02a

2. a) Základy komunikace mezi lékařem a pacientem 60.léta 20.století disease = nemoc, choroba – z pohledu lékaře illness = pacientova subjektivní zkušenost se změněným zdravotním stavem a jeho výklad • • • • • • • • •

Může měrným způsobem ovlivnit spolupráci nemocného na léčbě Musí působit terapeuticky Nemocný má vždy na 1. místě potřebu porozumění Nemoc sama o sobě neexistuje, vždy je jen nemocný člověk Schopnost komunikace je dovednost – učit, udržovat, zdokonalovat Musíme se naučit vidět věci tak, jak je vidí pacient 86% stížností ze strany pacientů je z oblasti komunikace se zdravotníky podceňování správné komunikace – negativní dojem projevy negativismu a agrese pacienta mohou být ve skutečnosti projevy zoufalství, ne nevychovanosti

Zásady správné komunikace: • nelze tolerovat přístup ,,nadřízený-podřízený“ • nemocný není pasivní objekt • základ- aktivní partnerství • schopnost zdravotníka vcítit se do problému pacienta • individuální přístup – vědomí psycholog. dopadů • není vhodné používat latinské a cizí názvy • zajistit klidné prostředí v ordinaci, bez rušivých elementů • stůl nesmí být vnímán jako přepážka-systém do ,,L“ • dodržovat základní spol. pravidla- jednat jako s rovnocenným • příchod do ordinace – lékař vyzve nemocného, aby se posadil a začal hovořit o svých potížích • nutné nechat nemocného hovořit, udržovat oční kontakt a empatii-vcítění (přikyvování, mimika..) • stejně důležitá nonverbální komunikace • možnost pacienta ventilovat negativní emoce jako strach, obavy, úzkost • je nutné pacientův problém upřesnit cílovými dotazy • fyzické vyšetření – respektovat stud pacienta, postupovat klidně a srozumitelně popisovat, co má dělat • vhodným způsobem sdělit a vysvětlit, co lékař zjistil a jaká vyšetření by měl pacient podstoupit – vždy doporučit x nenařizovat!! • stručně shrnout, domluvit si další schůzku • závažné diagnózy a nepříjemné zprávy – lidský přístup – nesmí vést k poškození pacienta • specifický přístup k chronicky nemocným (nemoc sice nevyléčitelná, ale léčitelná) • pomoc = psychická opora • problém s komunikací se staršími lidmi, udržet pozornost, ptát se jestli všemu rozumí – dávkování léku atd. • specifický přístup i k dětem

•

prostředí bez spěchu