2 3 2x − 3x 2 = (x − 1)2 x 2 (2x − 3) = (x − 1)2

y′ =

Doderivujeme

x3 . x −1

x 2 (2x − 3)

3 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

3 2

(x 3 )′ (x − 1) − x 3 (x − 1)′ (x − 1)2 2 3x (x − 1) − x 3 (1 − 0) = (x − 1)2 3 2x − 3x 2 = (x − 1)2 x 2 (2x − 3) = (x − 1)2 Upravíme. Zde je jedno jestli nejprve roznásobíme nebo vytkneme, protože roznásobujeme jenom mocninou x. x 2 (2x − 3) c

Robert Mařík, 2006 × ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲ y′ =

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {1};

Rozložíme na součin. ⊳



⊲⊲

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

(x 3 )′ (x − 1) − x 3 (x − 1)′ (x − 1)2 2 3x (x − 1) − x 3 (1 − 0) = (x − 1)2 3 2x − 3x 2 = (x − 1)2 x 2 (2x − 3) = (x − 1)2

y′ =

⊳⊳

x3 . x −1

x 2 (2x − 3)

3 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

x 2 (2x − 3) =0 (x − 1)2

3 2

x 2 (2x − 3) = 0

x1,2 = 0 3 je tato derivace kladná a • Našli jsme derivaci. Zajímá nás, kdy x3 = kdy záporná. 2

⊳⊳

• Předně: derivace není definovaná pro x = 1. ց ց ր ց min • Dále řešíme rovnici y′ = 0. ◦ x1,2 = 0 x=1 3 x3 = c Mařík, 2006 × ⊳ ⊲ ⊲⊲ 2 Robert

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

x 2 (2x − 3) =0 (x − 1)2

3 2

x 2 (2x − 3) = 0

x1,2 = 0 3 x3 = 2

ց

ց

ր ց min ◦ Zlomek je nulový právě x1,2 = 0 tehdy, když x = 1je nulový čitatel zlomku. 3 x3 = c Mařík, 2006 × ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲ 2 Robert

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1};

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

x1,2 = 0, x3 =

x 2 (2x − 3) =0 (x − 1)2

3 2

x 2 (2x − 3) = 0

x1,2 = 0 3 x3 = 2

Součin ց je nula jestliže je ց alespoň jeden ze ց součinitelů nule. min rovenր ◦ 2 Řešíme tedy rovnice x1,2 = 0 x = 0 a x2x =− 13=0. 3 x3 = c Mařík, 2006 × ⊳⊳ ⊳ ⊲ ⊲⊲ 2 Robert

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1}; ց

x1,2 = 0

y′ =

x3 . x −1

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

◦ x=1

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

3 2

ր

3 2

1 y′ (1, 2) < 0 y′ (2) > 0 y′ (−1) < 0 y′ ( ) < 0 2 • Máme stacionární body a body, kde derivace není definována (a je nespojitá). • Jedině v těchto bodech může derivace měnit znaménko. Vyneseme tyto body na reálnou osu. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {1}; ց

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

x1,2 = 0

x3 . x −1

◦ x=1

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

3 2

ր

3 2

1 y′ (−1) < 0 y′ ( ) < 0 y′ (1, 2) < 0 y′ (2) > 0 2 Počítáme derivace v libovolných bodech, po jednom z každého podintervalu. y′ (−1) = ⊳⊳





⊲⊲

−5 (−1)2 (−2 − 3) = <0 něco kladného něco kladného c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {1}; ց

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

x1,2 = 0 y′ (−1) < 0

⊳⊳





⊲⊲

x3 . x −1

1 y′ ( ) < 0 2

◦ x=1

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

y′ (1, 2) < 0

1 1 4 (1 − 3) y′ ( ) = <0 2 něco kladného

3 2

ր

3 2

y′ (2) > 0

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {1}; ց

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

◦ x=1

x1,2 = 0 y′ (−1) < 0

⊳⊳





⊲⊲

x3 . x −1

1 y′ ( ) < 0 2 y′ (1, 2) =

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

y′ (1, 2) < 0

(1, 2)2 (2, 4 − 3) <0 něco kladného

3 2

ր

3 2

y′ (2) > 0

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = y′ =

Dom(f ) = R \ {1}; ց

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

◦ x=1

x1,2 = 0 y′ (−1) < 0

⊳⊳





⊲⊲

x3 . x −1

1 y′ ( ) < 0 2 y′ (2) =

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

y′ (1, 2) < 0

(2)2 (4 − 3) >0 něco kladného

3 2

ր

3 2

y′ (2) > 0

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1}; ց

y′ =

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

x1,2 = 0 y′ (−1) < 0

x3 . x −1

1 y′ ( ) < 0 2

◦ x=1

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

y′ (1, 2) < 0

3 2

ր

3 2

y′ (2) > 0

3 Pouze v bodě x = se mění charakter monotonie. V tomto bodě je 2 lokální minimum.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = Dom(f ) = R \ {1}; ց

y′ =

x 2 (2x − 3) ; (x − 1)2

ց

x1,2 = 0 y′ (−1) < 0

x3 . x −1

1 y′ ( ) < 0 2

◦ x=1

x1,2 = 0, x3 = ց

min

x3 =

y′ (1, 2) < 0

3 2

ր

3 2

y′ (2) > 0

Hotovo. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = monotonie. Dom(f ) = R \ {0} ;

y′ (x) = −3

3x + 1 a určete intervaly x3 2x + 1 ; x4

x1 = −

  3 2 3x 2 x − (3x + 1) 3x − (3x + 1)3x y′ = = (x 3 )2 x6 −2x − 1 2x + 1 x − 3x − 1 =3 = −3 =3 4 4 x x x4

1 Stacionární bod: x1 = − . 2 ր

⊳⊳





⊲⊲

MAX

x1 = −

ց 1 2

◦ 0

1 2

ց

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

x1 = −

  3 2 3x 2 x − (3x + 1) 3x − (3x + 1)3x y′ = = (x 3 )2 x6 −2x − 1 2x + 1 x − 3x − 1 =3 = −3 =3 4 4 x x x4

1 Stacionární bod: x1 = − . 2 ր

MAX

1 2

ց

ց ◦ Určíme definiční obor funkce. 1Jediné omezení 0 plyne ze jmenovatele zlomku. Tedy x 6= 0. x1 = − 2

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

x1 = −

  3 2 3x 2 x − (3x + 1) 3x − (3x + 1)3x y′ = = (x 3 )2 x6 −2x − 1 2x + 1 x − 3x − 1 =3 = −3 =3 4 4 x x x4

1 . Stacionární 1 = − vzorce Derivujeme bod: podílxpodle 2  u ′ u′ v − uv ′ MAX ր = ց 2 ◦ v v 0 1 x = − kde u = 3x + 1 a v = x13 . 2 ⊳⊳





⊲⊲

1 2

ց

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

x1 = −

  3 2 3x 2 x − (3x + 1) 3x − (3x + 1)3x y′ = = (x 3 )2 x6 −2x − 1 2x + 1 x − 3x − 1 =3 = −3 =3 4 4 x x x4

1 2

• Hledáme nejprve body, kde je derivace nulová. 1 Stacionární bod: x1 = − . 2 • Abychom měli později snadné a pohodlné, co nejvíce upravíme MAX a rozložímeր na součin. ց ց ◦ 0 • Vytkneme tedy faktor 3x12 . x1 = − 2 ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

x1 = −

  3x 2 x − (3x + 1) 3 2 3x − (3x + 1)3x = y′ = (x 3 )2 x6 2x + 1 x − 3x − 1 −2x − 1 = −3 =3 =3 4 4 x x x4

1 Stacionární bod: x1 = − . 2

MAX • Zkrátíme faktorem x2. ր

⊳⊳

ց

ց ◦ 1 • Konstantní násobek 3 napíšeme před 0zlomek. x1 = − 2





⊲⊲

1 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

x1 = −

  3x 2 x − (3x + 1) 3 2 3x − (3x + 1)3x = y′ = (x 3 )2 x6 x − 3x − 1 −2x − 1 2x + 1 =3 =3 = −3 4 4 x x x4

1 Stacionární bod: x1 = − . 2 ր

Upravíme. ⊳⊳





⊲⊲

MAX

x1 = −

ց 1 2

◦ 0

1 2

ց

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

x1 = −

  3x 2 x − (3x + 1) 3 2 3x − (3x + 1)3x = y′ = (x 3 )2 x6 −2x − 1 x − 3x − 1 2x + 1 =3 =3 = −3 4 4 x x x4

1 Stacionární bod: x1 = − . 2 ր

MAX

1 x1 = − Vytkneme záporné znaménko. 2

⊳⊳





⊲⊲

ց

◦ 0

1 2

ց

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; Dom(f ) = R \ {0} ; x4 1 Stacionární bod: x1 = − . 2 Najděte lokální extrémy funkce y =

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = −

1 2

ց

• Definiční obor derivace je shodný s definičním oborem původní funkce. • Hledáme nejprve stacionární body. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 ; Dom(f ) = R \ {0} ; y′ (x) = −3 x4 1 Stacionární bod: x1 = − . 2 Najděte lokální extrémy funkce y =

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = −

1 2

ց

• Podíl je nulový, pokud je nulový čitatel. 1 1 • 2x + 1 = 0 pro x = − . Bod x1 = − je jediným stacionárním 2 2 bodem zadané funkce. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 ; y′ (x) = −3 x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = − ց

1 2

• Vyznačíme bod nespojitosti a stacionární bod na osu x. • Osa x je rozdělena na podintervaly. Na každém podintervalu je zachován tentýž typ monotonie pro všechna x náležející do tohoto podintervalu. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = − ց

1 2

1 Zvolíme testovací bod z intervalu (−∞, − ). Nechť je to bod 2 ξ1 = −1. Vypočteme derivaci v bodě ξ1 .

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

y′ (−1) = −3

◦ 0

x1 = − ց

1 2

−2 + 1 >0 (−1)4

Funkce je tedy rostoucí v bodě ξ1 = −1 a totéž platí pro všechny 1 body z intervalu (−∞, − ). 2

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = − ց

1 2

1 1 Zvolíme bod ξ2 = − z intervalu (− , 0). Určíme derivaci v tomto 4 2 bodě.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

y′ (−1/4) = −3

◦ 0

x1 = − ց

1 2

− 12 + 1 <0 kladný výraz

a funkce je tedy klesající v bodě ξ2 = −1/4 a i na celém intervalu 1 (− , 0). 2

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 y′ (x) = −3 ; x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = − ց

1 2

Podobně, pro ξ3 = 1 dostáváme y′ (1) = −3

2+1 <0 kladný výraz

a funkce je klesající v bodě ξ3 = 1 a na intervalu (0, ∞).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 ; y′ (x) = −3 x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = − ց

1 2

• Funkce je spojitá na R \ {0}. 1 • Funkce má lokální maximum v bodě x = − a nemá žádný 2 další lokální extrém. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

3x + 1 . x3 2x + 1 ; y′ (x) = −3 x4

Najděte lokální extrémy funkce y =

Dom(f ) = R \ {0} ;

ր

MAX

x1 = −

ց

1 2

◦ 0

x1 = − ց

1 2

• Problém je vyřešen! • Všechno co se týká monotonie plyne z nakresleného schematu. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

y′ = (x 2 )′ e−x + x 2 (e−x )′ = 2xe−x + x 2 (−1)e−x = e−x (2x − x 2 ) = e−x x(2 − x)

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. ց

min

x1 = 0

⊳⊳





⊲⊲

ր

MAX

ց

x2 = 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

y′ = (x 2 )′ e−x + x 2 (e−x )′ = 2xe−x + x 2 (−1)e−x = e−x (2x − x 2 ) = e−x x(2 − x)

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. ց

min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x2 = 2

Na proměnnou x nemní třeba naložit žádné omezující podmínky a proto je defičním oborem celá množina R. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

y′ = (x 2 )′ e−x + x 2 (e−x )′ = 2xe−x + x 2 (−1)e−x = e−x (2x − x 2 ) = e−x x(2 − x)

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. ց

min

ր

MAX

ց

1 = 0 součinu x2 = 2 Použijeme pravidlo pro xderivaci

with u = x 2 and v = e−x .

⊳⊳





⊲⊲

(uv)′ = u′ v + uv ′

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

y′ = (x 2 )′ e−x + x 2 (e−x )′ = 2xe−x + x 2 (−1)e−x = e−x (2x − x 2 ) = e−x x(2 − x)

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. ց

min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x2 = 2

Dále použijeme derivaci mocninné funkce x 2 a funkci e−x derivujeme podle pravidla pro derivaci složené funkce. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

y′ = (x 2 )′ e−x + x 2 (e−x )′ = 2xe−x + x 2 (−1)e−x = e−x (2x − x 2 ) = e−x x(2 − x)

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. MAX ր ց min ′ • Hledáme body s nulovou x1 = 0 derivací: yx2 = = 0. 2

ց

• Abychom tuto rovnici snadno vyřešili, rozložíme na součin. • Vytkneme opakující se výraz e−x . ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

y′ = (x 2 )′ e−x + x 2 (e−x )′ = 2xe−x + x 2 (−1)e−x = e−x (2x − x 2 ) = e−x x(2 − x)

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. ց

min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x2 = 2

Kvadratický výraz v závorce je možno rozložit na součin vytknutím x. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie. y′ (x) = e−x x(2 − x) ;

Dom(f ) = R ;

Stacionární body: x1 = 0, x2 = 2. x1 = 0, x2 = 2. ց

min

ր

x1 = 0

MAX

ց

x2 = 2

• Nyní vidíme všechny stacionární body.

• Derivace je nula tehdy a jen tehdy, když alespoň jeden z výrazů v součinu je nulový. • Výraz e−x není roven nule nikdy.

⊳⊳

• Výraz (x − 2) je roven nule pro x = 2.





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

Dom(f ) = R ;

ց

y′ (x) = e−x x(2 − x) ; min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x1 = 0, x2 = 2.

x2 = 2

• Vyznačíme stacionární body na reálnou osu. Body nespojitosti derivace nemá • Osa je rozdělena na tři podintervaly. • Ve všech bodech jednoho každého podintervalu je stejný typ monotonie. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

Dom(f ) = R ;

ց

y′ (x) = e−x x(2 − x) ; min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x1 = 0, x2 = 2.

x2 = 2

Zvolíme libovolného reprezentanta z prvního intervalu (−∞, 0). nechť tímto reprezentantem je číslo ξ1 = −1. Vypočteme derivaci v ξ1 : y′ (−1) = e−(−1) (−1)(2 − (−1)) = e1 (−1)3 < 0 Funkce je tedy klesající v bodě ξ1 a totéž platí pro všechny body intervalu (−∞, 0).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

Dom(f ) = R ;

ց

y′ (x) = e−x x(2 − x) ; min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x1 = 0, x2 = 2.

x2 = 2

Zvolíme reprezentanta ξ2 = 1 v intervalu (0, 2). Derivace y′ (1) = e−1 1(2 − 1) = e−1 > 0

je v tomto bodě kladná a funkce roste v bodě ξ2 = 1 a i v celém intervalu (0, 2).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

Dom(f ) = R ;

ց

y′ (x) = e−x x(2 − x) ; min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x1 = 0, x2 = 2.

x2 = 2

Zvolíme reprezentanta ξ3 = 3 v intervalu (2, ∞). Derivace y′ (3) = e−3 3(2 − 3) = −3e−3 < 0

je záporná a funkce klasá v bodě ξ3 = 3 a klesá i v celém intervalu (2, ∞).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

Dom(f ) = R ;

ց

y′ (x) = e−x x(2 − x) ; min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x1 = 0, x2 = 2.

x2 = 2

• Funkce je spojitá na R.

⊳⊳

• Ze schématu s monotonií plyne že fuknce má lokální minimum v bodě x = 0 a maximum v bodě x = 2.





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Najděte lokální extrémy funkce y = x 2 e−x a určete intervaly monotonie.

Dom(f ) = R ;

ց

y′ (x) = e−x x(2 − x) ; min

x1 = 0

ր

MAX

ց

x1 = 0, x2 = 2.

x2 = 2

• Vyřešeno! ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . Establish the Find local extrema of the function y = ln x intervals of monotonicity.

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 x1 2

ln x

Stationary point: x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

⊳⊳





⊲⊲

◦ 0

ց

=

2x ln x − x x(2 ln x − 1) = 2 ln x ln2 x

y′ = ◦ 1

x(2 ln x − 1) ; ln2 x ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2 c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 1x ln2 x

=

x2 . ln x

2x ln x − x x(2 ln x − 1) = ln2 x ln2 x

1/2 Stationary point: x1 the = edomain . • We establish of the function. x(2 ln x − 1) ; x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; y′ = 2 • There is a restriction x > 0 fromlnthe x ln(·) function.

ր ց mindenominator • There∅ is a restriction ln x 6= 0 ց from the of the 0 fraction. ◦0Since ln x = 0 ◦ for x = e = 1, this is equivalent to 1 x1 = e1/2 the restriction x 6= 1.

⊳⊳

• The domain is Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞).





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 1x ln2 x

Stationary point: x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ;

=

x2 . ln x

x(2 ln x − 1) 2x ln x − x = ln2 x ln2 x

y′ =

x(2 ln x − 1) ; ln2 x

x1 = e1/2 .

ր ∅ min We differentiate by theցquotient rule ց ◦ ◦ 0  u ′ 1 u′ v − uv ′x1 = e1/2 = v v2 with u = x 2 and v = ln x.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 x1 ln2 x

Stationary point: x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

=

2x ln x − x x(2 ln x − 1) = ln2 x ln2 x

y′ = ◦ 1

x2 . ln x

x(2 ln x − 1) ; ln2 x ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

We simplify the numerator. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 x1 ln2 x

Stationary point: x1 = e1/2 .

=

x2 . ln x

2x ln x − x x(2 ln x − 1) = ln2 x ln2 x

x(2 ln x − 1) ; x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; y′ = ln2 ′x • We will look for the points where y = 0. ր ∅ ց ց min • The fraction ◦ equals zero ◦iff the numerator equals zero. 0 1 x1 = e1/2 • From this reason it is useful to factor the numerator. • We take out the common factor x in the numerator.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 x1 ln2 x

Stationary point: x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ;

=

x2 . ln x

2x ln x − x x(2 ln x − 1) = ln2 x ln2 x

y′ =

x(2 ln x − 1) ; ln2 x

x1 = e1/2 .

ր ∅ ց ց min • Now it is◦0easy to find the◦ stationary points. 1 x1 = e1/2

• The fraction equals zero iff one of the factors in the numerator equals to zero. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 x1 ln2 x

Stationary point: x1 = e1/2 . Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

⊳⊳

◦ 0

ց

=

x(2 ln x − 1) 2x ln x − x = ln2 x ln2 x

y′ = ◦ 1

x2 . ln x

x(2 ln x − 1) ; ln2 x ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2 1 • The factor (2 ln x − 1) equals zero for ln x = , i.e. for x = e1/2 2





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = R+ \ {1} = (0, 1) ∪ (1, ∞). y′ =

2x ln x − x 2 x1 ln2 x

Stationary point: x1 = e1/2 .

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ;

=

x2 . ln x

x(2 ln x − 1) 2x ln x − x = ln2 x ln2 x

y′ =

x(2 ln x − 1) ; ln2 x

x1 = e1/2 .

ր ∅ ց ց min ◦ x never equals ◦ zero due to the restriction on the • The factor 0 1 x1 = e1/2 domain.

• There is no other stationary point ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) ; y′ = ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

◦ 1

ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

• We will work with the derivative and the stationary point. • We have to find the domain of the derivative. Since the restrictions are the same as for the original function, the domain of f ′ is the same as the domain of f . ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) y′ = ; ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

◦ 1

ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

• We mark the domain of the derivative (including the point of discontinuity) and the stationary point to the real axis. • Since 1 = e0 and 0 < 1/2, then 1 < e1/2 . (The exponential function is increasing) ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) y′ = ; ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

◦ 1

ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

• The axis is divided into four subintervals. One of these subintervals does not belong to the domain. • In each of the remaining subintervals the type of the monotonicity is preserved for all x. ⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) y′ = ; ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

◦ 1

ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

Let ξ1 = e−1 is a test number from the first subinterval. The e−1 (−2 − 1) < 0, where derivative at ξ1 is negative, since y′ (−1) = (−1)2 −1 we used ln(e ) = −1. Hence the function is decreasing at ξ1 and the same is true for the interval (0, 1).

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) y′ = ; ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

ց

◦ 1

⊳⊳





⊲⊲

ր

min

x1 = e1/2

ξ2 = e1/4 satisfies 1 < e1/4 < e1/2 and ln(e1/2 ) = y′ (e1/4 ) =

x1 = e1/2 .

e1/4 ( 12 − 1) < 0.  2

1 . Hence 2

1 2

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) y′ = ; ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

◦ 1

ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

ξ3 = e satisfies 1 < e and ln(e) = 1. Hence y′ (e) =

⊳⊳





⊲⊲

e(2 − 1) > 0. 12

c

Robert Mařík, 2006 ×

x2 . ln x x(2 ln x − 1) y′ = ; ln2 x

Find local extrema of the function y =

Dom(f ) = (0, 1) ∪ (1, ∞) ; ∅

◦ 0

ց

◦ 1

ց

min

x1 = e1/2 . ր

x1 = e1/2

1

Finished. The function possesses unique local minimum at x = e 2 and no local maximum.

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Konec

⊳⊳





⊲⊲

c

Robert Mařík, 2006 ×

Related Documents

Extremy
November 2019 11
Lokalne Extremy Funkcii
November 2019 8